Únor 2008

Já ji taky chci! Krásnou, vysokou, štíhlou .......

29. února 2008 v 9:15 | větrník
O tzv. alternativních zdrojích elektrické energie se stále více mluví.
I v naší obci toto téma budí rozruch. Pátral jsem po internetových stránkách a pro všechny, kteří hlasovali v referendu pro výstavbů těch cca 190 metrových monster, mám radostnou zprávu. Můžete mít svojí vlastní vrtuli na zahradě, když se Vám tak líbí.
Jestliže se pro malou domácí elektrárnu rozhodnete, máte v podstatě dvě možnosti - postavit si ji sami, nebo zakoupit jako hotový výrobek či stavebnici. Zájemce je možno odkázat například na knihu, která u nás loni vyšla. Napsal ji Uwe Hallenga a jmenuje se "Malá větrná elektrárna. Návod ke stavbě s konstrukčními výkresy." Jde o návod na stavbu větrné elektrárny s dvoulistou vrtulí o průměru 2,2 m s výkonem okolo 0,5 kW. Další informace se dají čerpat z tuzemských, ale zejména zahraničních zdrojů na internetu (viz např. http://www.instructables.com/id/EDTMO3QLQIEP287OGM/).
Větrnou elektrárnu samozřejmě nemůžete umístit kdekoliv. Vlastně můžete, ale aby vyráběla elektřinu, potřebujete vítr. To je síla nestálá a nevyzpytatelná, a zároveň všudypřítomná jako fluidum starověkých alchymistů. Ale třeba si ji postavíte do skalky místo zahradního trpaslíka - kýč jako kýč. No a když elektřinu vyrábět nebude, nezbyde Vám, než spoléhat na návštěvníky, kteří by za prohlídku mohli i něco zaplatit.

Vždyť je to přece krásná stavba, která k nám přitáhne návštěvníky!!!

P.s.: Informace ohledně instalace určitě rády poskytnou firmy, zabývající se výrobou a prodejem těchto zařízení. Ale ještě lepší je sehnat investora, nebo se obrátit na spoluobčany, kteří se bezpochyby - díky hlasování v referendu - o tuto problematiku zajímaly a zajímají. Pokud máte zájem o kontakty, napište mi.
Minimálně devět Vám jich zašlu.


Veselí Nad Moravou již v loňském roce VE odmítlo

29. února 2008 v 8:45 | větrník
Obří vrtule na stometrových stožárech se nakonec nad městem točit nebudou. Na posledním zasedání veselští zastupitelé neodsouhlasili potřebnou změnu územního plánu pro výstavbu dvou větrných elektráren. Přestože soukromá společnost, která se výstavbou větrných obrů zabývá, nechala nedávno zpracovat návrh na změnu územního plánu, z avizované stavby nakonec sešlo. "Nechápu to. Stálo nás to už osmapadesát tisíc korun a elektrárny se nakonec vůbec stavět nebudou," neskrýval své rozhořčení jednatel dodavatelské firmy Josef Adamec, který jednání zastupitelstva bedlivě sledoval. "Pořád dokola se mluvilo o tom, že město nemá na nic peníze. Díky těmto elektrárnám mohl do městské pokladny ročně přibýt nejméně jeden milion korun. Zastupitelé však bez jakéhokoliv zásadního důvodu potřebnou změnu neschválili. Musím přiznat, že to pro nás bylo něco jako veřejná poprava," nešetřil po závěrečném verdiktu svá slova Adamec. Odlišný úhel pohledu však k tomuto problému zaujímá samotné vedení veselské radnice. To argumentuje hlavně tím, že obě elektrárny, které měly stát za městem ve směru na Kozojídky, by výrazně narušily ráz krajiny. "Nedovedu si představit, že by zde měla stát taková dvě monstra. Všichni jsme rádi, že tu máme takovou krásnou okolní krajinu, neustále se snažíme o rozvoj turistického ruchu a najednou bychom tu postavili něco takového. Nevím, jaké důvody měli při hlasování ostatní zastupitelé, ale pro mě je to jednoduše nepřijatelné," vysvětlil své rozhodnutí starosta Martin Bedrava, podle kterého sice město tímto rozhodnutím ročně přijde o nemalé peníze, na druhou stranu se radní nechtějí řídit jen finanční otázkou. Poněkud rozdílně však přijímají toto rozhodnutí samotní občané města. "Elektrárny sice vypadají nevzhledně, ale město v současné době potřebuje každou korunu. Je zde totiž spousta budov nebo cest, které by potřebovaly opravit," řekl Josef Tománek. "Jsem moc ráda, že se tak zastupitelstvo rozhodlo. Přestože větrné elektrárny nemají negativní vliv na životní prostředí, na člověka působí většinou nepříjemně a vzhledu krajiny rozhodně nepřidají," oponovala Marie Jelínková.

Prezentace - VE ano, či ne

22. února 2008 v 11:16 | větrník
http://www.podesin.cz/cs/obec/clanky/vetrna-elektrarna-v-podesine-ano-ci-ne/

Na této stránce se můžete podívat, jak by dle mého názoru, měla vypadat informace o tak závažné stavbě, jakou bezesporu výstavba VE, je.
Proč zastupitelstvo naší obce před referendem o výstavbě, nezveřejnilo takovouto - obsáhlou informaci? Že by to byl záměr? Ale to snad ne!
V případě naší obce nebyl jak investor, tak ani obec schopna vytvořit pohledovou studii. Takže jsme vlastně v referendu "koupili zajíce v pytli." V osobním životě, pokud máte o cokoliv zájem, nejdříve vše zvážíte - prohlédnete a pak se teprve rozhodnete zda to, či ono koupit nebo použít.
Pro zajímavost: Jedná se o obec s polovičním počtem obyvatel (ve srovnání s Lichkovem) v okrese Ždár nad Sázavou. Už jenom po shlédnutí internetové prezentace obce, Vám srdce zaplesá. Tolik informací o tak malé obci na jednom místě - to se nedá ani srovnat.
Všimněte si za jakých, nápadně výhodnějších podmínek, vyjednali zastupitelé obce Poděšín, plánovanou výstavbu VE. Občané obce se v referendu rozhodli pro výstavbu.

Vliv větrných elektráren na volně žijící živočichy

22. února 2008 v 10:53 | větrník
V posledních letech byla zejména v zemích s velkým počtem větrných elektráren provedena řada rozsáhlých studií, jejichž cílem bylo zhodnotit vliv větrných elektráren na volně žijící živočichy. Hlavní pozornost je přitom věnována ptákům a netopýrům, velmi málo je dosud známo o rušivých vlivech těchto zařízení ve vztahu k pozemním živočichům, především savcům. Bylo prokázáno, že větrné elektrárny mohou ovlivnit ptačí populace trojím způsobem. Jde především a přímé usmrcování ptáků v důsledku kolizí, rušení ptáků provozem elektrárny a ztráty využitelných biotopů. Vliv jednotlivých faktorů závisí přitom na řadě okolností, z nichž nejvýznamnější je skladba ptačích populací v oblasti, typ a množství elektráren, konfigurace terénu, převažující klimatické podmínky a další. Usmrcování ptáků je přímo viditelným dopadem provozu těchto zařízení. Údaje o počtech skutečně usmrcených ptáků se výrazně liší podle podmínek, u jednotlivých elektráren však nebývají zvlášť vysoké. Ve spojení s údaji o vysokých počtech ptáků usmrcených na elektrických vedeních či v důsledku dopravy tak snadno vzniká dojem, že větrné elektrárny jsou z hlediska ptáků relativně neškodné. V úvahu je však vždy nutné vzít celkový počet elektráren v oblasti a také druhové spektrum usmrcených ptáků. Tak například podle studie provedené v jižní části Španělska, bylo v průběhu roku 1994 pod 87 elektrárnami nalezeno 51 zabitých dravců, z toho 30 supů bělohlavých, 12 poštolek obecných, 3 poštolky jižní, 2 orlíci krátkoprstí, 2 výři a 1 luňák hnědý. Při celkovém počtu 256 větrných elektráren v této oblasti mohou již tyto počty způsobit zánik místních populací některých druhů. V jiné oblasti Španělska bylo zjištěno 64 usmrcených ptáků na jednu turbínu za rok, přičemž největší měrou se na tomto čísle podíleli drobní pěvci. Podobné výsledky byly zjištěné u větrné farmy 23 elektráren u přístavu Zeebrugge v Belgii, kde se počty usmrcených ptáků na jednu turbínu pohybovaly v rozmezí 0-125 jedinců za rok. Z uvedených příkladů je zřejmé, že nikdy nelze vycházet pouze z údajů o počtu nalezených mrtvých ptáků pod jednou turbínou, ale je vždy nutné brát v úvahu celkový počet elektráren v oblasti a možný vliv všech elektráren na populace zejména chráněných a ohrožených druhů. Důležité je také zmínit, že většina dosavadních studií se týkala elektráren s podstatně menším výkonem (a tedy i s výrazně menšími rozměry) než s jakým se uvažuje dnes. Nejvíce ohroženi jsou totiž ptáci táhnoucí v noci ve větších výškách (kolem 100 m nad zemí), tedy ve výšce současných elektráren. Současné vysoké elektrárny musí být navíc v noci osvětlené, což může za snížené viditelnosti přímo navádět ptáky k turbínám. Noční tah je přitom běžný u mnoha druhů našich pěvců, vodních ptáků a podobně. Z tohoto pohledu současné elektrárny představují nepochybně významné riziko, jehož skutečný vliv bude závislý především na celkových počtech elektráren v oblasti. Rovněž rušivý účinek větrných elektráren je závislý na mnoha okolnostech. Zatímco některé druhy ptáků dokážou hnízdit i v blízkosti těchto zařízení, u citlivějších druhů (např.husa běločelá, labuť zpěvná, luňák hnědý, orel mořský, skalní, královský, tetřevovití a řada dalších) byl prokázán rušivý účinek až do vzdálenosti 600 m od elektrárny. Podle nově publikovaných údajů mohou větrné elektrárny přinášet velká rizika také pro netopýry. Podle některých studií jsou počty usmrcených netopýrů pod elektrárnami dokonce větší, než počty usmrcených ptáků. Na rozdíl od ptáků totiž netopýři elektrárny zjevně aktivně vyhledávají. Příčiny nejsou zcela známé, existuje pro to několik teorií. Teplo a noční světlo může k elektrárně lákat hmyz, který je hlavní potravou netopýrů. Možné je ale také to, že netopýři hledají v okolí gondoly úkrytové možnosti - tomu nasvědčuje také skutečnost, že netopýři často usedají na nepohybující se vrtule. Netopýři mohou být také usmrcováni během migrační aktivity, kdy skupina elektráren přetíná jejich tahovou cestu.
Netopýři jsou v současné době velmi ohroženou skupinou organismů. Pokud dojde k většímu rozvoji větrných elektráren i v oblastech výskytu netopýrů, může tedy velmi snadno dojít k ohrožení existence místních populací. Větrné elektrárny mohou pravděpodobně v některých lokalitách ovlivňovat i další skupiny živočichů, například migrace velkých savců jako je rys nebo los. Dosud však nebyly prováděny žádné studie, které by se tímto problémem zabývaly. Vliv větrných elektráren na volně žijící živočichy bývá velmi často bagatelizován s odkazem na tvrzení, že elektrárna usmrtí jen několik ptáků ročně a že se v její blízkosti bez problému pasou domácí i divoká zvířata. Skutečný vliv větrných elektráren je vždy velmi obtížné odhadnout předem. Pokusem o tuto predikci je posouzení vlivu na životní prostředí prováděné dle zákona č. 100/2001 Sb. (EIA). Zásadním nedostatkem tohoto posouzení však zůstává, že je hodnocen vždy pouze individuální vliv jedné stavby a ne kumulativní účinek všech elektráren v oblasti. Pokud chceme skutečně předejít ohrožení populací volně žijících živočichů provozem větrných elektráren, je nutné nejprve zpracovat jasnou energetickou koncepci kraje se stanovením konkrétních míst a konečných počtů větrných elektráren a tuto koncepci podrobit posouzení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA - Strategic Environmental Assessment ). Takovýto postup dnes jednoznačně doporučuje také mezinárodní organizace BirdLife International.
Do té doby, než dojde k posouzení a schválení nové energetické koncepce, by žádné nové větrné elektrárny neměly být povolovány.
převzato z www.kr-vysocina.cz

Králíky váhají, zda stavět větrné elektrárny

21. února 2008 v 13:17 | ČTK
Králíky na Orlickoústecku váhají, zda povolit investorům stavět větrné elektrárny. Zastupitelé žádosti firem pokaždé zamítli. Například lidé z nedalekého Lichkova a Mladkova však stavbu větrných parků podpořili. Důvod je jasný, peníze do obecní kasy, řekli ČTK zástupci obcí.
"Pocity z větrných elektráren jsou smíšené. Poměrně velkou hodnotu má krajina, postavením větrných elektráren, by došlo k velkému zásahu do přírody," řekla starostka Králík Jana Ponocná.
Pokud přeci jen zastupitelé na větrné elektrárny kývnou, stály by v ústraní, aby nerušily krajinný ráz. Zatím si Králíky shromažďují informace. Příjmy do rozpočtu nejsou to nejpodstatnější, dodala.
O stavbě větrných elektráren v Lichkově rozhodli obyvatelé v referendu. Stavět by se mohly již příští rok. Větrníky lidé podpořili mimo jiné proto, že obec získá do rozpočtu procenta ze zisku, řekl ČTK starosta Zdeněk Brůna.
"Jsme si vědomi, že se jedná o zásah do malebné krajiny Orlických hor, ale naše obec má daňovou výtěžnost 5300 korun na jednoho obyvatele, velká města mají kolem 30.000 korun. Jestliže bychom měli stejnou částku, tak bychom elektrárny nestavěli. Do obecního rozpočtu sháníme každou korunu," uvedl.
Králíky však mají asi pět tisícovek obyvatel i větší rozpočet, malé obce, které větrné elektrárny podpořily, méně než 600 obyvatel. Podobně proto jako starosta Lichkova hovoří i starosta Mladkova Teodor Šmok.
Obě obce chtějí mít přehled o hospodaření elektráren a budou mít zastoupení v dozorčích radách. Z jednoho větrníku by Mladkov mohl získat podle instalovaného výkonu okolo 400.000 korun ročně, pokud jich bude šest, může obec získat ročně třeba 2,4 milionu korun.
"Máme dohodu s obcemi, že se větrníky budou stavět jen v příhraničí, v turistických oblastech by stát neměly," řekl Šmok.
V Pardubickém kraji větrníky stojí zatím na několika málo lokalitách, investoři ale plánují jejich další rozsáhlou výstavbu. Firmy se nejprve zajímaly o Svitavsko. Větrník stojí například třetím rokem v Pohledech, na sklonku loňského roku začaly dosud nevětší elektrárny v kraji fungovat u Žipotína. Nyní se dokončují elektrárny u Anenské Studánky na Orlickoústecku a u Ostrého Kamene na Svitavsku.

Pitomost

21. února 2008 v 13:06 | vidlak
VE se staví jen proto, že mafiány nikdy nebaví poctivě podnikat, s...u prachy tam, kde je okamžitej a bezpracnej zisk, a při prosazování svých zájmů se neštítí ničeho, uplácejí politiky, obecním zasupitelům rvou do kapsy prachy. Bavil jsem se s investorem těchto projektů, prý 1VE vyjde se vším všudy na cca 60 megakorun, na vedlejší náklady (úplatky apod) je 30 megakorun na věž. Starosta dostane víc, než vy, co tu píšete ušetříte za celý život, tak klidně podepíše cokoli. Normy u nás na infrazvuk nejsou, tak ani infrazvuk elektrárny neprodukují. Byl jsem jedním z těch, který je proti a mafie mi nabídla prachy, když jsem je nevzal, vyhrožují.
Přeji příjemnou zábavu všem, kde se budou elektrárny stavět. Nebojte, týká se to všech, oni zelení vám tu neekologickou elektřinu krvavě zdaní.

Vyber si....

21. února 2008 v 13:00 | Boháček Karel
Mnoho let jsem byl zastáncem větrných elektráren, sám si ji chtěl postavit u RD. Dnes jsem ale odpůrce. Sám jsem testoval vliv VE na živočišstvo, zjistil jsem, že ze zvířat se stali otupělí živočičichové bez elánu a schopnosti reprodukce, ptáci nezpívají nebo slabě. Ano VE jsou zpočátku turist. atrakcí, ale po 2 dnech raději odjedou, časem noví už nepřijdou.VE hlukem docela neruší, ale kdo bude poslouchat tzv. hlukovou pravidelnost - někdo to prostě psychicky nezvládá. VE nejdříve působí docela arch. ladně ale pak zjistíte, že hory patří horám a VE tam prostě nepatří. Pak si myslím, že peníze za tyto stavby by mohli být využity jinak. Příklad: u nás se ted´staví 3VE v hodnotě 250 milonů Kč, musí se postavit komunikace, rozvody, plošina pro jeřáb. Opravy a seřizování bude stát další miliony.
Za tu cenu by mělo 1000 RD - rodin vlastní zdroj el.proudu - fotočlánky. Ptám se: je proud tedy pro naše lidi nebo ziskem pro firmy? Proud totiž vyvážíme, to je známé. Proč se dál nepracuje v projektech biomasy /holé pláně po povrchové těžbě/, proč se nepracuje v projektu přímé turbiny, která se dá využít i v potoce, proč se nemontují VE - oběžná kola /ne vrtule/ na panel.domy, no proč? Proč nejsou dotace pro normální lidi, ale jen pro firmy a školy? Je tu ekologická mafie nic víc... Přemýšlej trochu člověče...

Větrné elektrárny: jednotná fronta ekologických aktivistů

21. února 2008 v 12:43 | Josef Vít, Britské listy
Aby bylo jasné hned od začátku - žádné alternativní zdroje zatím nemají šanci. Z jednoduchého důvodu - jsou drahé.
Podíváme se jak je to jednotlivými zdroji.
Velmi populární a rozšířená je výroba elektrické energie z větru. Když jedete přes Německo, tak všude kolem sebe vidíte stovky větrných mlýnů. Stožáry vysoké kolem stovky metrů, a v jejich okolí všudypřítomný svist vrtulí. V noci se to rozléhá na mnoho kilometrů daleko. Lidé v jejich okolí mají jistě z toho radost. No - třeba si už zvykli. Říká se, že člověk si zvykne i na šibenici - proč by si nezvykl na svist rotorů větrných elektráren. Podle směrnic EU bychom měli brzy vyrábět minimálně 6% elektřiny z těchto zdrojů. Pan Smrž napadá informaci, že průměrná loňská cena elektřiny pro malospotřebitele se v BRD ve srovnání s rokem 2000 zvedla o 33,8%.
Já tomu ale věřím a také to dokáži.
Podle zpráv z odborného tisku je výrobní cena 1kWh z větrné elektrárny cca 17 Kč.
Jenže spotřebitel zatím platí za 1 kWh jen asi 4 Kč. Takže počítejte se mnou :
Jako příklad vezmeme spotřebu 100 kWh a cenu za 1 kWh 4.-Kč. Normálně bychom zaplatili 4 krát 100 - to je 400.-Kč. Po přidání elektřiny z alternativních zdrojů podle nařízení z EU musíme počítat 6 kWh z větrné elektrárny po 17.-Kč - to dělá 102 .-Kč . Zbývá 94 kWh za normální cenu 4.-Kč. To dělá 376.-Kč. Celkem zaplatíme 102 plus 376 - to je celkem 478.-Kč. Takže zaplatíme za každých 100 kWh o 78.-Kč více než bychom platili jen za elektřinu z uhlí a atomu. Těch 78.-Kč představuje navýšení ceny o 19%, které platíme za luxus "ekologické" výroby. Nedovedu si představit, kdyby podíl "ekologické výroby" byl větší - třeba 15 nebo 20%.
Výpočet je zjednodušený a slouží jen pro příklad. Ceny jsou zaokrouhlené. V podstatě je jedno jestli zvýšení ceny bude 18, nebo 19 nebo 21 procent. Zanedbatelné to v žádném případě není. Do ceny jsem nezahrnul zisk výrobce.
Nedávno jsem dostal leták od ČEZu, podle kterého jsem si mohl spočítat kolik zaplatím za spotřebovanou elektřinu a hlavně tam bylo rozdělení kolik zaplatím komu - kolik výrobci, kolik distributorům, státu a podobně. Mně tam zaujala jedna položka - kolik zaplatím za "podporu výkupu elektřiny". Říkal jsem si, proč mám platit za "podporu výkupu" - ale pak mi došlo - to je ta položka na alternativní zdroje. Elektřina z alternativních zdrojů je kšeft tisíciletí. Výrobce vyrábí předražený výrobek o který nikdo nestojí, stát to od něj vykoupí za výrobní cenu a přidá "přiměřený zisk" (20%). Potom donutí občany aby tento předražený výrobek koupili. A lidem nic jiného nezbude, protože bez něho nemohou existovat.
Teď zbývá jen dodat, kdo tady má zájem o stavbu takových větrných elektráren. Opravdu není pravda, jak stojí v článku v LN, že by se větrné elektrárny stavěly za podpory státu, protože je staví soukromé firmy (stát se pouze zaručil, že všechnu energii vykoupí za výrobní cenu plus zisk). Jenže český kapitál na to nemá.
Všechny větrné elektrárny u nás stavějí Němci a Rakušané. [pozn. red.: toto tvrzení není až tak úplně pravdivé, na Chomutovsku si zažádali o licenci Britové] Veškerý zisk za předraženou energii (kterou nikdo nechce a kterou by si nikdo dobrovolně nekoupil) z našich kapes putuje do Německa. To je výsledek činnosti ekologických aktivistů.
Pan Smrž si neopomněl píchnout do energie z atomových elektráren. Že veškerou protiatomovou propagandu platí olejová lobby (naftové koncerny) už u nás ví hodně lidí. Jen ekologové si to nechtějí připustit. Oni stále budou proti atomovým elektrárnám a budou nás strašit Černobyly. Uvádění počtu 70 tisíc obětí je také údaj z hororových pohádek. Tak jak to formuloval mi to připomíná oběti výbuchu atomové pumy v Hirošimě, které umírali 40 let po válce ve věku 80 let na následky výbuchu.
Zajímavé je, že v Evropě budeme rušit atomové elektrárny a v USA a Číně se připravují stavby desítek nových obrovských atomových elektráren. Bojím se, že až to Evropě dojde bude už pozdě. Stačí si uvědomit, že výrobní cena 1 kWh z atomové elektrárny je cca 1 Kč (údaj ze začátku 90 let) a cena z tolik opěvované větrné elektrárny je dvacka. Obávám se, že to není konkurence schopná cena. A ta se musí projevit i na ceně evropských výrobků, které už dnes nejsou konkurence schopné.
Na závěr bych chtěl dodat, že větrné elektrárny jsou hezká věc, ale že bez ohledu na ně se musí topit pod kotli uhelných (plynových, olejových) elektráren i když generátory nevyrábí proud. Musí však být v pohotovostní záloze, kdyby nedejbože přestal foukat vítr. Továrny musí vyrábět i když nefouká vítr. Takže pod kotli se topí, elektřina se nevyrábí, ale zaplatit to musíme.
Stejné problémy jsou s dalšími navrhovanými zdroji. Fotovoltaické články jsou také hezké, ale při jejich výrobě se spotřebuje větší množství energie, než potom vydají. Ani solární energie na ohřev vody nemá velkou šanci. Je to spíše pro nadšence. Solární panely se za dobu životnosti nezaplatí. Elektrický boiler je stále ještě lacinější.
Přesto všechno lidé jako pan Smrž budou před nás stavět světlé zítřky, kdy každý budeme mít doma vlastní větrnou elektrárnu, na střeše solární panely. Fotovoltaické články nás zásobí el. energií. No a večer, když nesvítí slunce a nebude foukat vítr, půjdem do hajan. Spát sice nebudeme moci pro svist vrtulí z blízkých větrných elektráren, ale nakonec to může mít velmi žádoucí účinky na populační růst.
Spíše to však vypadá na návrat do středověku, kdy si budeme svítit loučemi a v kamnech budeme pálit staré pneumatiky, abychom nezmrzli. Zato však nás nebudou otravovat ani sirné zplodiny z uhelných elektráren ani záření z atomu. Bude to krásná doba. Škoda že se toho nedožiji. Nebo štěstí??
Pro všechny zastánce těchto experimentů mám jedno jednoduché řešení - každý si zvolí jakou energii chce. Zda z atomu, uhelné elektrárny nebo z alternativních zdrojů. A podle toho bude za elektřinu také platit. Za 1kWh z atomu 3 Kč, za uhelnou 5 Kč a za elektřinu z alternativních zdrojů 25 až 50 Kč. A bude jasno.

Větrníky připravily lidi o televizi

18. února 2008 v 20:46 | větrník
Větrné elektrárny ruší signál
Hodice - Vrátit se ke knížkám. Nic jiného asi nezbude lidem v okolí Pavlova na Jihlavsku. Větrné elektrárny jim totiž ruší televizní signál.
Chcete sledovat ČT1 nebo ČT2 a bydlíte poblíž větrných elektráren v Pavlově na Jihlavsku? Máte smůlu. Na obrazovce bude jen zrnění. Takové problémy s příjmem televizního signálu mají obyvatelé Sedlejova, Hodic nebo Panenské Rozsíčky v katastru Pavlova. Na jeho území stojí stometrové stožáry s větrníky vyrábějícími elektřinu. Problém s výpadky signálu trvá od podzimu, kdy firma KV Venti zahájila jejich provoz.

"Než postavili vrtule, byl signál v pořádku, všechny čtyři programy jsme chytali bez problémů. Teď se signál ztrácí. Nedá se na to dívat," postěžoval si Šípu obyvatel Hodic Miroslav Tesař. Ten podal s některými dalšími lidmi z obce stížnost Českému telekomunikačnímu úřadu.

"Na území obcí jsme vloni v říjnu provedli šetření pro určení zdroje rušení signálu. Zjistili jsme velmi obtěžující degradaci kvality televizního signálu ČT1 a ČT2 v důsledku otáčejících se listů vrtulí větrných elektráren," potvrdila mluvčí ČTÚ Dana Marklíková.

Podle zástupců KV Venti, která větrníky vlastní, už firma začala problémy řešit. "Řekli, že se to pokusí vyřešit nějakou úpravou antény. Zatím to ale lepší není," dodal Tesař.

Větrné elektrárny – milióny ročně z větru?

18. února 2008 v 20:19 | Josef J. Podměstský
Na úřední desce jednoho obecního úřadu jsem se dočetl o záměru ve vedlejší vesničce vybudovat větrné elektrárny.
Z materiálu vyplývá, že v dané lokalitě má být postaveno devět větrných elektráren, typu De Wind D8 o maximálním výkonu 2 000 kW. Celkem tedy se jedná o výkon 18 000 kW. Výška stožárů těchto strojů je 80m (pět strojů), respektivě 100 m (čtyři stroje), délka listu rotoru je 40 metrů. Budou-li v činnosti, bude se jejich pohledová výška pohybovat od 80-ti, resp. 100 m do 120, resp. 140 metrů celkové maximální výšky.
Ejhle pan starosta se chce chovat ekologicky. Obec, ci spíše vesnička, u níž tyto stroje mají stát dostane každý rok milión! Do obecní pokladny přínos jako hrom!
Nedalo mi to a začal jsem se o to více zajímat.
Onoho starostu znám. Je to velmi schopný člověk, inu proto je starostou. Nic nedělá zadarmo! (Ani kulturu v obci, neboť by se na ni doplácelo!) A větrné elektrárny prosazuje on a jeho věrní se silou buldočí. Předem říká: "Nebude to levné, to víte projekt stavba a podobně. Prodejte mi potřebné pozemky (nejlépe za jednu korunu) je to pro dobrou věc! Ekologie, čistý vzduch atd. A vy budete mít milion ročně jistý! To vám garantuju!"
Ušlechtilé, že?

Jaká tedy je ekonomická stránka věci?

Projektová dokumentace pro tyto stroje řeší především elektrickou přípojku, tyto náklady spojené s připojením výrobny na elektrizační sít´ a další náklady s tím spojené, hradí stát v rámci podpory těchto zdrojů!
Cenou vlastního zařízení se nechci v tomto článku zabývat, pohybuje se v řádu miliónu a leckterá banka vám na něj ráda půjčí, zvláště když jako starosta obce o 2000 obyvatelích budete mít stavební povolení v kapse. (Kamarád sedící na stavebním úřadu na radnici ho rád vydá. Jinak...)
Samotné parametry základů a kotvení, jsou řešeny v technických podmínkách zařízení a jsou součástí dokumentace dodáváné výrobcem. Takže cena projektové dokumentace by se měla pohybovat v řádu několika desetitisícú.
Současná legislativa (především Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů) přikazuje provozovateli distribuční soustavy vykoupit takto vyrobenou elektrickou energii a to, za cenu stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Tato cena je v současné době stanovena na 2460 Kč/MWh. Jedná se o cenu silně dotovanou! (V současnosti je cena jedné MWh na Energetické burze okolo 1400Kč)
Je pravdou, že využitelnost těchto zdrojů je v našich krajích 10 - 20%.
Nabízí se jednoduchá úvaha:
Jedna elektrárna má výkon 2 000 kW - tedy 2 MW za hodinu.
Rok má 8760 hodin (365 krát 24), tedy elektrárna dodá 17 520 MWh - toto je ale teoretický údaj!
Vzhledem k využitelnosti, počítejme 10% to činí 1752 MWh za rok. V penězích to dělá 4 309 920 Kč. A pochopitelně krát počet elektráren (9), tedy minimálně - 38 789 280 Kč za jeden rok provozu!
Myslím, že tato čísla hovoří za vše!

Jedná se o podnikání, kde odbyt a tedy i zisk je vlastně garantován státem. Vstupní "surovina" - vítr - zdarma, což umožňuje rychlé splacení vysokých počátečních investic (ceny vlastního zařízení), s nízkými provozními náklady a financováné námi, občany tohoto státu, prostřednictvím plateb za elektrickou energii!

Ledy z větrné elektrárny straší Jihlavsko. Mohou i zabít

17. února 2008 v 11:54 | větrník
Představte si, že si takhle v zimě jedete autem, venku hezky sněží a mrzne, když vtom vám najednou na střeše přistane obrovský kus ledu a rozřeže vaše auto! Je to jako scéna z hororu, ale může to být i realita. V okolí Pavlova na Jihlavsku se to může projíždějícím řidičům stát prakticky kdykoli.
Více viz video: http://www.nova.cz/zpravy/?83c=%7Edomaci%7E&83e=DO25858&ex25858=
video-ledy-z-vetrne-elektrarny-strasi-jihlavsko-mohou-i-zabit&play=1
Podle zástupce výrobce větrných elektráren Vestas, Karla Marka, se dá nebezpečným situacím účinně předejít. Standardně se k větrným elektrárnám dodává počítačový program, který hlídá parametry větru a výkonu. Když se objeví námraza, počítač ji podle poklesu zjistí a elektrárnu odstaví. Dalším standardním bezpečnostním prvkem jsou otřesové senzory, které námrazu rozpoznají v případě, že rotor začne vibrovat. Ani toto řešení však nevylučuje všechna rizika. "Mohou ale nastat anomálie, a to v případě, že je led na lopatkách rovnoměrně rozprostřený. To způsobí, že k žádným vibracím nedochází. Výrobce proto doporučuje instalovat ještě námrazové senzory na gondolu. Vytvoří-li se námraza, elektrárna se vypne," vysvětluje Karel Marek. Podobné čidlo se má podle informací Deníku objevit i na elektrárnách v Pavlově.
Proti větrným elektrárnám stále častěji protestují ochránci přírody i obyvatelé vesnic, v jejichž sousedství mají vyrůst.
Pro obecní rozpočty však představují zajímavý příjem,
proto je představitelé radnic prosazují i za cenu zničení krajiny.

Přidáno několik fotografií do rubriky ZAJÍMAVOSTI

17. února 2008 v 8:08 | větrník
Několik fotografií problémů VE a výstavby. Stojí za shlédnutí.

Kde je pravda

17. února 2008 v 6:38 | větrník
Z informačního materiálu "Farma VTE Lichkov" a především "ucelené" informaci investorské společnosti Synergion, která nás s celou situací ohledně plánované výstavby parku seznámila, vyplynulo, že celková výška VE bude 175m (obr.č.1 - sken brožury vydané investorem).
Jak se však sami můžete přesvědčit skutečnost je úplně jiná (obr.č.2). Celková výška VE bude, dle žádosti vyjádření ke stavbě - zaslané Odboru životního prostředí MÚ Králíky, 190 metrů.
Jak je možné, že VE najednou povyrostly o celých patnáct metrů?
Vždyť lidé, kteří se zúčastnili referenda o výstavbě VE, brali v potaz "pouze" výšku již zmiňovaných 175m.
Jedná se o seriózní jednání? Jsem zvědav jaká překvapení ještě zažijeme.
Jsou alespoň některé údaje (týkající se obce) z brožury pravdivé?

Přidány další fotografie

12. února 2008 v 18:48 | větrník
Vizualizace Lichkov III.

Přidány další fotografie

7. února 2008 v 12:16 | větrník
Vizualizace Lichkov II.

Myslíte, že stavbe VE změní naše malebné okolí?

6. února 2008 v 15:29 | větrník |  Ankety
I přes výsledek referenda, zkuste hlasovat v anketě.

Vloženo počítadlo

6. února 2008 v 15:21 | větrník
Registrace a vygenerování počítadla přístupů na serveru Toplist.cz, vložení kódu do úvodní stránky.

Máme pochybnosti o výstavbě větrných elektráren

6. února 2008 v 14:46 | Občanské sdružení za kvalitní žití, Lipenec
Téma: Co vás pálí
Rádi bychom tímto článkem otevřeli diskusi k výstavbě větrných elektráren (VE) u nás. Co nás k tomu vede? Především naše osobní zkušenosti.
V roce 2005 byl schválen zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a následně se v mnoha obcích, včetně těch našich, objevili zástupci nejrůznějších firem s nabídkou výstavby VE. Scénář v jednotlivých obcích se zpravidla podobá jako vejce vejci.
Obec, která doposud neprojevila sebemenší zájem o výstavbu VE a jejíž starosta se nikdy o VE slovem nezmínil, dostane příslib velké finanční částky, která bude obci vyplacena po výstavbě a při následnémprovozu VE.
Ze strany zastupitelstva obce je občan znenadání zahlcen informacemi o kladném vlivu VE na rozvoj turistiky, na vytvoření nových pracovních míst, dozvídá se o zanedbatelné hlučnosti, o nulovém vlivu na televizní signál a naprosto mizivém škodlivém vlivu na lidské zdraví.
Argumenty jsou pořád stejné
Argumenty jsou vždy stejné: zvířata si zvykla na auta, zvyknou si i na VE, když je mají v Německu, proč by nestály i u nás, pojďme se rychle vyslovit pro jejich výstavbu, dokud je někdo ochoten nám za ně zaplatit, atd.
Zpravidla následuje pozvání na bezplatný výlet pro občany, včetně oběda, na místa blízko za hranicemi ČR, kde si těžko stihnete promluvit s někým, kdo skutečně bydlí v těsné blízkosti VE a nikdo z dodavatelské firmy v průběhu návštěvy nechce slyšet jediný argument proti.
Všechny vaše námitky jsou označeny jako mýty, pokud snad o něčem pochybujete, jste nazván brzdou pokroku.
Že snad cosi namítáte o biokoridorech, biocentrech, naprosté a nevratné změně rázu krajiny? Že máte v rukou prokazatelné znalecké posudky o rapidním snížení cen nemovitostí v blízkosti větrných elektráren? Že masivní dotace výkupní ceny "větrné elektřiny" je placena z peněz nás všech a přináší zisk především investorům? Že stroboskopický efekt běžnému člověku vadí? Že stoupající odpor proti VE v Nizozemí, Rakousku a Německu nutí firmy přemisťovat svá zařízení do ČR a do zemí střední a východní Evropy? Že větrné elektrárny na svůj rozjezd potřebují odběr elektrické energie z běžné sítě, tedy mnohem levnější? Buďte si jisti, že dostanete vyhýbavou odpověď.
Zůstává mnoho nezodpovězených otázek
Mnohdy následuje pochybná anketa, v lepším případě referendum, což se stává hlavním argumentem starosty. Následně uzavřené smlouvy, nevýhodné pro obec, zbrkle podepsané starostou, pak bohužel neposuzuje nezávislý právník a zapeklitá situace je na světě.
Nalijme si však čistého vína - kdo profituje z výstavby VE? Mají snad obce, v jejichž bezprostřední blízkosti se výstavba chystá, nižší cenu elektrické energie? Proč se v zahraničním tisku můžeme dočíst o negativním vlivu VE na lidské zdraví?
Zjišťoval někdo, jakým způsobem ovlivňují zástupci investora vedení obce? Proč se více nezaměříme na jinou formu obnovitelných zdrojů? Proč firmy mlčí o tom, že první místo mezi nejrizikovějšími obnovitelnými zdroji energie zaujímá právě větrná energie, jejíž výroba patří mezi nejdražší a musí ji neustále zálohovat aktivní zdroje pro případ bezvětří, neboť se nedá spoléhat na výskyt a intenzitu větru?Ajaký je váš názor?
Za Občanské sdružení za kvalitní žití, Lipenec

Hejtmanství vytyčí místa pro větrníky

6. února 2008 v 11:16 | čtk
Krajský úřad Olomouckého kraje si nechá vypracovat studii s výběrem míst, na nichž bude možné v budoucnu budovat větrné elektrárny.
"Investice kraje do zpracování studie souvisí s boomem výstavby větrných elektráren v regionu," řekl novinářům hejtman Ivan Kosatík. Podobný dokument pro investory větrných elektráren kraj dosud nemá. "V praxi to zatím vypadá tak, že přijde investor a zkusí, zda mu záměr vyjde," doplnil hejtman.
Kvůli závaznosti zastupitelé závěry dokumentu zahrnou do zásad územního rozvoje kraje, jimiž se musejí řídit mimo jiné investoři. Studie má podle Kosatíka stanovit jasná pravidla. "Stejně je tomu v jiných oblastech, zásady územního rozvoje stanovují například to, kde není možné stavět silnice," uvedl hejtman. Kraj zaplatí za vypracování studie tři sta tisíc korun. Její tvůrci budou zkoumat mimo jiné povětrnostní podmínky v jednotlivých oblastech kraje. K materiálu se také bude muset podle Kosatíka vyjádřit asi dvacet až třicet institucí, hotov by proto měl být příští rok v dubnu.
Větrné elektrárny stojí v Olomouckém kraji například na Drahanské vrchovině, v Mladoňově, Velké Kraši, Libavé a Ostružné. Další by měly vyrůst mimo jiné nad Šternberkem. Také ostatní moravské kraje se často k "větrníkům" staví rezervovaně, investoři narazili například na jižní Moravě, k jejich odpůrcům patří i moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský.
Zdroj: Lidové noviny Rubrika: Morava a Slezsko Strana: 06

Energetické společnosti se se stavbou vysokých větrníků od našich jižních sousedů stěhují k nám

6. února 2008 v 11:12 | OLDŘICH JANEBA
Do České republiky míří rakouské miliardy na výstavbu větrných elektráren. Naši sousedé už odmítají další ničení volné krajiny stavbou nových větrných stožárů a energetické společnosti se přesouvají do zemí bývalého socialistického tábora.
"V hledáčku máme i Slovensko a Rumunsko. Stavět by se mělo začít během následujících pěti let," říká oficiální prohlášení společnosti Meinl International Power.
Ani Česko nepřijímá větrníky s nadšením. "Větrné elektrárny do přírody Beskyd a Jeseníků nepatří a jejich ekonomický přínos není takový, abychom si nechali dobrovolně hyzdit krajinu," říká hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, zapřísáhlý odpůrce větrníků.
Na jeho stole leží více než stovka žádostí týkajících se budování nových větrných elektráren. "Povolíme tak dvě možná snad tři," připouští hejtman. Podobně mluví i jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, který vydal nesouhlasné stanovisko k výstavbě větrníků u Klobouků.
"Osmdesátimetrové stožáry by příliš narušily okolní krajinu," uvedl ve svém zamítavém stanovisku. Připravena na stavbu je naopak obec Kryry na Podbořansku. "Sice to bude velký zásah do krajiny, ale zvykli jsme si žít se sloupy elektrického vedení, tak si zvykneme i na stožáry a vrtule elektráren," uvedl starosta Kryr Miroslav Brda.
Pro malé obce může být provoz větrných elektráren finančně výhodný. Dokazuje to také příklad Jindřichovic pod Smrkem, jedné z prvních obcí, na jejímž území větrné elektrárny v Česku vyrostly. Dvě zařízení o společném výkonu 1200 kilowatů přinesla za tři roky do rozpočtu přes 3,2 milionu korun, což je podle starosty Petra Pávka pro obec se 600 obyvateli roční rozpočet. "Větrné elektrárny jsou možností, jak udělat něco pro přírodu a vylepšit i obecní rozpočet, který je zejména v případě malých obcí značně napjatý," tvrdí Pávek.
Řada občanských a ekologických organizací v ČR i zahraničí však považuje přínos větrných elektráren životnímu prostředí za sporný. Kromě narušení krajiny podle řady studií větrníky zabíjejí i množství ptáků, včetně ohrožených druhů.
Podle údajů ministerstva životního prostředí by mělo na území republiky stát do roku 2010 kolem 300 větrných elektráren o celkovém výkonu 500 až 600 megawattů. To představuje zastavěné území asi o rozloze poloviny Prahy.
Zdroj: Pražský deník Rubrika: Ekonomika Strana: 13
+ Hradecký, Plzeňský, Ústecký, Moravskoslezský, Havlíčkobrodský, Olomoucký, Brněnský deník …..