Vliv větrných elektráren na volně žijící živočichy

22. února 2008 v 10:53 | větrník
V posledních letech byla zejména v zemích s velkým počtem větrných elektráren provedena řada rozsáhlých studií, jejichž cílem bylo zhodnotit vliv větrných elektráren na volně žijící živočichy. Hlavní pozornost je přitom věnována ptákům a netopýrům, velmi málo je dosud známo o rušivých vlivech těchto zařízení ve vztahu k pozemním živočichům, především savcům. Bylo prokázáno, že větrné elektrárny mohou ovlivnit ptačí populace trojím způsobem. Jde především a přímé usmrcování ptáků v důsledku kolizí, rušení ptáků provozem elektrárny a ztráty využitelných biotopů. Vliv jednotlivých faktorů závisí přitom na řadě okolností, z nichž nejvýznamnější je skladba ptačích populací v oblasti, typ a množství elektráren, konfigurace terénu, převažující klimatické podmínky a další. Usmrcování ptáků je přímo viditelným dopadem provozu těchto zařízení. Údaje o počtech skutečně usmrcených ptáků se výrazně liší podle podmínek, u jednotlivých elektráren však nebývají zvlášť vysoké. Ve spojení s údaji o vysokých počtech ptáků usmrcených na elektrických vedeních či v důsledku dopravy tak snadno vzniká dojem, že větrné elektrárny jsou z hlediska ptáků relativně neškodné. V úvahu je však vždy nutné vzít celkový počet elektráren v oblasti a také druhové spektrum usmrcených ptáků. Tak například podle studie provedené v jižní části Španělska, bylo v průběhu roku 1994 pod 87 elektrárnami nalezeno 51 zabitých dravců, z toho 30 supů bělohlavých, 12 poštolek obecných, 3 poštolky jižní, 2 orlíci krátkoprstí, 2 výři a 1 luňák hnědý. Při celkovém počtu 256 větrných elektráren v této oblasti mohou již tyto počty způsobit zánik místních populací některých druhů. V jiné oblasti Španělska bylo zjištěno 64 usmrcených ptáků na jednu turbínu za rok, přičemž největší měrou se na tomto čísle podíleli drobní pěvci. Podobné výsledky byly zjištěné u větrné farmy 23 elektráren u přístavu Zeebrugge v Belgii, kde se počty usmrcených ptáků na jednu turbínu pohybovaly v rozmezí 0-125 jedinců za rok. Z uvedených příkladů je zřejmé, že nikdy nelze vycházet pouze z údajů o počtu nalezených mrtvých ptáků pod jednou turbínou, ale je vždy nutné brát v úvahu celkový počet elektráren v oblasti a možný vliv všech elektráren na populace zejména chráněných a ohrožených druhů. Důležité je také zmínit, že většina dosavadních studií se týkala elektráren s podstatně menším výkonem (a tedy i s výrazně menšími rozměry) než s jakým se uvažuje dnes. Nejvíce ohroženi jsou totiž ptáci táhnoucí v noci ve větších výškách (kolem 100 m nad zemí), tedy ve výšce současných elektráren. Současné vysoké elektrárny musí být navíc v noci osvětlené, což může za snížené viditelnosti přímo navádět ptáky k turbínám. Noční tah je přitom běžný u mnoha druhů našich pěvců, vodních ptáků a podobně. Z tohoto pohledu současné elektrárny představují nepochybně významné riziko, jehož skutečný vliv bude závislý především na celkových počtech elektráren v oblasti. Rovněž rušivý účinek větrných elektráren je závislý na mnoha okolnostech. Zatímco některé druhy ptáků dokážou hnízdit i v blízkosti těchto zařízení, u citlivějších druhů (např.husa běločelá, labuť zpěvná, luňák hnědý, orel mořský, skalní, královský, tetřevovití a řada dalších) byl prokázán rušivý účinek až do vzdálenosti 600 m od elektrárny. Podle nově publikovaných údajů mohou větrné elektrárny přinášet velká rizika také pro netopýry. Podle některých studií jsou počty usmrcených netopýrů pod elektrárnami dokonce větší, než počty usmrcených ptáků. Na rozdíl od ptáků totiž netopýři elektrárny zjevně aktivně vyhledávají. Příčiny nejsou zcela známé, existuje pro to několik teorií. Teplo a noční světlo může k elektrárně lákat hmyz, který je hlavní potravou netopýrů. Možné je ale také to, že netopýři hledají v okolí gondoly úkrytové možnosti - tomu nasvědčuje také skutečnost, že netopýři často usedají na nepohybující se vrtule. Netopýři mohou být také usmrcováni během migrační aktivity, kdy skupina elektráren přetíná jejich tahovou cestu.
Netopýři jsou v současné době velmi ohroženou skupinou organismů. Pokud dojde k většímu rozvoji větrných elektráren i v oblastech výskytu netopýrů, může tedy velmi snadno dojít k ohrožení existence místních populací. Větrné elektrárny mohou pravděpodobně v některých lokalitách ovlivňovat i další skupiny živočichů, například migrace velkých savců jako je rys nebo los. Dosud však nebyly prováděny žádné studie, které by se tímto problémem zabývaly. Vliv větrných elektráren na volně žijící živočichy bývá velmi často bagatelizován s odkazem na tvrzení, že elektrárna usmrtí jen několik ptáků ročně a že se v její blízkosti bez problému pasou domácí i divoká zvířata. Skutečný vliv větrných elektráren je vždy velmi obtížné odhadnout předem. Pokusem o tuto predikci je posouzení vlivu na životní prostředí prováděné dle zákona č. 100/2001 Sb. (EIA). Zásadním nedostatkem tohoto posouzení však zůstává, že je hodnocen vždy pouze individuální vliv jedné stavby a ne kumulativní účinek všech elektráren v oblasti. Pokud chceme skutečně předejít ohrožení populací volně žijících živočichů provozem větrných elektráren, je nutné nejprve zpracovat jasnou energetickou koncepci kraje se stanovením konkrétních míst a konečných počtů větrných elektráren a tuto koncepci podrobit posouzení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA - Strategic Environmental Assessment ). Takovýto postup dnes jednoznačně doporučuje také mezinárodní organizace BirdLife International.
Do té doby, než dojde k posouzení a schválení nové energetické koncepce, by žádné nové větrné elektrárny neměly být povolovány.
převzato z www.kr-vysocina.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama