Duben 2008

Lidé se budou vázat k bagrům a buldozerům

27. dubna 2008 v 17:44 | větrník
Mšené- lázně - "Proti větrníkům budeme bojovat do posledního dechu. Připravte se na to, že jsme odhodlaní vázat se řetězy k bagrům a buldozerům," oznámil ve čtvrtek večer Stanislav Novotný, jeden z obyvatel Loucké německým majitelům společnosti Zelená Energie, která hodlá v okolí Mšeného - lázní, Loucké a Ředhoště vystavět pět větrných elektráren.
Právě obci Loucká by měly být větrné elektrárny nejblíže. Se stavbou již před časem vydalo souhlas místní zastupitelstvo. Řada lidí se s tímto stanoviskem však odmítá ztotožnit.
Vadí jim hned několik věcí. Předně se obávají vlivu větrných elektráren na své zdraví a na zdraví a stav okolní fauny a flory. "Bojíme se, že odsud zmizí veškerá zvěř," zaznělo například z davu místních obyvatel. "Výstavba větrných elektráren bude mít negativní dopad na okolní prostředí jak ve fázi stavby, tak v následném provozu.Největší obavy máme z gigantických rozměrů plánovaných větrných elektráren," říká Jaroslav Křížek z Ředhoště, který je členem petičního výboru proti této stavbě.
Každá z plánovaných elektráren by totiž měla dosahovat výšky 105 metrů, přičemž průměr rotorů by měl být 90 metrů. Se stavbou nesouhlasí nejen místní obyvatelé. Zamítavé stanovisko vydal také roudnický odbor životního prostředí.

"Stavbu pěti větrných elektráren o výšce stožáru 105 metrů v ploché krajině Podřipska pokládáme jednoznačně za kolizní se zájmy ochrany krajinného rázu," uvedl ve stanovisku odboru životního prostředí Městského úřadu v Roudnici nad Labem jeho vedoucí, Vladimír Drož.
Na výšku staveb upozornil také Jaroslav Pém, který má na roudnickém městském úřadu na starost ochranu krajiny a přírody. "Větrné elektrárny naruší krajinný ráz několika okresů," uvedl.
Snížení odmítají
Návrh, podle kterého by se investor měl zamyslet nad snížením staveb, však odmítla Kateřina Dietrich, která společnost zastupuje v České republice. "Jiná výška by pro nás byla neekonomická," konstatovala Kateřina Dietrich.
Pokud bude stavba povolena, čeká ji po dokončení rozsáhlá měření. "Ve zkušebním provozu bude provedeno veškeré měření. Tři roky bude muset být sledován vývoj stavu v přírodě," vysvětluje Petr Obst, který posuzoval vypracovanou dokumentaci k záměru výstavby.

Zajímá je přínos
Kromě vlivu na životní prostředí, obyvatelstvo a krajinný ráz se obyvatelé dotčených obcí zajímali také o přínos chystané elektrárny pro obec. "Chtěla bych vědět, co z toho všeho budou mít lidé z Loucké, kteří se na větrníky budou muset koukat," dotazovala se Anna Novotná.
"Obec obdrží jeden a půl milionu korun za každou větrnou elektrárnu. navíc pomůžeme s vybudováním školky," vysvětlovala Kateřina Dietrich. "Peníze hodláme použít na investiční akce. Na opravy komunikací a na školku," dodal Josef Bíža, starosta Mšeného - lázní.
Rozhodne kraj
Konečné stanovisko týkající se povolení stavby pěti větrných elektrárek v okolí Mšěeného - lázní vydá během několika týdnů krajský úřad Ústeckého kraje.

Dílčí vítězství OS Za naši přírodu a tohoto blogu

23. dubna 2008 v 9:21 | větrník
Na zasedání městského zastupitelstva v Králíkách dne 14. dubna 2008 bylo pod podem č. 4.5. k projednání téma týkající se větrných elektráren v kralickém okolí. Přesněji šlo o místa vytipovaná investory:
a) v lokalitě "Veselka" (Červený potok)
b) v katastrálním území Heřmanice u Králík
c) v katastrálním území Prostřední Lipka
ZM po projednání tohoto bodu nesouhlasilo s podáním žádosti investorů o povolení připojení nové výrobny elektrické energie k distribuční soustavě ČEZ Distribuce v souvislosti s výstavbou větrného parku. Co to znamená pro občany malebné krajiny okolí Králík? Prozatím nikdo ze třech zájemců o výstavbu VE nedostal povolení od města aby si zajistil připojení zamýšlených větrníků k distribuční soustavě ČEZu. To znamená , že pro firmy nemá smysl, jak vynakládat nemalé finanční prostředky (studie, povolení, atd.), tak podnikat žádné další kroky směřující k výstavbě VE.
Jedním z návrhů v diskuzi k tomuto bodu bylo rozhodnout, jednou pro vždy, zda VE budou v okolí Králík stát. Z diskuze vyplynulo, že to není zapotřebí. Ukázat to mělo pro nás, výše zmiňované, úspěšné hlasování.

VE, alespoň prozatím, na kralickém území stát nebudou!

Jak jsme se ujistili po zasedání zastupitelů, naše snaha nebyla marná. Dle slov některých zastupitelů po shlédnutí nejenom těchto stránek začali o případné výstavbě VE daleko více přemýšlet. Nestačili jim pouze klady vyřčené investorskými společnostmi, vzali v potaz i možné problémy spojené se zamýšlenou výstavbou větrných parků.
Nezbývá nám než doufat, že stanovisko vyřčené ZM bude konečné a tento "náš" kout, prozatím nedotčené přírody, zůstane takový jaký je. Přitažlivý, jak pro nás zde žijící občany, tak i pro případné návštěvníky.

Přístup médií k problematice VE na Slovensku

23. dubna 2008 v 8:37 | větrník
Větrná energie se všeobecně považuje za nejčistší a nejekologičtější vyrobenou elektrickou energii. Je tomu tak opravdu? Kdyby jsme spočítali kolik se spotřebuje energie k výrobě větrné elektrárny, zjistili bychom, že tato za svoji životnost ani nevyrobí takové množství, které bylo spotřebováno při již zmiňované výrobě. Větrné parky jsou úspěšné jen díky dotacím.
Podívejte se na krátké video STV týkající se problematiky VE na Slovensku:
napravo zvol rubriku Reportéri a vlevo vyber Naozaj zelená?

Odlehčení tak vážného tématu, jakým bezesporu záměry výstavby VE jsou, nemůže být na škodu.

22. dubna 2008 v 10:43 | větrník

Větrné elektrárny a Čmeláci

V této stati poodkryjeme vztahy mezi větrnými elektrárnami a piloty práškovacích letadel. V žádném případě není záměrem autora pomlouvat větrné elektrárny, ani si dělat legraci z vojenských pilotů, ať už se zúčastnili jakékoliv války za jakoukoliv stranu na jakékoliv planetě.
Není to náhoda ani tajemství, že otrlí jedinci, kteří přes nesčetnou hysterii médií, prochází při svých zdravotních procházkách kolem větrných elektráren, vidí, to co vidí. Na polích a lukách, pod svištícími rotory větrných elektráren, rostou hromady usekaných motorů, částí křídel a ocasů žlutých práškovacích letadel LET Z-37 Čmelák. Občas lze nalézti i kusy letounů PZL M-18, L-60B a jiných. Ale všechno to jsou vesměs práškovací letadla, na které mají větrníky zvláště spadeno. Zkrátka Čmeláci doplácí na svou letovou hladinu.
Prvního Čmeláka sejmula dne 15.5.1992 naše první větší novodobá VE v Kuželově. Pilot agromajor ve výslužbě Evžen Ptáček o tom dneska vypráví : "Byla to pěkná prda!!!" Co se tehdy vlastně stalo? Ráno, po vydatné snídani tvořené vajíčky na slanině a odehrávající se v družstevní jídelně, proběhl krátký předletový brífing u předsedy JZD. Na brífingu byl Ptáček seznámen s rozkazem zničit mandelinky bramborové, které napadly pole (s brambory). Dostal mapy s vyznačeným cílem a čokoládu. Po té byl pilot převezen traktorem na vzletovou a přistávací plochu nedaleko za vsí. Pozemní personál mezitím připravil Ptáčkův stroj ke vzletu. Palivová nádrž byla po okraj naplněná leteckým benzínem a ta druhá sajrajtem proti mandelinkám. Co víc si může práškovací pilot přát?
Ptáček nahodil motor a mechanici uvolnily špalky, jimiž byl zaklíněn podvozek. Motor běžel na plné otáčky a přetížený letoun pomalu nabíral rychlost. V momentu, kdy vztlaková síla vyhrála svůj nemilosrdný souboj s tíhou startujícího stroje, začal se tento, k radosti přihlížejících družstevníků, vzdalovat povrchu Země. Nemenší nadšení projevoval též samotný Ptáček. Létání byla jeho vášeň. Oblétl polní letiště, zamával křídly a nabral kurz na bramborové pole. Nad polem otevřel vypouštěcí ventil té správné nádrže a práškoval a práškoval a práškoval. Když dopráškoval, tak protože už neměl co dělat, rozhodl se, že se vrátí na letiště. Navíc to chtěl stihnout, než mu dojde palivo. Provedl vítězný oblet popráškovaného pole, škodolibě zamával křídly v křečích se svíjejícím mandelinkám a nabral kurz domů. Protože byl v euforii z dobře splněného úkolu, a také byl už pátek, nevykazovala jeho pozornost 100 procentní nasazení. Velkého rotujícího větrníku přímo před sebou si všiml až na poslední chvíli, kdy se už nedalo nic dělat. Rotující list vrtule elektrárny uřízl v mžiku motor Čmeláka. Zkušenému pilotovi se podařilo doklouzat se svým raněným duralovým ptákem na louku za elektrárnou. Ptáček byl zdrcený, ale přežil!!! Z posledních sil vystřelil červenou signální raketu, takže ho traktorista Karel brzy našel. Kdo si chce přečíst o této události více v podání samotného aktéra příběhu, nechť nepohrdne knižním zpracováním autobiografické románové bilogie. První díl se jmenuje "Větrník na dvanácti hodinách!!!", a druhý, neméně napínavý, nese jednoslovný vše říkající název : "Sestřelen".
Osudy práškovacích pilotů, sejmutých zuřivými větrníky, nenechaly chladným pana režiséra Trošku. Jeho trojdílný epos "Sytěžlutý svět", s jednotlivými díly "Slunce, žito, insekticidy", "Slunce, žito, pesticidy" a "Slunce, žito, herbicidy", bude zajisté průkopnickým dílem v této oblasti. Natáčení zatím brzdí jenom polský lobbista Spyra svým požadavkem, aby ve filmu byla též zakomponována postava Jožina z bažin. Nezbývá než doufat v brzké vyřešení problému a poté už se budeme moci těšit na velkolepou podívanou, kde se to bude větrníky, Čmeláky, mandelinkami a družstevníky jenom hemžit. Snad ještě více potěšíme fanynky začínajícího herce Marka Dalíka. Byla mu totiž nabídnuta epizodní role mandelinky v prvním díle. A před chvílí mi právě volal Zdeněk Troška a potvrdil, že pan Dalík tento návrh bez nároku na horář přijal.
Na závěr mi dovolte pár osobních řádků : článek bych chtěl věnovat všem pilotům práškovacích letadel, chtěl bych jim popřát šťastné oblety větrníků, a ať se celková suma šťastných přistání rovná výsledku stejné matematické operace provedené s jejich starty. Milí čtenáři, až někdy na výletě spatříte ve vzduchu žlutý práškovací letoun, vzpomeňte na hrdinu, který sedí v jeho kokpitu a pozvedněte pravici k přátelskámu pozdravu.....Jo, a pak se rychle běžte schovat pod strom, protože ten sajrajt se z vlasů špatně dostává.
Zdroj:

Expanze větrníků na vesnice pokračuje utajeně kvůli emocím obyvatel

22. dubna 2008 v 8:26 | větrník
Přestože se na Vysočině vzedmula vlna nevole proti výstavbě větrných elektráren, pokračují smělé plány na celé ,,parky" větrníků. Zatímco některé obce nabídku razantně odmítnou, jinde investoři pochodí. Například zatímco vesnice u jaderné elektrárny Dukovany, kde měl vyrůst obří park se čtyřmi desítkami větrníků, byly jasně proti, jejich sousedé pomáhají s realizací. Na hranicích Vysočiny tak vyroste dalších třináct stožárů. S desítkami větrných elektráren se počítá rovněž na Havlíčkobrodsku. Přitom záměr s uvedením přesných míst, kde budou větrníky stát, firmy úzkostlivě tají, aby nevyvolával emoce mezi obyvateli.
P.s.: Proč asi? Nejlepší je domluvit se s několika zastupiteli obce (kteří tzv. připraví "schůdné prostředí") Pozvat lidi na nesmyslný výlet, dále jim dát něco zadarmo a je takřka vyhráno. Pokud poté následuje připravené, bleskové referendum (hlavně se k voličům nesmí dostat žádné negativní informace) - jedná se skoro o jistotu. Hlavně vše stihnout co nejrychleji, nejlépe do jednoho měsíce. Dříve nikdo nemá šanci zareagovat.

Nechceme větrníky!

22. dubna 2008 v 7:04 | Radim Havlík
Prostějovsko - Bouře nevole proti větrným elektrárnám se rodí v kopcích na severozápadě Prostějovska.
Investoři totiž chtějí na Drahanské vrchovině postavit až desítky větrníků a stovky lidí se obávají o své zdraví, majetky i půvabnou krajinu. Poskytnout pozemky na výstavbu větrníků chtějí zastupitelé v Horním Štěpánově. Anketa mezi místními obyvateli však před dvěma měsíci jasně ukázala, že takovému nápadu fandí jen menšina. "Proti větrníkům bylo dvakrát více lidí než pro," komentoval výsledky ankety Antonín Aberle z Horního Štěpánova, který sám patří k rozhodným odpůrcům. "Zničí se malebná krajina, která má obrovský rekreační potenciál. Větrníky hučí a práskají. Lidé v domech u elektráren si neodpočinou, v noci špatně spí. Podle některých lékařů mají tyto elektrárny dokonce i negativní dopad na lidské zdraví," snesl důvody Aberle s tím, že větrné elektrárny také sníží cenu místních nemovitostí. "Ta může klesnout až na polovinu. O domy mezi větrníky nemají realitní makléři ani jiní kupci zájem," řekl.
Vedení obce ale před médii o svých záměrech mlčí. "O větrných elektrárnách se nemám zájem bavit," reagoval štěpánovský starosta Vladimír Svoboda na dotaz Deníku a hovor ukončil. Dva větrníky stojící několik stovek metrů od obce však v Brodku u Konice místní lidi s obecními zastupiteli sjednotili. "Po petici proti výstavbě dalších elektráren se sešli zastupitelé a jednoznačně rozhodli, že další větrníky u nás už nebudou," uvedl Ladislav Zatloukal z Brodku u Konice. "Nechci větrné elektrárny v našem okolí. Oškliví krajinu a mají špatný vliv na zdraví," připojila svůj názor další obyvatelka Brodku Ludmila Podhorná, která podniká ve výrobě rostlinných zdravotních preparátů. "Chci u nás založit park a čínskou zahradu. Pokud by nás ale obestavěli elektrárnami, tak by mě jistě přešla chuť do tohoto projektu jít," tvrdí Pohorná.

Budou větrné elektrárny nad Lanškrounem?

19. dubna 2008 v 7:49 | větrník
Ještě se prý nic neděje
Vážení spoluobčané, v zápise ze zasedání zastupitelů obce Albrechtice ze dne 13. 2. 2008 jsme se dočetli, že zastupitelstvo obce souhlasí s výstavbou "Větrného parku Albrechtice" firmou ASD Software s. r. o., zastoupené ředitelem společnosti Ing. Janem Kotrlem MBA. Dále zastupitelstvo obce pověřuje Mgr. Zbyňka Najmana zastupováním obce při výstavbě Větrného parku. Na dotaz, kolik větrných elektráren (VE) chtějí v Albrechticích postavit, jsme se od p. Najmana dozvěděli, že nabídka je na výstavbu 4 VE, ale že se ještě nic neděje, protože prý ještě není nic podepsáno. Zastupitelstvo prý může své rozhodnutí ještě změnit.
Jak to tedy vypadá, když se v Albrechticích "ještě nic neděje", jsme se záhy dozvěděli z dubnového čísla časopisu Heřmánek z Horních Heřmanic. V článku "Informace o postupu prací.…", starosta Horních Heřmanic, pan Ing. Maňka, seznamuje občany s dopisem od investora: " ...Dle naší dohody Vám zasílám několik aktuálních informací o projektu výstavby větrného parku: V měsíci únoru se do projektu výstavby větrných elektráren ve Vašem regionu zapojila i obec Albrechtice, která rozhodla o výstavbě větrných elektráren na svém katastru a udělila nám souhlas s výstavbou. Obec Albrechtice tak doplnila a uzavřela čtveřici obcí zapojenou do projektu výstavby větrných elektráren - Cotkytle, Strážná, Horní Heřmanice a Albrechtice.... S pozdravem Ing. Jan Kotrle, MBA."
Převzato ze spřáteleného webu, více čtěte zde:

Obyvatelé Vítkova řekli NE větrným elektrárnám!

17. dubna 2008 v 7:59 | větrník
Město Vítkov leží v členitém terénu Vítkovských vrchů, které náleží celku Nízkého Jeseníku. Zájem postavit v okolí větrný park trvá již delší dobu. Vzhledem k tomu, že na výstavbu větrných elektráren existují různé názory, většina obcí v okolí uspořádala anketu, aby se občané mohli k tématu vyjádřit. "My také chceme znát názor občanů před tak důležitým rozhodnutím, jakým je povolení stavby "větrníků" na území našeho města, řekl ing. Pavel Smolka, starosta Vítkova a dodal: "Co asi ovlivní naše rozhodování nejvíce, je změna vzhledu krajiny. Je důležité uvědomit si, že není až tak podstatné, zda elektrárna stojí na katastru té či oné obce, ale odkud a jak moc je vidět. A proto je pro nás důležitý postoj občanů obce Čermná ve Slezsku.
Za jeden větrník s průměrem rotoru 82 m, výškou věže od 78 do 138 m a s výkonem 2 000 kW by bylo možné získat minimálně 2 000 000,- Kč. Předpokládaný počet elektráren na katastru je 5 až 12 VE. V případě Vítkova se tedy může diskutovat i o více než dvaceti milionech, které by mohly přitéct do městské pokladny.
I přes tyto velice lákavé argumenty (oproti jiným obcím je rozdíl v řádech statisíců) občané v anketě, kterou uspořádalo město ŘEKLI JASNÉ NE - cca 63% hlasujících bylo proti.
Výsledky ankety
Otázka: Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v uvedené lokalitě?
Celkový počet hlasů:
840
Platných hlasů:
831
Neplatných hlasů:
9
Hlasováno ANO
Hlasováno NE
"papírová forma"
168
235
internet
139
289
celkem procent
36,94%
63,06%
celkem hlasů
307
524

Reakce na článek: Názor řadového občana?

15. dubna 2008 v 19:02 | větrník
Jako administrátor stránek jsem si dovolil "vytáhnout" komentáře na viditelnější místo.

[1]Prvosenka jarní, 14.4.2008 12:19

Názor řadového občana? Dobrá otázka.Když jsem tak pročetl články Vašeho združení tak mě zaráží jedna věc. A to:Proč jednatelem je člověk co v Lichkově zničil sjezdovku a tím prakticky zničil možnost zimního vyžití v obci, zavřel penzion a krom toho se chová jako hulvát,když tu uvádíte turismus a návštěvnost z měst.A proč vy, pane autore těchto stránek, si pod těmito "nebezpečnými strašáky" v Králíkách stavíte dům.

[2]Josef Urban, mail, 14.4.2008 14:30

Vážený,
na rozdíl od Vás se nebojím pod své články podepsat, svůj názor na cokoli, říkat veřejně a hlavně, pokud mám na něco názor nebo si myslím že je něco jinak, tak si opatřím informace. To znamená, že pokud si myslíte, že jsem zničil sjezdovku, tak se dostavte osobně a bude Vám předloženo dostatek písemných důkazů, že vina je někde jinde. Bylo by dobré si pozorně přečíst zpětně LO a vyžádat si otevřené dopisy zastupitelům. A vůbec, lepší pro Vás by bylo zůčastňovat se jednání zastupitelstva. Já na rozdíl od Vás se zůčastňuji všech a pokud by jste tam chodil tak by jste musel několikráte slyšet, že sjezdovka v Lichkově již mohla dávno stát ale jediný problém je asi v polovině hektaru který vlastní obec a podle poslední informace na zastupitelstvu pan starosta řekl, že obec nemá v úmyslu žádné pozemky v této lokalitě prodávat. Tak si myslím, že brečíte na nesprávném hrobě a už se na Vás těším jak 16.4. v 18.00 hod. na zastupitelstvu budete veřejně bojovat za vlek, který tady mohl stát již tři roky. Ale myslím si, že na to nemáte, soudě podle toho že se bojíte i pod svůj názor podepsat. Jste jen takový štěkálek, který má jen nato, opakovat drby a hlavně, někde zezadu aby se na něj nepřišlo. Pokud se mýlím rád se s Vámi sejdu a můžeme si tyto věci vyjasnit. Ale Vy na to nemáte. Tento Váš problém zcela patří na veřejné zasedání zastupitelstva ale protože nejste schopen toto provést - musel by jste vylézt z díry - tak volíte tento způsob komunikace Vám asi blízký. I přesto Vám odpovídám. Vždy jsem měl raději hulváty před sebou, než "slušné anonymy", za sebou.
zdraví Urban
Vážený pisateli, pisatelko "Prvosenko jarní", nejprve osvětlím několik základních informací.
  • Pan Martin Smital je osoba žijící v ČR, nejedná se tedy o žádný pseudonym. Svůj názor publikoval také na fóru internetového serveru TZB-info, jako reakci na komentář jistého pisatele, který s podivem glosoval situaci ohledně výstavby VE na k.ú. Boží Dar, pod názvem - jsem PRO....
  • Články i komentáře jsou dílem čtenářů z celé republiky. Není podmínkou, že by musel být z našeho regionu. Jinde již větrníky stojí a občané s nimi mají své zkušenosti. Za tyto postřehy jsem, já sám, opravdu vděčný. Jsou to totiž názory lidí, které mají již svou vlastní zkušenost, kdežto my neustále tápeme a sháníme právě informace tohoto ražení.
  • Další skutečností na kterou bych chtěl reagovat je slůvko hulvát. Vážený pane, paní pokud chcete na těchto stránkách kohokoliv napadat, nebuďte srab a podepište se. V opačném případě, pokud jakýkoliv článek, či komentář bude obsahovat hanlivé slovo, urážku tento ihned stáhnu. Je to jednoduché, pokud si za článkem tohoto typu stojíte, podepište se!
Na první část Vašeho komentáře, ohledně sjezdovky v obci Lichkov nebudu rozsáhle reagovat, mám zato, že pan Josef Urban Vám základní problém objasnil více než jasně a pro další informace, které Vás postaví do zcela jiného spektra názorového smýšlení, budete osobně kontaktovat přímo pana Urbana. Názory typu "jedna paní povídala", jež v obci záměrně trousí skupina obyvatel spojená s některými představiteli obce, nemusí být vždy pravdivé. Sám, jako bývalý člen Výkonného výboru TJ, bych Vám mohl také několik zajímavých postřehů objasnit. P.s.: Již moje maminka mi říkávala, že za každým problémem jsou strany dvě. Ale také, že "Na každém šprochu je pravdy trochu".
V další části Vašeho příspěvku se zmiňujete o stavbě našeho domu pod "nebezpečnými strašáky" v Králíkách. K tomu mám několik faktických připomínek. Sám osobně jsem již v roce 2006 navštívil starostu obce Lichkov s žádostí o poskytnutí územního plánu obce s myšlenkou výstavby rodinného domu na k.ú. Lichkov. Bohužel obec žádné stavební pozemky, o které bychom měli zájem, nevlastní. Po demokratické diskuzi jsme usoudili, že se tedy poohlídneme po pozemku v okolí. Zajímal jsem se o pozemky v okolí Červené Vody a Králík. Červenou Vodu jsme záhy zamítli z důvodu složitého dojíždění do zaměstnání. Bohužel ani v Králíkách nám město nenabídlo pozemek, který by se nám líbil (pouze jeden v nabídce). Proto jsme byli nuceni shánět pozemek od soukromých vlastníků. Vytipovali jsme si několik lokalit a začali vyjednávat. Pozemků opravdu není a nebylo tolik, že bychom mohli jásat. Nakonec nám náhoda "přihrála" pozemek v jedné z opravdu klidných, okrajových částí města Králíky, který jsme si nakonec vybrali. Po zvážení všech pro a proti jsme jej koupili (Chtěl bych podotknout, že pokud bychom kupovali pozemek od města, vyšel by nás levněji. Pokud by byl v Lichkově vyšel by nás o několik desítek tisíc levněji). Brali jsme v potaz jak umístění pozemku, tak především zázemí které město poskytuje. Ať již je to dopravní obslužnost, kvalita vzdělávacího systému (jak víte jsem otcem dvou dětí předškolního věku) tak služeb ve městě nabízených - lékař, bankovní domy, sportovní a kulturní vyžití. Těchto služeb nabízí město Králíky oproti obci Lichkov nesčetněkrát více. Neopomenutelným faktorem byla i skutečnost dostupnosti rodičů mých a manželky. Všichni jsou už dávno v důchodovém věku a snaha pomoci, nejenom v nouzi, byla také zásadním kritériem výběru. Vždy jsme za rodiči dojížděli minimálně dvakrát v týdnu. Toto nám stejně jako spousta dalších více, či méně nepříjemných povinností odpadne. To je jen stručný výčet skutečností které nás přesvědčili o koupi pozemku pod "nebezpečnými strašáky".
Pro pořádek VE na které se budu dívat z domu, jsou cca 20-25 metrů vysoké a beru je spíše jako takovou hračku než zdroj výroby zelené energie. I přesto Vás upozorňuji, že je opravdu slyšíme. Jsou to stroje které mají několikrát více otáček než VE zamýšlené na jiných místech našeho kraje.
Dovoluji si Vám nabídnout, samozřejmě po dostavbě domu - předpokládám, že dle komentáře jste zastáncem větrníků - víkendový pobyt v pokoji pro hosty s výhledem na tyto "nebezpečné strašáky". Samozřejmě grátis! My s manželkou opravdu nejsme šťastni, že i tyto byť malé VE jsou v naší blízkosti. Bohužel jsme neměli, dle výše uvedených skutečností až tak na výběr.
S úctou Darebný Jiří

Nechtějí větrné elektrárny

12. dubna 2008 v 17:31 | Jarmila Sekaninová
Občané Ludíkova se přiřadili k dalším obyvatelům našeho regionu, kteří netouží mít na svém území věrnou elektrárnu. Vyplynulo to z ankety, která se na začátku roku v obci uskutečnila.
"Loni v červenci jsme byli osloveni firmou Arnnex, která projevila zájem postavit v našem katastru větrnou elektrárnu. Sedmičlenné zastupitelstvo schválilo, že se do projektu zapojíme. Ale pod podmínkou, že konečné rozhodnutí necháme na občanech," uvedl starosta Jaroslav Hošek s tím, že všichni obyvatelé byli seznámeni s problematikou větrných elektráren. "Lidé získali informace o jejich významu i využití, ohledně zlepšení životního prostředí a také finanční otázky."
A jaké byly konečné výsledky? Rozdílem deseti hlasů nakonec k sepsání smlouvy nedojde. Občané svým rozhodnutím výstavbě větrných elektráren v Ludíkově zabránili.
9.4.2008 0:17:00 Z Orlických hor

Také v naší obci nabízela firma Arnnex výstavby VE. Tak jsme se podívali na internetu na hospodaření této firmy, a nestačili jsme se divit. V prvém roce činnosti zisk 22 tisíc. Ve druhém ztráta 133 tis. a v roce 2006 ztráta 168 tis. korun. Jako špatný vtip se nám zdálo, že nám tato firma nabízí ručení veškerým svým majetkem. Slušně jsme poděkovali za nabídku, s přáním ať to zkusí někde jinde.

Názor řadového občana

12. dubna 2008 v 14:02 | Martin Smital
Můj tchán, bydlí asi 600m od větrné elektrárny a hluk mu moc nevadí, alespoň ten slyšitelný, avšak obraz v televizi má sekaný dle rychlosti větru. Je pravda, že když je vítr hodně silný nebo slabý, tak elektrárny stojí... Nevýhodou je, že nárůst větrných elektráren povede ke zdražení elektrické energie a nejspíš nepovede k ochranně životního prostředí, jak by si někdo v Bruselu představoval. Nejsme ideální krajinou pro tyto elektrárny a samotná výroba elektrárny a údržba je tak energeticky a ekonomicky náročná, že se až zdá, že elektrárna jen vrací co vzala, ale nic navíc nám nedá a nebýt výkupní ceny a garance výkupních cen na 15let ( paradoxy tržního hospodářství? ), tak by nebyla ekonomicky provozuschopná. Já za sebe říkám NE!

Ochránci přírody, jen do toho!

12. dubna 2008 v 11:52 | Aston
Pavlovské vrtule po dva měsíce bombardovali své okolí ledem. Proti tomu tvrdě zasáhl krajský úřad, a to tím nejpřísnějším způsobem, čteme ve zpravodajství.

Zlovolné větrné elektrárny jsou škodlivé životnímu prostředí, metají led, zabíjejí ptáky, jsou hnusné na pohled a jsou neekonomické!
Chvála bohu, že máme ochránce životního prostředí. Ti určitě najdou prostředky, jak zamezit tomuto nešvaru, na kterém si zlovolní kapitalisté za pomoci zkorumpovaných státních úředníků mastí kapsy. Nejeden občan jim zatleská a řekne si, ještě štěstí, že zde bdí tihle chytří a odvážní chlapci a chytrá a odvážná děvčata, jinak by nám kapitalisté trhali kousíčky masa z těla. Jenom někde v koutě si nějaký kverulant vzpomene, že větrné elektrárny prosazovali a do zákonných norem zapracovali a do vládních programů vpašovali za pomoci navázání penězovodů z kapes daňových poplatníků právě titíž lidé, kteří teď kvůli větrným elektrárnám nejvíc řvou.
Větrné elektrárny byly nesmysl a zločin proti rozumu od samého začátku, protože kdyby nebyly, byly by už dávno byly. Tedy jinak: kdyby se vyplácely, každý by je měl už dávno na střeše. Protože se nevyplácejí, museli spasitelé světa zpitomět už tak dost pitomé ovlivnitele veřejného mínění a skrze ně politiky, aby se stalo to, co se stalo, že tento nesmysl "dostal zelenou". Teď, když je jasné, kam to vede a co je to za nesmysl, enviromentalisté se snaží zastavit to, co rozjeli. Držím jim palec, aby se jim to povedlo.

Realita

12. dubna 2008 v 7:28 | větrník
Větrná energie v Evropě exkluzivně neuspokojuje potřeby ani jediného člověka (pokud samozřejmě nepočítáme pár odlehlých samot, kam dodnes nevedou elektrické dráty, takže si jejich obyvatelé postavili větrník). Protože totiž závisí na rozmarech počasí, je už z principu tak nespolehlivá, že musí být zálohovaná klasickými zdroji o stejném výkonu. Argumentovat zbožným přáním větrné lobby (EWEA), která je na příjmech z větrníků ekonomicky závislá, je i z tohoto důvodu logický nesmysl.
Větrná energie nikdy ničí potřeby 100 % uspokojovat nebude.Vždy zůstane jen technickou hračkou, přívěskem klasických zdrojů. Deset procent Evropanů, jejichž dodávka energie by závisela jen na tom, jestli právě fouká vítr, je poněkud bizarní představa.
Větrná energie roste jen z jednoho jediného důvodu: kvůli ideologicky motivovaným subvencím. Rotory větrných elektráren tak vlastně nepohání vítr, ale peníze vytahané z kapes nás všech. Důvod je prostý: Energie z větrných elektráren je tak drahá, že by se bez subvencí neudržela. Právě proto také musely české úřady nařídit její povinný výkup za ceny zhruba třikrát vyšší než tržní. Kvůli nesmyslné podpoře obnovitelných zdrojů energie zaplatí každý obyvatel ČR za elektřinu 800 Kč ročně navíc.
Co se stane, pokud podíl větrné energie na trhu překročí rozměr technického experimentu, ukazuje příklad Dánska, které ekologisté označují za "vzorný příklad" hodný následování. Asi 18 % dánské spotřeby pokrývají větrné elektrárny. Po volbách v roce 2001 nový ministr hospodářství Bendt Bendtsen prohlásil, že jeho země přestane jejich provoz subvencovat, protože větrná energie je "příliš drahá" a snižuje konkurenceschopnost dánské ekonomiky. Ministr financí Thor Pedersen uvedl, že Dánové kvůli subvencím obnovitelných zdrojů platí za energii až pětkrát víc, než by platili na volném trhu.
V případě naší republiky by k tomu ještě přibyl další problém. A to nedostatek záložní energie. Náš gigant ČEZ sice investuje kde to jde, ale doma to politici nedovolí. Než dostanou politici rozum a dohodnou se na rozšíření Temelína, tak budeme elektřinu dovážet. A to pěkně draho. Vy se pak budete dívat na ta "krásná technická monstra", ve vaší krajině a budete skřípat zuby, neboť místo slibovaných příjmů do obce, budou vytahovat další peníze z peněženek nás všech. Kdo se bude tetelit radostí jsou majitelé větrníků.
Ale co, jak říká klasik "nechci slevu zadarmo"…..

Jihomoravský kraj má mapu, jak krajinu ovlivní větrné elektrárny

10. dubna 2008 v 7:36 | čtk
Brno -- Obyvatelé obcí na jihu Moravy, kde se možná budou stavět větrné elektrárny, se mohou podívat, jak by stožáry ovlivnily rozhledy v jejich okolí. Počítačovou simulaci nechal zpracovat Jihomoravský kraj. "Touto formou se nejvíc prokáže dopad větrných elektráren na krajinný ráz," řekla dnes novinářům náměstkyně hejtmana Anna Procházková. Představitelé kraje záměr nepodporují, větrné parky by podle nich zničily v regionu zničit cennou krajinu.
Z mapy vyplývá, že například z některých míst na Hodonínsku a Břeclavsku by bylo vidět až 22 stožárů, které tam firmy chtějí stavět. Větrné parky by byly viditelné i z Brna.
"Starostové se nechávají ovlivnit investory, kteří jim slibují miliony na vybudování čehokoliv v obci," uvedla náměstkyně. Stavby větrných parků podle krajských radních také mohou znesvářit sousedící obce. Vesnice, které se stavbou větrných elektráren na svém území souhlasí a inkasují za to peníze, prý nechávají stožáry stavět na okraji svého katastru. Stavba tak prý paradoxně může mnohem víc poškodit sousední ves, která může mít větrník k zástavbě blíž, než radnice, která ho povolila.
Podobná situace nastala podle Procházkové na hranici Jihomoravského kraje a Vysočiny. Stavbu elektrárny podporují v Rešicích na Znojemsku, větrný park by přitom údajně poškodil výhledy v sousedících Dukovanech na Třebíčsku.
Novou počítačovou simulaci mohou kromě starostů, podnikatelů či obyvatelů používat také úředníci kraje. Využijí ji při rozhodování, zda bude mít stavba větrníků dopad na krajinu a poškodila by tak životní prostředí. Dosud bylo takové prokazování velmi obtížné a subjektivní, řekl hejtman Stanislav Juránek. Mapu lze vyhledat na stránkách odboru územního plánování a stavebního řádu kraje. K prohlížení je třeba instalovat zdarma program.
Krajští radní stavbu větrných elektráren nepodporují. Energetická koncepce kraje vítr nehodnotí jako perspektivní zdroj energie; jih Moravy prý není dostatečně větrný. Investorům se stavba větrníků vyplatí jen proto, že ji stát dotuje, řekla Procházková. Pro jih Moravy jsou podle představitelů kraje vhodnější solární elektrárny, protože region je jeden z nejslunnějších v ČR. "Je s podivem, že solární energie zatím dotovaná není. Někteří starostové by do toho šli, není to až tak brutální zásah do krajiny a dá se to snadno demontovat," řekla náměstkyně.

Sluneční a větrná módní politika

9. dubna 2008 v 17:17 | Jan Jelínek
Tímto článkem bych chtěl oslovit, zejména laické čtenáře, kteří se zajímají o to, zda jim za obcí vyrostou nějaké ty "větrníky" a nebo "sluneční elektrárna". V následujících větách se pokusím popsat věci, tak jak je vidím obecně jako občan. V souvislosti s mým studiem na vysoké škole, jsem měl tu možnost absolvovat předmět: Využívání ekologických energetických zdrojů. Zde jsme se stručně zaobírali alternativními zdroji pro výrobu energie. Chtěl bych v souvislosti s získanými poznatky vyjádřit svobodný názor na výhody a nevýhody těchto zařízení.
1. Větrné parky, pro oblast ČR je tento alternativní zdroj vzhledem ke klimatickým podmínkám ne příliš šťastné řešení.Jednak není zaručena stálost a vydatnost větrů. Dále vzhledem k průměrné nadmořské výšce naší republiky, není vždy zaručené za vhodné instalovat tento typ náhradního zdroje. Jak jsme se mohli přesvědčit v mnoha případech, byly zaznamenány zejména v zimních měsících stavy, kdy tyto "větrníky" byly spíše hrozbou, než přínosem. Za zmínku stojí jen klasický případ, kdy u obce Pavlov na Vysočině, během prudkých mrazů odlítávaly kusy ledu až na místní silnici I. třídy a přímo ohrožovali provoz na komunikaci i procházející se občany. K tomu, že větrníky hyzdí ráz krajiny, již padlo mnoho slov a netřeba je opakovat. Svým způsobem si ještě dokáži představit větrné parky v nějaké zastrčené oblasti, kde nikomu nebudou vadit. Větrné parky mají svá určitá technická pravidla, která se ne vždy příliš respektují, jako je např. vzdálenost dílčích "větrníků" či vzdálenost od obytné budovy. Otázkou je, zda se však takovéto finance z hlediska ekonomiky a návratu investice vyplatí na území ČR stavět a zda jsou skutečně tak zásadním přínosem pro dodávku energie do síti.
2. "Sluneční" (fotovoltaické panely), záměrně uvádím, panely již stojí za větší pozornost. Obecně jsem pro menší solární panely, které se všeobecně dají využít, k vylepšení dodávky energie. Podporuji instalaci střešních panelů, jako malý doplněk k výrobě energie. Mnozí z nás mají zkušenosti z instalováním solárních panelů zejména v místech, kde není zaveden elektrický proud (chaty, chalupy). Zde jsou investované peníze celkem rychle návratné. Návratnost se uvádí do cca 3 let. Záleží na velikosti a typu panelů. Takovéto panely mají nezbytně nutnou funkci, pro zlepšení potřeb člověka, v žádném případě zde však nemůžeme mluvit o plnohodnotné náhradě energie. Dále se dají použít panely v podobě náhrady za střešní plášťě budov. (Zde nutno vyhodnotit ovšem ekonomickou rozvahu, zda se instalace skutečně vyplatí.)
K solárním parkům, které dnes přichází do módy a napřetřes, bych se nejprve zmínil o výhodách. Těmi je dostupnost energie kdekoliv na Zemi, časově neomezená možnost využívání a brzká energetická návratnost (záleží na velikosti a typu však), provoz nezatežuje přírodu emisemi a hlukem a v neposlední řadě je to bezpečnost provozu. Tím výčet kladných vlastností v kostce končí. Mezi nevýhody patří: zejména nedostupnost světla v noci, dále pak závislost na ročních a klimatických podmínkách. Při širším využívání je nutná akumulace energie, zde však je nutno podotknout že zápornou vlastností těchto solárních elektráren je nízká energetická hustota. Posledním záporem jsou velmi vysoké pořizovací náklady na takto obsáhlé solární parky. Mezi další nevýhody patří velký požadavek na zábor půdy. Zde bych opět podotkl, že pro velkou část naší republiky a vzhledem k hustému osídlení sídel, nejsou takto rozsáhlé solární projekty opět příliš vhodné.

Jako občan si nedokáži představit tyto alternativní zdroje ve velkém rozseté volně po krajině v okolí měst, ale obecně i v krajině.

Nutno se také dívat na ekonomickou stránku výroby elektrické energie v těchto elektrárnách, která je výrazně dražší než v běžných elektrárnách. Stát ji ve většině případů musí dotovat z daní občanů. Na nevzhledné "větrníky" či pole "černých desek" tak přímo přispívá každý občan této země. Nehledě nato, že vzhledem k okolním států, zde pořád máme jiné provozní podmínky těchto zdrojů. Tyto zdroje lze obecně chápat, jako velmi malý procentuélní podíl na celkovém instalovaném výkonu energie v ČR. Nechť si každý udělá sám obrázek o dnešní módních větách o alternativních zdrojích v podmínkách České Republiky. Nejedná se jen o šikovný lobbistický zájem, jak hub po dešti, dočasně vznikajících firem?
Autor pracuje jako technická podpora manažerských projektů v oblasti energetiky a vohodospodářských staveb.

Větrníky kam se podíváš

7. dubna 2008 v 7:44 | čtk
U obce Polesí na Vysočině má stát park pěti větrných elektráren
Jihlava -- Na Vysočině se objevil další záměr na stavbu parku větrných elektráren. Pět větrníků s celkovým výkonem deset megawattů (MW) má stát u Polesí na Pelhřimovsku. Zastupitelstvo obce s 80 obyvateli plán soukromého investora podpořilo, řekl dnes ČTK starosta Josef Vachek. Ještě větší parky plánují firmy v kraji u Stonařova na Jihlavsku a u Blatnice na Třebíčsku. Na Vysočině zatím funguje pět velkých větrníků.
Park u Polesí chce stavět firma e3 větrná energie z Modřic. Jeho vliv na životní prostředí nyní posuzuje krajský úřad. "Výstavba větrných elektráren, to je běh na dlouhou trať," míní Vachek. K vydání souhlasného stanoviska obce podle něj přispělo i to, že větrníky mají stát také na území sousední obce Bělá. U Bělé by měly být dva stožáry, zatím se tam měří větrné podmínky.
Radnice nedalekého města Počátky se větrným parkem v Polesí nezabývala. "Zatím jsme nebyli požádáni o to, abychom se k něčemu vyjadřovali," zdůvodnila starostka Marie Hrnčířová. Podotkla, že proti stavbě větrníků na území města kdysi obyvatelé podepisovali petici.
U Blatnice by investor chtěl mít osm větrných elektráren s celkovým výkonem 16 megawattů, s tím ale nesouhlasí sousední Moravské Budějovice. Stejný rozsah má mít park ve Stonařově. Největší projekt v kraji zatím zvažovala společnost ČEZ -- u Jaderné elektrárny Dukovany mohly stát skoro čtyři desítky větrníků. Kvůli nesouhlasu obcí svůj záměr snížila na devět až 12 zařízení, ta by ale měla být umístěna až za hranicemi kraje.
Kraj Vysočina větrníky nechce, podle krajské samosprávy by až 150 metrů vysoké stožáry poškodily vzhled krajiny.

Čistá energie není zdaleka zadarmo

7. dubna 2008 v 7:36 | Petr Klukan
Zatímco se v obcích hlavně hovoří o tom, kolik peněz by větrník vesnici přinesl do pokladny, lidé mohou svůj souhlas s výstavbou větrné elektrárny vidět jako příspěvek k čistější výrobě elektrické energie, a tedy celé přírody.
Že je celá věc mnohem složitější, potvrzuje v článku v časopisu Vesmír Ing. Pavel Šolc pracující v ČEPS a. s. (provozovatel přenosové soustavy). "Protože výroba větrných elektráren není dostupná vždy v době, kdy je po ní poptávka, je k větrným elektrárnám třeba postavit téměř ještě jednou tolik klasických elektráren, které dodávají elektřinu v době, kdy nefouká."
Jinými slovy řečeno: sice ušetříme uhlí v elektrárně, ale neušetří se výkon existujících či nových klasických elektráren. Udržování a výstavbu těch klasických musí někdo zaplatit.
"Znamená to, že čím více větrných elektráren bude instalováno, tím více rezervního výkonu bude třeba dokupovat a tím více vzrostou ceny za systémové služby, jež platí v ceně elektřiny koncoví zákazníci," píše Šolc doslova.
Dalším problémem, který zmiňuje, je pak výstavba nových sítí přenosové soustavy tedy elektrického vedení, která má určitou kapacitu a při postavení větrného parku (několika větrníků vedle sebe), nemusí stávající vedení stačit a bylo by třeba budovat nové, větší, dražší...
Argument o čisté elektřině tedy platí jen tehdy, když nevnímáme celý problém energetiky. Ano, vítr se nespotřebuje, je čistý a zadarmo, ale jelikož je jen někdy, musí se postavit rezervní uhelná elektrárna, která vyřeší výpadky větru. Nespálíme sice tolik uhlí, ale někdo musí zaplatit její postavení a přinejmenším údržbu. A hádejte, kdo to bude?
Cesta šetrnosti
S trochou cynismu by se dalo říci, že na čisté "větrné" energii vydělávají hlavně ti, kteří větrnou elektrárnu vlastní. Stát jim garantoval 15 let vykupovat, co vyrobí. Který podnikatel by si to nepřál? Vydělat ale mohou i majitelé pozemků, na kterých se větrníky staví, a samozřejmě i obec. Zda získá hodně, či málo do své pokladny, to nechť zváží sami zastupitelé.
Chcemeli skutečně dostát zlepšení životního prostředí, měli bychom se ubírat jinou cestou. Cestou šetrnosti. Vždyť nejekologičtější energie je ušetřená energie. Dokud však bude poptávka po elektřině stále stoupat, nemůžeme očekávat radikální změny nejen v cenách elektřiny, ale ani v "čistotě" přírody okolo nás.

Taková je skutečnost!

6. dubna 2008 v 20:22 | větrník
Problém, který nás i ostatní občany trápí, je nekontrolovatelný nárůst záměrů výstavby velkých větrných elektráren v naší zemi. Neuplyne týden, aby se v médiích neobjevila zpráva o problémech při výstavbě nebo provozu větrníků. Důsledkem tohoto je také narůstající vlna odporu proti větrným elektrárnám. Vzniká velké množství občanských sdružení bojujícího za zachování přírodního rázu krajiny, zdraví těch občanů, kteří mají ve stínu vrtulí žít a v neposlední řadě i a za ochranu jejich majetku. Sdružení vznikají proto, neboť jiným způsobem občané nemají šanci zmíněné patologické aktivity ovlivnit. Nedávno v tisku proběhla zpráva, že evropská komise navrhuje pro ČR podíl energie z OZE ve výši 13 % konečné spotřeby energie v roce 2020. Tento návrh, dle vyjádření ministra Bursíka, bude s největší pravděpodobností vládou přijat. Rozhodnutí ERÚ z listopadu 2007 sice snižuje výkupní cenu elektrické energie pro větrníky uvedené do provozu v roce 2008 o 6 hléřů/kWh oproti roku 2007, ale toto nepatrné snížení výkupních cen stále dává investorům větrných elektráren takovou záruku zisku, že se jim i nadále vyplatí stavět větrníky i v takových lokalitách, které by jinak byly podnikatelsky nezajímavé.
Více viz:

Patří větrníky do krajiny?

6. dubna 2008 v 20:14 | Hana Sedláčková
Vnímání krajiny je individuální záležitost, odrážejí se v něm naše osobní estetická měřítka, povahové založení, získané zkušenosti a znalosti a mnoho dalších faktorů. Někdo vnímá krajinu více citově, jiný více racionálně, někdo jako místo odpočinku, jiný jako prostor pro ekonomický rozvoj. Pojem "krajinný ráz" byl do naší legislativy zaveden zákonem o ochraně přírody a krajiny v roce 1992, který jej definoval jako přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Zákon současně zmocnil Ministerstvo životního prostředí k vydání prováděcího právního předpisu k ochraně krajinného rázu, který však světlo světa nikdy nespatřil. Místo něj se pak zrodila celá řada více či méně propracovaných použitelných metodik k hodnocení dopadů záměrů na krajinný ráz, z nichž poslední v řadě je již citovaný metodický pokyn MŽP z května 2005. Tyto metodiky si kladou za cíl co nejvíce objektivizovat hodnocení krajinného rázu a zbavit ho nálepky čistě účelového a subjektivně zatíženého výmyslu "zelených", který omezuje podnikatelské aktivity. V každém případě však krajinný ráz lze popsat u každé krajiny (včetně krajiny městské nebo zdevastované průmyslem či těžbou) a je nesporné, že objekt větrné elektrárny s celkovou výškou včetně rotoru okolo 150 metrů v převážné většině moravské a české krajiny výrazně překračuje její obvyklá měřítka a stává se krajinnou dominantou. Úkolem odborného vyhodnocení pak je posoudit, do jaké míry je takovýto zásah do krajinného rázu únosný právě z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik toho či onoho místa. Lze si jen obtížně představit umístění nové větrné elektrárny na území národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo přírodního parku zřízeného s cílem ochrany krajinného rázu. Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz je v případě větrných elektráren jedním z klíčových a ostře sledovaných bodů osnovy dokumentace a posudku EIA. Vydání souhlasu se zásahem do krajinného rázu pak přísluší orgánům ochrany přírody, na převážné většině území na úrovni obce s rozšířenou působností.

Větrníky v Razové

5. dubna 2008 v 7:52 | Ivan Sekanina, Český rozhlas
Bruntálsko se stalo oblastí, která velmi zajímá stavitele větrných elektráren. Zástupci investorů objíždějí vesnice a vytrvale se snaží získat souhlas k výstavbě obřích stožárů. Zamířili také k přehradě Slezská Harta.
Někde se stavět bude. Zda-li rovněž v Razové, to je otázka nejbližších dnů. Lidé se tam rozdělili na dva tábory. Jak jinak. Jedněm pět obřích vrtulí u přehrady Slezská Harta nevadí. Argumentují penězi a přínosem pro Razovou. Nejde o maličkost. Obec má za stavební povolení slíbeno deset milionů korun a za každou větrnou elektrárnu 200 tisíc po dobu dvaceti let. To je pádný argument.
Odpůrci stavby mají také argumenty. A také pádné. Drastický zásah do krajiny, vliv na životní prostředí a poměrně zanedbatelný energetický přínos elektráren. Krom toho chce Razová vsadit na rozvoj turistického ruchu a s tím jdou vysoké stožáry asi kilometr od vesnice špatně dohromady.
Podle mého - větrné elektrárny k rekreační přehradě nepatří. Prostě tam nemají co dělat. Nicméně bude zajímavé sledovat rozhodnutí zastupitelstva v Razové. To rozhodne, které argumenty převáží a jak tamní krajina bude po desítky let vypadat.