Březen 2008

Občanské sdružení „Za naši přírodu“

29. března 2008 v 7:35 | větrník
Občanské sdružení je nejstarší a nejrozšířenější právní formou nevládní neziskové organizace v polistopadovém režimu v Česku. Činnost občanských sdružení je upravena zákonem o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.
Občanská sdružení reprezentují především místní obyvatele. Ve většině případů zakládají občanská sdružení a poté se přihlašují k účasti ve správních řízeních lidé, kteří jsou bezprostředně dotčeni povolovaným záměrem. Zvláštní předpisy jim nedávají jinou možnost, jak se účastníky řízení stát.
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve svém § 70 odstavci 2 stanoví, že občanská sdružení mají právo aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních (při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny - z tohoto práva sdružení vyplývá povinnost úřadu aktivně informace poskytovat, tedy informaci OS doručit do vlastních rukou - písemně přímo na adresu sdružení. Příslušný správní orgán nemůže pasivně vyčkávat, jestli se sdružení samo bude průběžně dotazovat, jestli nebylo zahájeno nějaké řízení. V případě, že by byl správní orgán nečinný a sám aktivně sdružení neinformoval, jedná se o závažné pochybení způsobující nezákonnost výsledného rozhodnutí.
Nejenom z výše zmiňovaných, prozaických důvodů se rozhodlo několik "dobrodruhů" aktivně vystupovat proti často nesmyslným rozhodnutím, především investorů, potažmo představitelů a zastupitelstev obcí. Po několikatýdenním vyjednávání tak vzniklo Občanské sdružení Za naši přírodu se sídlem v Lichkově 5, Lichkovský dvůr, IČO 22683275. Jejím jednatelem se stal pan Josef Urban.
Krajina v Česku byla lidskou činností v průběhu staletí výrazně změněna, na mnoha místech i značně poškozena (např. těžbou surovin, průmyslovou a jinou činností). V současnosti existují zákony na ochranu životního prostředí, které platí všeobecně. Kromě toho se zvýšená ochrana a péče věnuje ekologicky cenným lokalitám, relativně málo poškozeným lidskou činností.
OS Za naši přírodu spatřuje tak svůj cíl v ochraně přírody a krajiny jako celku. Jednáními a osvětou chce předcházet nešetrným, často velmi vážným negativním a dlouhodobým zásahům do okolní, stále minimálně zasažené, malebné krajiny. Krajiny, kvůli které jsou ochotni každý víkend dojíždět ti "pražáci, brňáci" a další na své chaty a chalupy v našem bezprostředním okolí. Proč asi?!

Verdikt zastupitelů obce Horní Čermná ohledně výstavby VE..

28. března 2008 v 11:27 | větrník
Dne 26.3.2008 se v 19:00 konalo zasedání zastupitelstva Horní Čermné. Celá akce byla veřejná a konala se na obecním úřadě.
Během úvodních minut řekl starosta plánovaný průběh zasedání, kde jako první větší bod měly opět přijít na řadu větrné elektrárny. Během pár minut se tak také stalo. Bod třetí tohoto zasedání tedy mohl začít. Hned na začátku starosta zmínil, že zastupitelé budou hlasovat. A jestli má někdo z nich něco, čím by chtěl přispět. Nikdo nic neměl, tak jsem se přihlásil, že bych chtěl odprezentovat výsledky mého průzkumu. Starosta mi však řekl, abych si sedl. V tu chvíli jsem si nebyl zrovna jist, jestli mi vůbec bude dáno slovo. Pak se stalo něco, co jsem opravdu nečekal - starosta nechal hlasovat, jestli můžu se svými výsledky předstoupit. Naštěstí byla většina pro a tak jsem si tedy stoupl před zastupitele a před zhruba 30 dalších občanů Horní Čermné. Zmínil jsem něco málo o sobě, protože jsem si byl jistý, že mě všichni neznají, pokračoval jsem přes poděkování Danovi Krudencovi a Jirkovi Matouškovi, až jsem se dostal k samotnému popisu hlasování a všeho, co je s ním spojené. Sesbíralo se celkem 290 hlasů, což je zhruba o polovinu více, než měla podzimní anketa zaštítěná obcí, za což jsem byl hodně rád. Zastupitelům jsem rozdal každému jednu kopii mnou vytvořené prezentace. Zbyla už jen jedna kopie a tu jsem nechal kolovat po přítomných občanech, kteří se zaujetím sledovali, jak moje hlasování a tím pádem i průzkum veřejného mínění v obci Horní Čermná dopadl. Samotnou prezentaci si můžete stáhnout v jednom z předešlých článků.
Když moje řeč skončila, zeptal se mě jakýsi pán, jak mohou lidé z obce vědět, jestli nebylo hlasování nějak ovlivněno, odpověděl jsem mu tím, že jsem mu řekl, s jakými slovy jsem začínal hovor v každé domácnosti (on byl evidentně jeden z lidí, které jsem nenavštívil). Dále se pak ptal, jaké byli hlavní důvody toho, že lidé hlasovali PROTI. Na tuhle otázku jsem odpověděl, že by ode mě nebylo správné, abych rozebíral jednotlivé názory jednotlivých lidí, každý totiž má svůj názor a já lidem sliboval, že s jejich slovy nebude nikde hazardováno. Také jsem v tuto chvíli zmínil, že když se někdo na cokoliv zeptal, snažil jsem se pokud možno odpovědět, protože o VE vím docela dost, myslím, že jsem dokonce jedním z mála lidí v obci, kteří jsou hodně dobře s celou problematikou seznámeni. Poté jsem říkal, že teď už je to jen a jen na zastupitelích, ale že na jakýkoliv dotaz rád odpovím. Sedl jsem si a začala volná debata, kdy mimo jiné pan Hejl popřel vypovídající hledisko mého hlasování. Tohle opravdu nechápu, protože jsem získal O POLOVINU hlasů víc, než měla obec v podzimní anketě a v několika domácnostech jsem se dokonce zdržel přes hodinu kvůli jednomu hlasu, protože se mě určití lidé ptali na spoustu otázek a já jim ty odpovědi chtěl poskytnout. V tuto chvíli musím zaútočit zase já - věnoval pan Hejl stejný počet hodin větrným elektrárnám jako já? Pochybuji. Ale abych šel dál. V dalších minutách vystoupili například Adam Dušek, Miroslav Cimprich a paní Motlová.
Před samotným hlasováním se však muselo ještě dohodnout, zda-li bude hlasování tajné, nebo veřejné. Zastupitelé a starosta se zvednutím ruk přiklonili k volbě veřejné. V tu chvíli by se ve mě krve nedořezal. Když se mám přiznat, byl jsem daleko více nervózní, než před maturitou. Hlasování započalo a jako první se starosta zeptal, kdo je PRO teoretickou výstavbu VE v obci Horní Čermná. V tu chvíli zvedli ruce dva lidé. Kteří to byli, to napsat mohu, ale v tuto chvíli nechci, i když jeden z nich vám asi dojde. Zbytek zastupitelů si musel vybrat, jestli bude PROTI, nebo se ZDRŽÍ hlasování. Byl jsem jak na trní, když se starosta zeptal:"Kdo je PROTI?". V tu chvíli zvedli ruce všichni zbývající členové zastupitelstva, a tak bylo odhlasováno - 12xPROTI:2xPRO. V tuto chvíli jsem se začal balit a na mém obličeji konečně byl vidět úsměv. Úsměv a jakýsi pocit uspokojení. Jediné, čeho lituji, je to, že když jsem odcházel, někdo se mě zeptal, jestli mě už nezajímá to, co se bude na schůzi probírat dál a já odpověděl: "Ne.". Opravdu mě to zajímá, co se na schůzi dál probíralo a asi si to i zjistím, ale pro ten večer už bylo stresu dost, stejně bych se už nebyl schopen moc soustředit.
Jsem strašně rád, že lidé ze zastupitelstva mi dali prostor prezentovat výsledky mého průzkumu a že k jeho výsledkům patrně také přihlédli, když hlasovali. Tímto bych jim všem chtěl vyjádřit velký dík!
S úctou a pozdravem všem, kteří věnovali poslední měsíce problematice větrných elektráren končím tento článek.
Jestli se bude v budoucnu dít v obci něco takhle velkého významu pro budoucnost obce, myslím, že budu jedním, kteří se budou snažit vypomoci, ať už jakýmkoliv způsobem.
Co dodat závěrem: "Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady ...." Tento článek je důkazem, že i jeden člověk "probudí" zájem ostatních. GRATULUJI!!!

NEJHORŠÍ JSOU VĚTRNÍKY

23. března 2008 v 20:53 | větrník
Rozhovor týdeníku Euro s ředitelem společnosti ČEPS VLADIMÍREM TOŠOVSKÝM. ČEPS dispečersky řídí provoz zařízení přenosové soustavy a systémových zdrojů na území České republiky.
Hlavním předmětem podnikání společnosti ČEPS, a.s. je:
  • Rozvod elektřiny
  • Montáž, oprava, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení


K zamyšlení

23. března 2008 v 14:19 | větrník
Když se věrná elektrárna postaví, kdo bude platit za její likvidaci za 20 let až doslouží? Životnost větrné elektrárny je uváděna na 20-25 let.
Firma, která nám to teď nutí, za rok nebo dvacet let nemusí existovat. A nikdo jiný než obecní úřad pak nezbude, aby dosloužilé monstrum zlikvidoval. Za obecní peníze. Současní zastupitelé se na to asi potom nesloží, nebo že by ano?
Kolik může stát rozebrání větrné elektrárny? Její stavba stojí až 80 milionů v závislosti na typu.
Rozebrat víc jak sto tun rezavé oceli, rozbít několik set tun betonu, odvoz na skládku, úprava krajiny do původní podoby... Bude pět milionů stačit?Nebo to bude 10 milionů? Ceny neustále rostou, za 20 let budou ceny stavebních a bouracích prací ještě o kus výš než teď.
Odpovědné zastupitelstvo musí počítat i s možností, že se za několik let firma vlastnící větrník někde ztratí a obec bude muset z obecního platit likvidaci větrné elektrárny.
Počítejte se mnou: pokud by likvidace stála jen 5 milionů a za 20 let skončí životnost elektrárny, to znamená pro obec dát si bokem ročně 5.000.000 / 20 = 250 tisíc korun na zvláštní spořící účet. A kolik peněz ročně obec vlastně od provozovatele dostane, kolik slíbili? Jestli 250 tisíc čistého po zdanění ročně, pak to akorát tak nějak vyjde a přínos nebude žádný. Pokud bude likvidace stát 10 milionů, bude to znamenat dát ročně bokem 500 tisíc korun.
Zastupitelé taky mohou zariskovat a všechny peníze investovat (=projíst). Lepší silnice a chodníky a nová školka, všichni budou spokojeni, jak to hezky dopadlo a velebit současné zastupitele.

Za 20 let pokud dojde na černý scénář a firma vlastnící elektrárnu náhle zmizí, bude před občany na veřejném shromáždění sedět úplně jiné zastupitelstvo a bude se usilovně přemýšlet, kde vzít pár milionů na likvidaci monstra, co prodat, kde si vzít půjčku, kdo tam bude chodit zadarmo na brigády s palicemi a sbíječkami.

převzato z www.nemcice.cz

Řeč k návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie

23. března 2008 v 7:36 | Mgr. Helena Mallotová
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych podala tento pozměňovací návrh. Týká se § 3 odst. 1, kde první věta by měla znít takto:
"Podpora podle tohoto zákona (dále jen podpora) se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobenou v zařízeních v České republice využívajících obnovitelné zdroje s výjimkou vodních elektráren o celkovém nainstalovaném výkonu výrobny nad 10 megawattů a větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu výrobny nad 0,5 megawattu."
Chtěla bych tento svůj pozměňovací návrh odůvodnit. Dovolte mi, abych se na problematiku kolem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů podívala poněkud jinak, a to na základě více než čtrnáctiletých zkušeností s obdobným zákonem v Německu, kde v současnosti pracuje nejvíce větrných elektráren na světě.
Na počátku byly bohulibé cíle - slunce, vítr, voda, čistá energie, nulové emise, diverzifikace zdrojů, odstavení nenáviděných jaderných elektráren. Investoři přinášeli do většinou strukturálně slabých oblastí zemědělcům lukrativní nájemní smlouvy na 20 let, obcím vyhlídky na skvělé daňové příjmy. Větrná energie se zdá být požehnáním. Obce proto souhlasily s výstavbou dalších a dalších sloupů a zprvu samozřejmě jen tam, kde to mělo být únosné pro krajinu a pro životní prostředí. Elektrárny tedy rostly jako houby po dešti a pohříchu už ne jenom tam, kde přespříliš nevadily. A na narůstající protesty měli provozovatelé, mezi nimiž se kupodivu brzy objevují nejrůznější komunální bossové a funkcionáři a oni dobře placení zemědělci, většinou osvědčený recept - korupci. Za souhlas s provozem elektráren, a to už kdekoliv, dostávají obce nejrůznější vysoké finanční dary, nově vzniklé účelové nadace přispívají tu na to, tu na ono. Kdo by odolal? Vždyť jenom na pronájmu pozemků mohou jednotlivci vydělat víc než majitelé nejednoho menšího podniku. Vytvořila se zájmová skupina "peníze za krajinu". Celý projekt se vymkl kontrole.
A proč k tomu mohlo dojít? Energie z větrných elektráren získala privilegia, na jaká jiní výrobci elektřiny nemohou ani pomyslet. Stát jejich výrobcům zajišťuje pevné a značně subvencované ceny a garantuje vykoupení elektřiny. Navíc jsou investoři do těchto elektráren povzbuzováni ohromnými daňovými odpisy. Co na tom, že tak stát tratí jenom na daních ročně desítky, možná stovky milionů eur?
V tuto chvíli si s tímto politickým velkoprojektem ekonomové v Německu nevědí rady. Ani ministr hospodářství neprosadil výrazné omezení výstavby a provozu větrných elektráren, i když má v ruce několik nezávislých analýz renomovaných institucí, z nichž jasně vyplývá, že si ani tak bohatý stát, jako je Německo, výrobu takto dotované elektřiny nemůže dovolit. Provoz je nadále neudržitelný, a tak se pomalu omezují subvence, ne však v odpovídající míře. Odhady celkových nákladů na provoz jsou tak horentní, že si je tady ani netroufám uvádět, a platí je občan.
A co na to všechno ochránci životního prostředí, bojovníci za čistou energii, občané z postižených oblastí? Dávno vystřízlivěli. Ve dne v noci je ruší hluk rotorů, sloupy jim brání volně pohlédnout do krajiny, ve dne se po zemi míhá obrovský stín točících se listů elektráren. V noci jim nad hlavou blikají červená výstražná světla. Protesty nepomáhají. Je to vskutku boj s větrnými mlýny. V komunálních volbách výrazně vyhrávají nezávislí, kteří odmítají větrnou energii, a to na úkor významných politických stran, jako je SPD a CDU. Komunální politici, kteří byli zpočátku nadšeni novým zdrojem financí, však nemají sílu cokoliv změnit. Zákonodárci totiž dali provozovatelům těchto zařízení vysokými dotacemi bianko šek. Oproti střízlivým úvahám zvítězily v Německu před čtrnácti lety krásné, ale drahé iluze a vychytralost investorů, kteří vycítili svou příležitost.
Měli bychom se poučit a nevydávat se stejnou cestou. Proto navrhuji, aby byly tyto obrovské větrné elektrárny z podpory vyloučeny a podporu obdržely pouze větrné elektrárny do výkonu 0,5 megawattu.
Autorka je poslankyní PSP ČR, členka zahraničního výboru

Zelená elektřina nás přijde draho

23. března 2008 v 7:20 | Zuzana Kubátová
INTERVIEW HN - VLADIMÍR TOŠOVSKÝ, ředitel společnosti ČEPS
České ceny elektřiny se blíží cenám německým a už v příštím roce se nebudou téměř lišit. Mohou se tedy lidé těšit, že zdražování je u konce? Nejspíš je to jen planá naděje. »Myslím, že cena elektřiny dál poroste, už vzhledem k tomu, že spotřeba v Evropě stoupá a nových zdrojů se staví málo,« varuje Vladimír Tošovský, ředitel státní společnosti ČEPS, která vlastní a provozuje elektrickou přenosovou soustavu.
Manažer, který v energetice pracuje přes dvacet let, upozorňuje, že na cenu mají vliv i jiné faktory než jen mezinárodní obchod s elektrickou energií. Hodně se na ní podepíše i přechod k obnovitelným zdrojům, jež jsou sice šetrnější k životnímu prostředí, ale dražší a náročnější na služby.
* HN: Podle odborníků bude muset Česko začít už kolem roku 2015 nakupovat proud v zahraničí, domácí výroba nebude stačit. Vidíte v tom problém?
Ta hlavní otázka zní, odkud elektřinu dovážet. A v tom je strašně moc nejasného.
* HN: V západní a střední Evropě proud spíš chybí, ale co dovoz z východu? Třeba Ukrajina jej má nadbytek a je relativně levný.
Pokud se bavíme jen o objemu výroby, má to logiku. Ale musíme vzít v úvahu možnost propojení přenosových soustav. A tam je problémů hodně. Ukrajinská soustava byla stavěna jako jeden celek s Ruskem. A není kompatibilní s naší sítí. Neumím si představit, že by se východoevropská síť rozdělila na dvě poloviny, jedna by šla propojit s Českem, a druhá, ruská půlka, by fungovala jinak. Ten problém řeší mezinárodní pracovní skupina, bude to ovšem ještě řadu let trvat.
* HN: V Evropě se s elektřinou obchoduje přes hranice čím dál víc. Nenese propojování národních sítí vyšší riziko havárií?
Události ze 4. listopadu loňského roku (rozsáhlé výpadky proudu ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku a Belgii tehdy odstřihly od elektřiny několik milionů lidí - pozn. red.) ukázaly, že země, které mají přebytek výkonu svých elektráren, jsou na tom v tomto směru lépe, než země deficitní. Evropská rozvodná soustava se tehdy rozpadla do tří ostrovů. My jsme měli štěstí, že jsme zůstali v ostrově, který se sám reguloval a nedošlo tu k výpadku. Ale deficitní část Evropy se dostala do potíží a skončilo to odpojením milionů lidí.
* HN: Velkých havárií zažila Evropa loni víc, i u nás v červenci hrozil hromadný výpadek dodávek, takzvaný »blackout«. Přibývá takových událostí?
Podařilo se sice ostranit masu malých výpadků, ale přecházíme k menšímu množství velkých. Navíc pracujeme v propojené soustavě. Při potížích si jednotlivé národní soustavy pomohou, ale může na nás mít negativní dopad výpadek v sousedním státu. Při loňských událostech u nás, v Polsku, Itálii nebo ve Francii se ukázalo, že si potřebujeme předávat mnohem víc informací mezi sebou. Komunikace mezi národními soustavami se sice zlepšuje, ale máme ještě pořád co dělat.
* HN: Na zmiňovaném »blackoutu« se kromě jiných příčin podepsalo i množství větrných elektráren v Německu. Větrná energie má zelenou i u nás. Jak to hodnotíte?
Právě 4. listopad ukázal, že vítr je problém. V Německu ten den bylo velmi větrno, výroba elektřiny tam byla větší, než se původně předpokládalo. Nastal problém, kudy obrovskou výrobu dostat k zákazníkům. Když energetici z bezpečnostních důvodů vypnuli jednu z rozvodných linek - jak se to standardně dělá - pak se neočekávaně přetížily zbylé sítě, a nastal kolaps.
* HN: Investoři v současné době v Česku chystají stavbu stovek větrníků. Je na to vaše rozvodná soustava připravena?
Právě tady mám obavu. Přenosová soustava má určitou kapacitu, kde jsme ještě schopni absorbovat neřiditelnou, nestabilní dodávku z větrných zdrojů. Ta kapacita není nekonečná. Jako doplněk výroby je vítr správná myšlenka, ale postavit na něm energetickou politiku nelze. To bychom ji stavěli opravdu »na větru«.
* HN: Hlavní problém větrných elektráren je tedy to, že nevyrábějí rovnoměrně?
Když nedokážeme řídit primární přísun energie do soustavy, máme potíž. Museli bychom mít například možnost ty stroje v případě potřeby odstřihnout. To chce ale i nová legislativní pravidla. Jedině pak udržíme stabilitu a spolehlivost dodávek.
* HN: Kolik budete muset kvůli větrným elektrárnám investovat do přenosové soustavy?
Když vycházím z dosud známých projektů větrných elektráren, budou se naše dodatkové provozní náklady pohybovat řádově mezi 2,5 až třemi miliardami korun ročně. Zdůrazňuji: jde výhradně o náklady na provoz přenosové soustavy, vůbec nemluvím o vedení, které bude třeba vybudovat k některým elektrárnám, či o nových dispečincích. Ani nehovořím o cenách, za které budeme jejich výrobu kupovat.
* HN: Co váš provoz tak prodraží?
Za prvé - budeme potřebovat větší podíl záložních zdrojů pro pokrytí nevyrovnané produkce větrných elektráren. Dále - jako provozovatel soustavy jsme povinni vykupovat tuto elektřinu, ale zároveň ji nesmíme dál prodávat. Tedy když ji koupíme, co s ní můžeme dělat? Použít ji na krytí ztrát. Ale jsou chvíle, kdy jsou ztráty v soustavě menší než vykupovaná elektřina, čili to nám způsobí odchylku, kterou musíme zaplatit. A v okamžiku, kdy větrné farmy budou vyrábět méně, budeme zase muset elektřinu pro krytí ztrát nakupovat, což stojí další peníze. Nakonec dojdeme k těm téměř třem miliardám korun ročně.
* HN: Říkáte, že bude třeba více záložních elektráren, schopných vyrovnávat výkyvy v chodu větrníků. Znamená to tedy i nějakou novou elektrárnu?
My na takzvané podpůrné služby - tedy vyrovnávání odchylek - využíváme několik typů zdrojů. Jednak klasické elektrárny, které část svého výkonu rezervují pro podpůrné služby. Pak přečerpávací vodní elektrárny, které je možné rychle dostat do chodu, ale množství vody je v Čechách omezené. A nakonec jsou tu plynové zdroje, které dokážou najet také velmi rychle. Nemůžeme ale počítat se stomegawattovými plynovými elektrárnami, to by zemi zase dostalo do závislosti na dovozech plynu. Jinými slovy - chceme-li mít dostatek větrných elektráren, musíme mít i dostatek uhelných či jaderných elektráren, které budou pro normální trh vyrábět o něco méně, než je jejich plná kapacita, a budou si držet rezervu pro dokrývání odchylek.
* HN: Vaše služby jsou jedním z prvků, z nichž se skládá konečná cena elektřiny pro zákazníky. Budeme vám muset platit víc než dosud?
Až doteď poplatky za naše služby spíš klesaly, ročně za ně nyní inkasujeme kolem osmi miliard korun. Ale bude-li se masivně investovat do větru, bude muset růst i objem podpůrných služeb, takže porostou i poplatky za ně.

***
Vladimír Tošovský
Absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT začínal kariéru v roce 1986 v bývalých Středočeských energetických závodech, ve firmě prošel různými posty. Čtyři roky vedl také společnost ČEZ Trade. V srpnu 2005 začal působit ve vedení ČEPS, rok dělal výkonného ředitele pro obchod, loni v létě postoupil na post generálního ředitele. Hovoří plynně anglicky a německy. Je ženatý, mezi jeho koníčky patří především cyklistika a rybolov.

Byla to lež ? Pokud ano, stojí to za to?

19. března 2008 v 7:50 | Josef Urban
Dne 15.února 2008 bylo v naší obci založeno občanské sdružení. Chtěli bychom se zaměřit na ochranu přírody jako celku. Naším prvořadým cílem, je vyvinout maximální úsilí, ve snaze zabránit výstavbě větrných elektráren nejenom u nás ale i v jiných místech našeho malebného kraje.
Jednou z prvotních aktivit sdružení byla návštěva severních sousedů v Mezilesí. Pan starosta nás uctivě přijal i když nebyl tzv.úřední den. Po vzájemném představení a sdělení důvodu návštěvy, nám pan starosta oznámil, že veškeré problémy týkající se výstavby větrných elektráren na českém území jim nevadí - netýkají se jich a že se na polském území nebudou projevovat. Po této informaci nám ztuhl přátelský úsměv a především došla řeč! O několik okamžiků později, nám své stanovisko upřesnil. To byl druhý šok! Měl bych dodat, že z důvodu lepší komunikace s námi byl polský tlumočník. Ten nám musel vyjádření starosty Mezilesí několikrát zopakovat. Můžu, předpokládám nejen za sebe, konstatovat, že jsem se styděl, že jsem z Lichkova.
Obec Lichkov, která má s Mezilesím "družbu" podala informace o umístění větrných elektráren (pokud se budou stavět) pod Suchým vrchem. Přesné místo nám pan starosta ukázal na mapě. Pokud to převedeme na metry (vzdálenost větrníků od státní hranice s Polskem) tak námi uvedených cca padesát metrů se v podání zástupce obce změnilo na téměř 1200 metrů. Dle této informace by se elektrárny měly nacházet na druhé straně údolí podél lesa. Pokud by toto místo pro elektrárny bylo pravdivé, tak by skutečně polské straně nevadilo (v tom okamžiku by nastal problém u nás). Elektrárny by však musel někdo uměle pohánět. S větrem by to asi nebylo takové, jako na "Hraničáku." Za informací z lichkovské obce si pan starosta stál, s tím, že si vše ještě jednou ověří.Tímto byla schůzka ukončena, a každý z nás byl rád, že jsme z úřadu pryč.
Za týden bylo naše setkání krátké. Starosta již měl část projektu, kde jsou větrné elektrárny zakresleny tak, jak bylo námi uvedeno. Pan starosta naše údaje upřesnil větou "pan měl pravdu." Dále to nebudu již komentovat, můžu jen uvést, že uctivost s kterou nás poprvé přijal, byla při druhé návštěvě tatam (že by intervence zvenčí). Pokud se jedná i jinde takto, už se nedivím, že se EU bála otevřít hranice.
Na závěr bych se chtěl zeptat: Proč takto jedná obec Lichkov?

Kdo zastaví vrtule ?

18. března 2008 v 9:20 | Michal F. Marko

Energie z větrných elektráren je příliš drahá a její dodávka nespolehlivá

Když někdo okrade skupinku neinformovaných lidí dobře vymyšleným trikem, nabídkou skvěle vynášející investice, skořápkami nebo třebas i kampeličkou, noviny jsou plné odsudků. Když ale prohnaná skupina vážených investorů vymyslí "skvělý" zdroj elektrické energie a vystaví stovky jednotek vrtulových větrných elektráren, a okrádá jimi společnost jako celek, jsou všichni zticha. Nereagují ani na to, že nekompetentní vláda jim k tomu dá posvěcení, pozemky ke stavbě zdarma nebo za symbolickou cenu, nenávratné dotace, daňové úlevy a jako majoritní vlastník hlavního energetického podniku země jej donutí, aby vykupoval nekvalitní energii ještě za trojnásobek ceny platné pro solidního dodavatele. Za těchto podmínek se to pak šikulům rentuje. My všichni, spotřebitelé elektrické energie, jim to platíme a jinou možnost nemáme. Tomu já říkám perspektivní podnikatelský záměr. Klasik takovou akci nazývá "reelní podnik". Přesto se na stromě zelenající se investigativní žurnalistiky nepohnul ani lísteček. Zpracován nebo spíše zblbnut postmodernistickými zelenými iniciativami tomu fascinovaně přitaká. Taková teď platí víra: nemyslet, každý má přece právo na svůj postoj. Kdo tedy zastaví to vrtulové šílenství, to veřejně probíhající okrádání a mrhání společenskými zdroji? Čekám na práci vzdělaných publicistů (či snad i novinářů?). Z vysokých škol jen u nás vycházejí ročně desítky lidí graduovaných v oboru ekonomie energetiky. A existují katedry s profesory pro tento obor. Je koho se ptát. Sami se ale neozývají. Nemusí to být výhodné. Vždyť i ČEZ prý ke svým třem vrtulím, jež byly léta k ničemu, postaví další. Nenechá tak dobrý reelní podnik pracovat jen pro ty filuty. I sám chce kus z koláče, který musí pomáhat péci. Dosti pedagogického hněvu. Měl vás pouze přilákat k věcným bodům problému.

Fakta proti vrtulím

Republika má na tento čas dost zdrojů elektrické energie. Nové nepotřebuje. Před časem byly noviny plné výtek, že stavíme nepotřebnou jadernou elektrárnu. Teď je ticho, vždyť jde o postmodernistický hit. Elektřina z větrné elektrárny přitom ekonomicky neobstojí. Je třikrát dražší i se všemi poskytnutými nespravedlivými (a nemorálními) výhodami. Společenské náklady jsou alespoň čtyřnásobné. Potřebuji-li něco vyrábět, základní pravidlo je využít nejdříve jednotky vyrábějící daný výrobek nejlevněji. Po jejich vyčerpání přibírám postupně ty méně ekonomické. V případě elektřiny z větrných elektráren je pravidlo vědomě porušeno a nehospodárnost přenesena na odběratele, který se není schopen bránit. Dodávka elektřiny z větrných elektráren je nekvalitní, vrtošivá. Celá musí být trvale téměř stoprocentně zálohovaná najetým, do sítě připojeným, ale nezatíženým zdrojem. Tato technická nutnost dále zdražuje provoz již tak neekonomického zdroje. Provozovatel energetické sítě musí tedy tak jako tak mít investici energeticky kryjící větrnou elektrárnu a kromě kolísání odběru vyvolaného spotřebiteli ještě vyrovnávat kolísání vrtošivého zdroje. Prvotní energie větru, kterou měníme na elektrickou, je tzv. "řídká" energie. Je rozptýlená ve velkém objemu prostoru. Na produkci srovnatelné jednotky elektrické energie z "řídkého" zdroje se spotřebuje úměrně více zastavěných ploch, železa, hmot, atd. než pro transformaci z "hustého" zdroje, který se využívá v uhelných nebo jaderných elektrárnách. To je důvod té nepřekonatelné neekonomičnosti, ze které nevede cesta. Investor technicko-ekonomického nesmyslu, jakým je větrná elektrárna, by byl jakž takž ospravedlnitelný, pokud by předem odevzdal seznam spotřebitelů, kteří od něj budou kupovat elektřinu za plné společenské náklady. Tedy za čtyř - až pětinásobek normální ceny. Ale to nedělá ani on sám jako původce té zhůvěřilosti. Větrná elektrárna je navíc škaredá a v celých tzv. farmách je ohavná. Kdybyste mi ji postavili do hezké krajiny, například do Krkonoš či Jizerských hor, předem vyhlašuji zorganizování teroristické skupiny, která je bude ničit.



Větrné elektrárny musely ustoupit. Zastavil je orel

18. března 2008 v 9:13 | Tomáš Fránek
Znojmo - Vzácný orel mořský zablokoval výstavbu dalšího větrného parku v zemi. Jihomoravský kraj kvůli orlovi nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren na Znojemsku ve Stálkách.
Znojemsko je přitom společně s Krušnými horami jedním z nejvyhledávanějších míst v Česku pro stavbu větrníků, v regionu se připravuje výstavba desítek větrných elektráren.
A zatím jenom ve výjimečných případech investoři nezískali souhlas kraje.

Větrníky zabíjejí

V případě výstavby větrného parku u Stálek, který ve svých posudcích odborné firmy doporučily jako ekonomicky i ekologicky přijatelný projekt, se ale zjistilo, že orel mořský má hnízdiště necelý kilometr od místa, kde měly 150 metrů vysoké větrníky stát.
"Orel mořský patří mezi druhy ptáků bezprostředně ohrožené kolizí s rotory větrných elektráren. To je bohatě dokumentováno v odborné literatuře např. desítkami smrtelných kolizí v Norsku nebo Německu. Vzdálenost 750 metrů od obsazeného hnízda orla mořského nelze nazvat jinak než jako 'bezprostřední blízkost'," uvedli zástupci Agentury ochrany přírody ve svém vyjádření pro Jihomoravský kraj.
Nebyla to jediná námitka proti větrnému parku. Radnici ve Znojmě se nelíbilo to, jaký budou mít větrníky vliv na ráz krajiny v blízkosti Národního parku Podyjí a památkovou zónu se zámky ve Vranově a Bítově.
Podle znojemských úředníků by tak větrníky byly v krajině viditelné na dvacet kilometrů. "Město Znojmo má eminentní zájem na tom, aby památkové i přírodně-krajinné hodnoty celé široké oblasti na západ od města zůstaly nedotčené," uvedli ve svém posudku zástupci znojemské radnice.

Výjimku neudělíme

"Realizace 'Větrných elektráren Stálky' by výrazně negativně narušila životní podmínky a možnosti hnízdění zvláště chráněného druhu, jehož hnízdění je v blízkosti předmětné lokality prokázáno. Udělení výjimky z ochranného režimu kriticky ohroženého druhu je za daných podmínek nereálné," rozhodla vedoucí krajského úřadu životního prostředí Anna Hubáčková.
Toto stanovisko posoudí ještě příslušný stavební úřad, většinou ale dá na názor kraje.
Na Znojemsku začínají stavět nebo připravují investoři výstavbu více než čtyřiceti větrných elektráren. Investice do větrné energie v regionu dosáhnou až tří miliard korun.

Několik poznámek k větrným elektrárnám

18. března 2008 v 8:36 | Ivo Strejček
Jak je to s cenou?
  • Státní podpora větrným elektrárnám je zakotvena vzákoně 180/2005 Sb.
  • Energetický regulační úřad stanovuje pevné ceny, ze které je elektřina zrůzných zdrojů vykupována.
  • Výkupní cena je garantována na 15 let dopředu. (návratnost investice + přiměřený zisk)
Důsledky:
  • Soukromé firmy se správně v nastaveném prostředí zorientovalya využívají chyby politických rozhodnutí
  • Drahé výkupní ceny se přenášejí do dražší elektřinypro domácnosti a firmy
Externality větrných elektráren:
  • Stínění(menší výnos plodin pod elektrárnou)
  • Stroboskopický efekt(rychlé střídání světla a stínu může být obyvateli považováno za velmi obtěžující )
  • Hlukové emise
  • Estetický vjem(pozitivní i negativní externalita)
Zdroj: Zpráva Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd
ESTETICKÁ EXTERNALITA - pro někoho jsou to sexy progresivní zařízení, pro někoho monstra, která do krajiny nepatří.
Další externality: vliv na cenu okolních nemovitostí
Prodejce nemovitostí zněmeckého Kielu: "Nemovitosti v blízkosti větrných elektráren buďto zcela ztrácejí svoji hodnotu, nebo v okruhu do 1 km až 40% své hodnoty.
V důsledku hluku klesají zisky zcestovního ruchu. Penzion, který byl vhodný pro trávení volného času a byl uzpůsobený pro jezdectví, se stal po výstavbě větrných elektráren vbezprostřední blízkosti neprodejným. Cena nemovitosti klesla o 50%. V celém Německu v průměru klesají hodnoty nemovitostí v důsledku výstavby větrných elektráren v jejich blízkosti mezi 20-40%."
"Velké technické struktury bránící ve výhledu do krajiny, jako jsou stožáry, obilná sila, radary nebo větrné turbíny, mají negativní vliv na cenu nemovitostí. Cena venkovského domu může klesnout až o 30 %" (zdroj: Nondek, L. in Revue Politika 4/2007, CDK Brno).
"Je varující, že obchodníci s nemovitostmi neinformují kupující před přítomností zdrojů větrné energie v okolí. Každý Dán, který si může vypůjčit na nákup nemovitosti až 5 mil. dánských korun, nedostane ani pětník, pokud se v oblasti nachází aktivity spojené s větrnými elektrárnami
"...k výraznému poklesu až 1/3 původní ceny nemovitosti dochází ve vzdálenosti asi 800 metrů. Tato vzdálenost se zhruba shoduje s výraznou slyšitelností a viditelností větrné elektrárny. Proto se v USA vyžaduje souhlas okolních majitelů pozemků a staveb."


PROČ SE TEDY STAVÍ?

Jedna z odpovědí: NAŘIZUJE NÁM TO EVROPSKÁ UNIE
PROČ TO EU NAŘIZUJE?
  • Cílem je snížit emise CO2, které vznikají při výrobě elektřiny spalováním uhlí
  • Inspirováno je to spornou teoriío tom, že emise CO2 produkované člověkem způsobují globální oteplování
- Není ale vůbec jisté, že větrníky způsobují méně emisí CO2.
- Při výrobě a montáži větrné elektrárny se spotřebuje spousta energie, při které se uvolňuje CO2.
- Teorie tom, že CO2 způsobuje oteplování je SPORNÁ!

ZÁVĚR

  • Bez nařízení EU a povinných výkupních cen by neefektivní větrné elektrárny nikdo nestavěl

  • Větrné elektrárny zdražují elektřinu

  • Masový rozvoj větrných elektráren by změnil ráz krajiny

  • Větrné elektrárny mají své negativní externality

  • Neměli bychom podporovat stavby větrných elektráren za každou cenu

MÁME SE OBÁVAT SANKCÍ EU?

NE!

Dojednáno ve Smlouvě o přistoupení:
"Při přihlížení k orientačním referenčním [podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny] Česká republika poznamenává, že možnost dosažení uvedeného orientačního cíle vysoce závisí na klimatických faktorech, jež významně ovlivňují úroveň využití vodní, sluneční a větrné energie. Zdroj: Smlouva o přistoupení ČR k EU
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST - www.istrejcek.cz

Bojíte se odlétávajícího ledu?

17. března 2008 v 7:21 | větrník
Již nemusíte. Na netu jsem objevil program pana Krčmáře, kterým si dokážete spočítat prostor ohrožený dopadem ledu z větrných elektráren. Jedná se sice o demo verzi, ale třeba by po žádosti o příspěvek (za kladný hlas v referendu) přispěl investor, či obec.
Jedná se o opravdu velmi zajímavý program. Zkuste si ho stáhnout a zadat pár údajů. Sami s úžasem budete "zírat" na výsledné hodnoty.
Větrné elektrárny - odlétávající led
Program umožňuje určit prostor ohrožený dopadem ledu z větrných elektráren. Je možné zvolit tvar ledu koule nebo válec, pro součinitel odporu nulový dostaneme dolet ve vakuu. Uvedené hodnoty jsou orientační - ve skutečnosti bude tvar odlétávajícího ledu nepravidelný a led bude ve vzduchu rotovat - dolet bude menší. Lze počítat dolet pro zadaný úhel odletu (tj. zadat polohu odtržení) nebo počítat pro všechny možné úhly odletu a zobrazit (tečkovaně) ohrožený prostor.
V sekci Ke stažení lze získat demoverzi, pro plnou verzi pište na balistika@seznam.cz.

Budou větrníky i v Orlických horách?

17. března 2008 v 7:09 | Eva Zerzánová, Hradecký deník 16.3.2008
Taková možnost je reálná, pokud by se většina obyvatel Liberka, Bělé, Hlásky, Rampuše, Prorubek a Uhřínova pod Deštnou rozhodla podpořit návrh na 2 až 5 sto padesát metrů vysokých zařízení, podle záměru zahraničních firem, které oslovily obec Liberk.
Prodají krásu Orlických hor?
Někteří obyvatelé jsou však proti a větrné elektrárny v krajině Orlických hor nechtějí. Možnost jejich výstavby už se projednávala na veřejném zasedání zastupitelstva v Liberku. "Prodají krásu Orlických hor a Podorlicka za větrné elektrárny německé investorské společnosti z Hamburku? Zařízení budou vidět až od Středočeského kraje a vytvoří nové panoráma Orlických hor, které zastíní to současné pohádkové - Tetřevce, Homole. Koruny, Deštné," nesouhlasí s výstavbou "vrtulí" například Jiřina a Miroslav Sedláčkovi z Liberku, kteří se obávají narušení rázu krajiny.
Anketa: mírná většina pro
Podle starosty obce Jiřího Šmerdy vnesla první názor do sporu, rozdělujícího obyvatele obcí na dva znepřátelené tábory, anketa. Zastupitelstvo jejím prostřednictvím oslovilo všechny zde trvale žijící obyvatele.
"Mírná většina obyvatel se vyjádřila pro elektrárny," shrnul starosta poměr 59,1% ku 40,9%. Na obecním zasedání seznámil obyvatele s fakty. Jednání bude pokračovat na příštím veřejném zasedání v dubnu. "Souhlas obyvatel je pouze první krok, který neznamená definitivní rozhodnutí. Nejméně rok by trvalo další měření, kterým by si firmy ověřovaly, zda by se jim vůbec vyplatilo investovat," dodal.
Zastánci i odpůrci Zastánci větrných elektráren argumentují alternativním zdrojem čisté energie, a v neposlední řadě i ekonomickým přínosem, který je zejména pro malé obce vítanou finanční injekcí. Podle odpůrců naopak na celém projektu vydělají hlavně zahraniční investoři, výsledný efekt pro obce je podle nich spíš minusový. Jak tvrdí, mají elektrárny také negativní vliv na zvěř a na svědomí mají životy mnoha ptáků.
"Větrné elektrárny do hor nepatří, narušil by se krajinný ráz. Lidé jezdí na zdejší ,konec světa' pobýt v klidu v přírodě. Obrovité kovové větrníky by zcela určitě odradily množství turistů, kteří do Orlických hor našli cestu," tvrdí Rudolf Poláček, jeden z obyvatel Uhřínova, kteří jsou, stejně jako místní z Hlásky, až na několik málo jedinců všichni zajedno - elektrárny nechtějí.
"Nejsme odpůrci alternativních zdrojů energie, své opodstatnění mají větrné elektrárny například na rovných pláních podél dálnic. Jejich ekologický přínos pro hory je relativní, pro rozvoj zdejších obcí jde dělat mnoho jiných, prospěšnějších věcí," míní Poláček.

Interpelce poslanců Parlamentu ČR na členy vlády - 13.03.2008

17. března 2008 v 6:37 | větrník
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek : Ano. Takže končíme tuto interpelaci. Požádám pana poslance Karla Černého, aby přednesl svou interpelaci na místopředsedu vlády Martina Bursíka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Černý : Vážený pane ministře, v září loňského roku jste navštívil Vysočinu a v rozhovoru pro Jihlavské listy jste uvedl, že Vysočina je jedním z regionů, který má největší potenciál pro výstavbu větrných elektráren. Podle větrných map se však využitelný potenciál nachází jen na malé části Kraje Vysočina, a to zejména v CHKO Žďárské vrchy. A zde se snad shodneme, pane ministře, že smyslem vzniku chráněných krajinných oblastí je přírodu chránit, nikoliv ji přeměňovat v průmyslovou zónu. V poslední době je však největší pozornost věnována už stojícím větrným elektrárnám, které jsou na Vysočině ve zkušebním provozu. Navzdory vašim ujišťováním o nových technologií se tato zařízení stávají zdrojem ohrožení pro celou řadu občanů.Od listopadu 2007 se na vrtulích v Pavlově u Stonařova na Jihlavsku několikrát tvořila silná vrstva námrazy, která odlétávala do vzdálenosti až 150 metrů a ohrožovala tak nejen řidiče na silnici ležící v bezprostřední vzdálenosti, ale i kohokoliv, kdo by šel kolem pěšky. Na stejné problémy místní občanů upozorňovali i v prosinci 2007, a že se nejedná o ojedinělou situaci, dokazovaly průběžné zprávy v médiích. Podobný problém s odlétávající námrazou, na který upozornila televize Nova, se vyskytoval i u obce Kámen na Havlíčkobrodsku. Bezpečností kolem větrných elektráren se zabývá krajský úřad, který dokonce navrhl provozovateli zastavit provoz větrné elektrárny po celé zimní období. Varovné hlasy proti větrným elektrárnám zaznívají i na půdě krajského zastupitelstva i od celé řady občanských sdružení. Pane ministře, stále si myslíte, že Vysočina je vhodná pro výstavbu větrných elektráren i přesto, že kvůli častému výskytu námraz budou muset být větrné elektrárny část roku odstaveny.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek : Teď poprosím pana místopředsedu vlády, aby na tuto interpelaci odpověděl.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík : Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, děkuji vám za tu interpelaci, která se dotýká jednoho konkrétního aspektu provozu větrných elektráren, především v zimním období. Ano, já si stále myslím, že Vysočina je vhodnou lokalitou pro výstavbu větrných elektráren s tím, že každý jednotlivý projekt musí být posuzován z pohledu jeho možného konfliktu s krajinným rázem, z pohledu možného konfliktu s výskytem zvláště chráněných živočichů a rostlin, chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny, 114, a že je celá řada aspektů, které posuzuje ve správním řízení dotčený úřad. A při tom standardním povolovacím procesu se samozřejmě berou v úvahu i takové otázky, jako je vzdálenost umístění toho zařízení od obytné zóny, a každý takový projektant musí předložit hlukovou mapu, musí předložit celou řadu dalších podkladů pro studia.
A konkrétně, pokud se týká té námrazy, tak my nyní na Ministerstvu životního prostředí připravujeme dvě věci, které se týkají větrných elektráren. Jednak je to pracovní skupina, která pracuje na identifikaci a následném odstranění administrativních bariér při povolovacím procesu obnovitelných zdrojů energie, protože se ukazuje, že ten proces administrativní je velmi náročný a přistupuje se k tomu téměř analogicky, jako u velkých centrálních zdrojů energie. Ale také připravujeme metodický pokyn, jehož součástí je také stanovení minimálních bezpečnostních vzdáleností, které se týkají pohybu osob. Teď je to tak, že za bezpečnost provozu elektrárny odpovídá provozovatel větrné elektrárny a běžně nové stroje jsou vlastně vybaveny detektory, které sledují námrazu. Ty nové stroje jsou vybaveny vlastně systémem, který zajišťuje odmrazení toho rotoru. Čili je tam vlastně zahřívání rotoru. A jestliže dojde k tomu, že skutečně ty klimatické podmínky jsou takové, že vznikne silná námraza, tak ten stroj se vypíná z provozu a vlastně uvedení rotoru znovu do pohybu se může dít technicky. Je to umožněno tou technologií pouze za přítomnosti obsluhy, protože jinak ty elektrárny jsou bezúdržbové. A ten náběh do toho provozu jde za velmi pomalého chodu, kdy ta námraza vlastně odpadává přímo, nedochází k tomu, že by ta námraza se rozlítala do vzdálenosti od toho rotoru, ale vlastně odpadává, při tom pomalém náběhu rotoru odpadává přímo na tom místě. Okolí elektrárny musí být vybaveno viditelným značením, které vlastně upozorňuje občany na to, že tam může dojít k ohrožení.
***
Čili toto jsou věci, které jsou docela standardní. Upozornil jste na jeden fenomén, který skutečně s těmi klimatickými podmínkami a meteorologickými podmínkami, kde se nacházíme, je fenoménem, se kterým ti provozovatelé musí pracovat a je to tak, že jsou období, kdy musí odstavit elektrárny z provozu anebo musí zajistit odstranění námrazy tímto způsobem, který jsem popsal, aby nedošlo k ohrožení.
Ale jinak vám za podnět děkuji a věřte tomu, že se tím podrobně zabýváme a že je to jeden z aspektů, které bereme v úvahu a i při povolovacím procesu se dbá na to, aby provozovatel elektrárny dbal bezpečnosti. Děkuji.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek : Ještě pan poslanec Černý bude upřesňovat?

Poslanec Karel Černý : Vážený pane ministře, vyhřívání vrtulí konkrétně v Pavlově u Stonařova prohlásil sám provozovatel za technicky nemožné. Další údajná technická opatření jako kamerový systém či čidlo monitorující vznik námrazy a automatické vypínání chodu v tomto případě selhávají.
Moje doplňující otázka je: pane ministře, vy osobně byste si koupil dům stojící 700 metrů od větrného parku?

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek : To byla ještě doplňková otázka.

Přidány vizualizace z polské strany

15. března 2008 v 7:42 | větrník
Podívejte se na několik fotografií pořízených v Polsku. Tak nějak uvidí obyvatelé, nejen příhraničních polských obcí, hraniční masiv s naší republikou. Na některých snímcích máte možnost spatřit i mladkovské větrníky.
Stroboskopický efekt
Jde o optický jev, vznikající při průniku viditelného záření ze silného světelného zdroje (zejména se jedná o sluneční záření) mezi otáčejícími se listy rotoru směrem k pozorovateli. Vliv tohoto efektu je vztažen především k faktoru pohody obyvatelstva. Je závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotorů, vzdáleností nejbližších obytných sídel . Vliv může mít i na řidiče jedoucí po blízkých komunikací (podobnost s efektem jízdy podél stromořadí), nebo chodce pohybující se v blízkosti větrných elektráren.
Na ochutnávce slivovice spojené s představením firmy Synergion a projektu VVE jsem zaslechl dotaz, zda-li obec oslovila naše sousední spoluobčany. Především těch z Polské republiky se bude týkat výše zmiňovaný stroboskopický efekt. Starosta obce odpověděl, že toto se uskuteční až po podpisu smlouvy. Ostatní by to předpokládám udělali obráceně - ale i špatné rozhodnutí je rozhodnutím. A proto se ptám nyní:
Co říkají nejenom polští sousedé výstavbě větrných elektráren na hraničním masivu s Českou republikou?
Veškeré klady větrných elektráren nám byli předloženy promptně. Především kvůli rychlosti vypsaného referenda máme důvod se domnívat, že to bylo takto promyšleno především z důvodu, aby obyvatelé kterým záleží na zdejší krajině (... Pro malebnou přírodu, poměrně málo frekventovanou oblast a čisté životní prostředí je naše území předurčeno zejména pro rekreaci a odpočinek..... Citace z internetových stránek obce Lichkov) neměli šanci jakkoliv reagovat. Kdo se o to i přes to pokusil, je nepřítelem obce.
Nezaregistroval jsem, že by se cokoliv dalšího ve spojitosti s větrnými elektrárnami dělo. Obecní vývěska stejně tak i Lichkovský občasník se tomuto tématu raději vyhýbají. Jediné co jsem zaregistroval, bylo vyjádření jednoho spoluobčana který prohlásil, že přece nemůže jít proti referendu. Že by snad procitnul?

Věřím, že pokud by občané měli dostatek informací nejenom těch "kladných," které předložila investorská firma (její záměr je naprosto čitelný - vydělat peníze) spolu s některými představiteli obce (jejich záměr je schován za alibistickou informaci o imaginárním výdělku ve prospěch obce) stavba takových monster, jakými skoro 200 m větrné elektrárny jsou, by v referendu neprošla!

Staneme se tedy sobci a kvůli slíbeným finančním prostředkům půjdeme "přes mrtvoly?"

Užitek z VE mají sběrači kovů

12. března 2008 v 15:58 | větrník
Sběrači kovů v Novém hrádku ukradli z opuštěné větrné elektrárny čtyři měděné kabely v délce cca 120 metrů a ceně 10000 Kč.
Nový Hrádek disponuje celkovým instalovaným výkonem 1 600 kW (4 × 400 kW). Záměrem je však celková obnova lokality za stroje s nejmodernější technologií. V současnosti jsou odstavené.
Více viz TV Nova: http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=10.03.2008&238m=d&238p=TNOVINY&238v=131405
P.s.: Takové krásné panorama. Pak přijde nějaký vandal a poničí je. "Čert aby je vzal!" Koho? No přece v.....

Plán výstavby VE v našem nejbližším okolí

11. března 2008 v 7:24 | OS Zelená Louka – Horní Heřmanice

Trocha statistiky

6. března 2008 v 18:06 | větrník
Dle statistiky návštěvnosti byl blog shlédnut již více než 2300x. Doufám, že budete i nadále spokojeni a zachováte mi svoji přízeň.
P.s.: Malá změna grafiky, především loga neuškodí.

Názor z míst nejvyšších

6. března 2008 v 11:57 | Martin Procházka, Právo
Premiér Mirek Topolánek v úterý na Žofínském fóru věnovaném energetice vyjádřil podporu stavbě dalších bloků jaderných elektráren v České republice. Podle něho Česko bez jádra brzy ztratí energetickou soběstačnost a jen těžko splní požadavky Evropské komise na snížení emisí.
5. 3. 2008 09:06 - PRAHA
"Bez nových jaderných bloků si nedovedeme energetiku v České republice představit," řekl Topolánek. Dodal, že pokud je naším cílem zachránit planetu, nemáme příliš možností, jak snížit emise CO2, než je jaderná energetika.
"Nevím ale, zda se podaří přesvědčit koaliční partnery. Budeme to zkoušet," dodal.
Připomněl, že i při minimálním růstu spotřeby energie v Česku tempem jednoho procenta ročně se za dosavadních podmínek vyrovná výroba se spotřebou, ale nebude odkud elektřinu dovážet.
"V rámci Evropské unie probíhá v poslední době nová diskuse o jaderné energetice, otevřeně se k ní hlásí Velká Británie, Francie, Finsko, Slovensko, Bulharsko i Rumunsko, diskuse startuje, a doufám, že se prosadí, i v Německu," prohlásil premiér.
Za rizika týkající se jaderné energetiky nepovažuje elektrárnu v Temelíně, ale země, které od jádra odešly. "Obávám se, že ztratíme schopnost vymyslet a realizovat stavbu jaderné elektrárny," uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman včera potvrdil, že se uvažuje o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. "Je pravda, a není to tak dávno, vznikla úvaha o rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech. Z hlediska možností chlazení by bylo možné doinstalovat ještě 1000 megawattů výkonu," uvedl Říman. Zastupitelstva kraje Vysočina a obce Dukovany jsou podle jeho slov velmi pokroková. "Ke zvažování této varianty jejich postoje pomohly," řekl.

Aukce povolenek zdraží elektřinu

Říman vyjádřil nesouhlas s plánem Evropské komise prodávat po roce 2013 emisní povolenky v podobě aukcí. "To je zásadní problém. Pokud by se po roce 2013 začalo 100 procent povolenek prodávat v aukci, znamenalo by to podle našich propočtů okamžité zdražení elektřiny o 20 až 30 procent. Jsme pro to, aby náběh aukcí byl postupný," uvedl Říman.
Podle Topolánka je návrh Komise pro českou energetiku nepřijatelný. "Kdyby byla naše struktura energetiky podobná jako například ve Francii, tak tento návrh podporujeme také," řekl Topolánek. V Česku tři pětiny elektřiny pocházejí z uhlí, francouzská energetika je naopak postavena především na jádru.
Česko není podle Topolánka schopno zcela změnit strukturu energetických zdrojů do roku 2013. Evropská unie nynějšími kroky podle Topolánka rovněž snižuje svou konkurenceschopnost vůči ostatním světovým ekonomikám.

Snižování emisí je nespravedlivé

Nefér je podle Římana plán Komise na snížení emisí o 20 procent do roku 2020. "Pro nové členské země Evropské unie je to hodně nespravedlivé, ale těžko tady prorazíme hlavou zeď," uvedl Říman. Evropská komise rozhodla o snížení emisí CO2 o 20 procent ve srovnání s rokem 1990 do roku 2020. "Jako výchozí hladinu ale stanovila rok 2005, což je dost zvláštní. Staré členské země se vykašlaly na Kjótský protokol a od roku 1990 do roku 2005 zvýšily své emise o 3,7 procenta. Nové země ve stejném období naopak emise snížily, a to o 26 procent," řekl Říman. Právě nesnižování emisí starými členskými zeměmi Unie je podle něho důvod, proč byl jako referenční hladina zvolen rok 2005.
"Jako celek se Evropa na celosvětových emisích podílí patnácti procenty. Představa, že tímto úsilím možná spasíme svět, je více než iluzorní," dodal ministr.
Podle Topolánka se v Česku zvažuje výroba plynových elektráren. Potvrdil to i finanční ředitel ČEZ Alan Svoboda. Plyn je podle premiéra jedním ze zdrojů, které by mohly zčásti nahradit tenčící se zásoby černého a hnědého uhlí.

Diverzifikovat dovoz zemního plynu

"U černého i hnědého uhlí dojde zcela určitě k poklesu výroby a obnovitelné zdroje budou ještě dlouhou dobu hrát jen podpůrnou roli," prohlásil Topolánek s tím, že Česko může splnit závazek 13procentního podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie osazením asi 1,5 miliónu hektarů půdy biomasou.

"To, že se stavějí stále nové větrníky, ale pokládám za obrovskou chybu."

Česko nyní dováží asi tři čtvrtiny plynu z Ruska, zbytek z Norska. "Chceme se účastnit projektu Nabucco," dodal Topolánek. Plynovod Nabucco má propojit Evropu s nalezišti zemního plynu v oblasi Kaspického moře a plný provoz má zahájit v roce 2018.

Větrné elektrárny jako příčina relativizace hodnocení a ochrany krajinného rázu

4. března 2008 v 21:08 | Doc.Ing.Petr Sklenička CSc.
Doc.Ing.Petr Sklenička CSc.
Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta lesnická a enviromentální
Česká zemědělská univerzita v Praze

Větrné elektrárny se v dnešní době rozhodující měrou podílejí na zásadní změně charakteru české krajiny. O nejednoznačném pohledu na ně svědčí mimo jiné i postoj odborné veřejnosti a tzv. ekologických iniciativ, které patrně nikdy nebyly více vnitřně rozpolceny. Důvod je zřejmý . Na jedné misce vah leží energie významného obnovitelného zdroje (dodatek: VTE nejsou významný obnovitelný zdroj, viz např. Darmstadtský manifest), na misce druhé pak ekologické, ale především estetické kvality. Celý koncept využití obnovitelných zdrojů v ČR má vážné logické trhliny, které stavějí větrné elektrárny nikoliv do role spasitelů životního prostředí, ale naopak jeho uzurpátorů. Kromě samotného vlivu na ekologické, ale především vizuální kvality prostředí, nese v sobě realizace větrných elektráren další, nepřímé nebezpečí. Svým extrémním projevem větrné elektrárny natolik rozšiřují naše hodnotící měřítko, že smazávají hranice mezi dříve jasně definovanými hodnotami. Co bylo nepřístupné, stává se ve světle obřích větrníků přijatelnou drobností.

UDRŽITELNOST ZA KAŽDOU CENU

V současné době se plánované větrné elektrárny v Česku dají počítat minimálně na stovky. Důvodem takto náhlého rozmachu výstavby je vládní podpora obnovitelných zdrojů, dlouhodobá garance vysokých výkupních cen energie a další politické a ekonomické faktory, o kterých se pouze šeptá v kuloárech. Díky tomu se dnes výstavba větrných elektráren řadí k nejjistějším investicím u nás. Státní garance pak otevírají sejfy i těch neopatrnějších bank.

Mají-li mít větrné elektrárny požadovaný blahodárný vliv na kvalitu životního prostředí, člověk by očekával, že z úst nejpovolanějších zazní i logické" B". Například která ze současných tepelných elektráren bude odstavena, či jí bude alespoň redukován výkon, o kolik budeme těžit méně uhlí a která území tím zachráníme před totální devastací. Paradoxně se však ve stejné době hovoří o výstavbě nové jaderné elektrárny, nových přehrad, o prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku, v důsledku čehož o bourání Horního Jiřetína atd. To vše na území malého Česka. Jako bychom tu museli mít od všeho pořádný kousek. Je přitom zřejmé, že produkce energie, byť z obnovitelného zdroje, která ovšem nenahradí energii ze zdroje konvenčního, je pouze energií vyrobenou jaksi navíc. A taková žádným způsobem životnímu prostředí nepomáhá.

Hovoří se také o našem předním postavení mezi vývozci elektrické energie do zahraničí, hovoří se i o dumpingových cenách. Snížení vývozu elektřiny by znamenalo okamžitý efekt a patrně nikomu není divné, že o něj nestojí například zástupci ČEZ. Ale stojí o něj zastánci větrných elektráren? Anebo chtějí, aby jimi prosazovaná cesta udržitelnosti byla za každou cenu co nejvíce vidět? Jak je možné, že dosud nebyla zpracována strategická EIA na využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR, které mají tak dalekosáhlé dopady na krajinu? Proč nenásledovala široká veřejná diskuse? Přitom se dnes SEA povinně zpracovává například i na krajské koncepce ochrany přírody a krajiny. Na jedné straně nepochopitelné "opomenutí" rezortu , na straně druhé přehnaný formalismus. Neobává se někdo, že by se větrné elektrárny z pohledu této koncepce ukázaly jako chybné řešení naší energetické politiky i politiky ochrany životního prostředí? V některých státech Evropy, kde má využívání větrné energie tradici, již tuto formu dobývání elektrické energie postupně opouštějí.

O českém pojetí udržitelnosti tohoto zdroje vypovídá i nedávná televizní reportáž, v které zástupce obce Hora Svaté Kateřiny hovořil o potřebě výstavby dvou větrných elektráren. Ty jim ročně přinesou do rozpočtu půl milionu korun, kterými chce motivovat občany, aby nepřecházeli v důsledku zdražení plynu na pevná paliva. Na otázku, jak bude využita energie z obnovitelného zdroje tiše odpovídají dráty nadzemního vedení mířící na německou stranu.

EIFFELLAND?

Hovoří-li zastánci tohoto trendu o ekologicky čisté energii, patrně za složku životního prostředí nepovažují estetické hodnoty krajiny. V zahraničí vědeckých pracech se v této souvislosti nejčastěji hovoří o vizuální kontaminaci prostředí. A právě z tohoto hlediska, domnívám se , lze současnost označit jako období nejvýznamnějších změn krajiny od průmyslové revoluce. Jsem přesvědčen, že spolu s dalšími jevy, jakými jsou naooko řízená suburbanizace , výstavba dálničních komunikací aj., jdou současné změny vizuálních kvalit krajiny v mnohém dokonce dále, než dopady procesů padesátých let na venkově a v zemědělství. Ve výsledku tak dochází k nevratným změnám charakteru menších území, ale i celých rozsáhlých oblastí.

Nejednoznačná je ovšem i odpověď příznivců větrných elektráren na základní otázku, zda jsou tyto příčinou snížení estetických hodnot. Zatímco někteří připouštějí negativní aspekty, které jsou ovšem převáženy klady, druzí je pasují na "nositele nových hodnot", "symboly nové doby" či dokonce na "novodobé Eiffelovky".

MALÉ A VELKÉ RYBY

Výstavba větrných elektráren však přináší i některé další, nepřímé dopady na krajinu. Od roku 1992 je součástí české environmentální legislativy i institut krajinného rázu, který má krajinu chránit před aktivitami snižujícími její estetické a přírodní hodnoty. Záměry, které se z tohoto pohledu sledují, představují různou míru ohrožení. Bilboardy počínaje a otevírkami povrchových lomů konče. Každý záměr se liší svým významem, projevem, ale také dosahem. A právě větrné elektrárny v tomto smyslu bourají veškeré dosavadní konvence svojí formou, vertikálním akcentem, dosahem, ale i dynamickým charakterem. Točící se vrtule upoutávají pozornost mnohem více než stavby statické. Při dobré viditelnosti je lze zaznamenat na vzdálenost 25 km i větší.

Odborník posuzující vliv na krajinný ráz, úředník vydávající se věci rozhodnutí, ale i obyvatel dotčené oblasti, ti všichni jsou větrnými elektrárnami, ať chtějí nebo nechtějí, ovlivněni ve svém úsudku. Jsou-li větrníky stavěny i přes značný vliv na krajinný ráz, budou ještě někomu vadit "maličkosti" typu bilboardu uprostřed polí, kreace architekta samouka na vizuálně exponovaném horizontu, stožáru mobilního operátora na vrcholu krajinné dominanty či transformátoru umístěného v průhledu na barokní památku? A má ještě smysl při ochraně krajiny zaobírat se tak abstraktním fenoménem jakým je genius loci?

Nejvýznamnější české panorama Hradčan hyzdí podivuhodný stožár v těsné blízkosti Petřínské věže, jenž stírá význam této dominanty a devalvuje celkový estetický zážitek z jedné nejobdivuhodnějších evropských scenérií. Stojí tam jakoby vydržený z dob, kdy ještě plnil roli rušičky. Zkuste ale chtít umístit na střechu malostranského domu střešní okno a se zlou se potážete. Budeme tedy honit malé ryby a velké nám mohou unikat?

Větrné elektrárny několikanásobně roztáhly pomyslné hodnotící měřítko a smazaly již tak citlivé relace mezi krásným a ošklivým, možným a nevhodným. Dalším vedlejším efektem větrných elektráren je skutečnost, že jejich přítomnost v krajině přitahuje další aktivity s negativním vizuálním projevem. V praxi to velmi často funguje tak, že první takováto negativní dominanta "načíná" území. Posuzovatelé dalších záměrů jsou tak nuceni objektivně konstatovat existenci negativních vizuálních projevů v krajině před realizací dalších staveb. S trochou nadsázky lze tento stav přirovnat ke ztrátě dlouho hájeného panenství. Větrná elektrárna je umělou dominantou. Podle Kevina Lynche (2004) je zásadním atributem těchto významných orientačních bodů jejich unikátnost a zapamatovatelnost v kontextu prostředí. Čím jsou snadněji rozeznatelné, tím spíše budou považovány za důležité a to především díky své jasné formě, výškových relacím, kontrastu vůči pozadí nebo výrazovému umístění v prostoru. Větrné elektrárny všechny tyto podmínky bohatě naplňují. Jsme ale opravdu připraveni, že vesměs převezmou úlohu hlavních orientačních bodů v krajině od přírodních dominant? Odpověď na "kudy?" již nebude znít "za kopcem doprava", ale " za elektrárnou doprava". Vzniká nová krajina s novým orientačními body, a přitom stačilo tak málo. Nový zákon, který přesouvá ohnisko zájmu finančních skupin k české krajině, v které jim český stát garantuje zisky. Nebo je všechno jinak a my jen nestíháme uvyknout tempu změn krajiny, jak spekulují autoři knihy Krajina a revoluce(Sádlo et al., 2005). Selháváme podle tohoto názoru jako pozorovatelé? Principy, které by si do svého loga mohla vetknout kdejaká betonová lobby. "Jsme jen napřed, zvyknete si". Nemyslím, že zrovna zmínění spoluautoři mají zapotřebí takto šokovat, aby si jejich texty našly čtenáře.

KVÓTY PROTI ROZUMU

Možnost umístění větrných elektráren musí být vždy zkoumána ve vztahu k typu krajiny a jejím estetickým, přírodním, kulturním i historickým charakteristikám. Existují krajiny, které jejich výstavbou a provozem utrpí minimálně. Sama obec Jindřichovice pod Smrkem, která je patrn nejvěrohodnějším programátorem využívání větrné energie, je dokladem, že lze nalézt z místa, kde vítr fouká a která umístěním větrníků příliš netrpí. Liberecký kraj dal preventivně vypracovat studii, která vymezuje i další území, kde je možné větrné elektrárny stavět s relativně menšími dopady na krajinu a přírodu. Jen investor sebevrah by se tam dnes vrhla s návrhy nových větrníků do míst, která jsou jim ve studii zapovězena.

Česká republika šla na věc z opačného konce, než měla. Nejprve se zavázala naplnit určitou kvótu produkce elektrické energie z větrných elektráren, teprve poté se jala testovat, co to udělá s krajinou a s lidmi. Otevřela Pandořinu skříňku, když pozvala investory do české krajiny bez předem jasně definovaných pravidel. Posudky na jednotlivé plánované akce často prokazují významné narušení krajinného rázu. Nelze však patrně očekávat, že by se ministerstvo životního prostředí stalo hrobníkem vlastního závazku a v odvolacích řízeních podobné záměry příliš často negovalo.

Bojím se, aby se stovky větrníků v české krajině nestaly opravdu jen a výhradně symbolem. Symbolem hry na ochranu životního prostředí za každou cenu. Symbolem vítězství jedné lobby nad jinou. Nedávno řekl předseda správní rady ČEZ v rozhlase, že tato organizace je připravena během krátké chvíle převést některé tepelné elektrárny na spalování biomasy. Není to již problém technický, nýbrž ekonomický. Kdyby stát nastavil dotační pravidla jinak, mohla být symbolem dnešní doby spíše udržovaná krajina, prostá zbytečných umělých dominant.


Literatura:
Lynch, K. 2004.Obraz města. Bova Polygon, Praha.
Sádlo, J., Pokorný, P., Dreslerová, D., Cílek, V., 2005. Krajina a revoluce- významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Malá Skála, Praha.

I takové věci se stávají

4. března 2008 v 20:58 | větrník
http://cafe.loveme.cz/video/vetrne-elektrarny-a-silna-bourka-nehoda-video/
Na této stránce se můžete podívat, co se může stát při silném větru s větrnou elektrárnou. Všichni nás ujišťují jak je vše bezpečné. Tady vidíte jaká je pravda.
Jenom by mě zajímalo kde udělali soudruzi z ...... chybu?!