Sluneční a větrná módní politika

9. dubna 2008 v 17:17 | Jan Jelínek
Tímto článkem bych chtěl oslovit, zejména laické čtenáře, kteří se zajímají o to, zda jim za obcí vyrostou nějaké ty "větrníky" a nebo "sluneční elektrárna". V následujících větách se pokusím popsat věci, tak jak je vidím obecně jako občan. V souvislosti s mým studiem na vysoké škole, jsem měl tu možnost absolvovat předmět: Využívání ekologických energetických zdrojů. Zde jsme se stručně zaobírali alternativními zdroji pro výrobu energie. Chtěl bych v souvislosti s získanými poznatky vyjádřit svobodný názor na výhody a nevýhody těchto zařízení.
1. Větrné parky, pro oblast ČR je tento alternativní zdroj vzhledem ke klimatickým podmínkám ne příliš šťastné řešení.Jednak není zaručena stálost a vydatnost větrů. Dále vzhledem k průměrné nadmořské výšce naší republiky, není vždy zaručené za vhodné instalovat tento typ náhradního zdroje. Jak jsme se mohli přesvědčit v mnoha případech, byly zaznamenány zejména v zimních měsících stavy, kdy tyto "větrníky" byly spíše hrozbou, než přínosem. Za zmínku stojí jen klasický případ, kdy u obce Pavlov na Vysočině, během prudkých mrazů odlítávaly kusy ledu až na místní silnici I. třídy a přímo ohrožovali provoz na komunikaci i procházející se občany. K tomu, že větrníky hyzdí ráz krajiny, již padlo mnoho slov a netřeba je opakovat. Svým způsobem si ještě dokáži představit větrné parky v nějaké zastrčené oblasti, kde nikomu nebudou vadit. Větrné parky mají svá určitá technická pravidla, která se ne vždy příliš respektují, jako je např. vzdálenost dílčích "větrníků" či vzdálenost od obytné budovy. Otázkou je, zda se však takovéto finance z hlediska ekonomiky a návratu investice vyplatí na území ČR stavět a zda jsou skutečně tak zásadním přínosem pro dodávku energie do síti.
2. "Sluneční" (fotovoltaické panely), záměrně uvádím, panely již stojí za větší pozornost. Obecně jsem pro menší solární panely, které se všeobecně dají využít, k vylepšení dodávky energie. Podporuji instalaci střešních panelů, jako malý doplněk k výrobě energie. Mnozí z nás mají zkušenosti z instalováním solárních panelů zejména v místech, kde není zaveden elektrický proud (chaty, chalupy). Zde jsou investované peníze celkem rychle návratné. Návratnost se uvádí do cca 3 let. Záleží na velikosti a typu panelů. Takovéto panely mají nezbytně nutnou funkci, pro zlepšení potřeb člověka, v žádném případě zde však nemůžeme mluvit o plnohodnotné náhradě energie. Dále se dají použít panely v podobě náhrady za střešní plášťě budov. (Zde nutno vyhodnotit ovšem ekonomickou rozvahu, zda se instalace skutečně vyplatí.)
K solárním parkům, které dnes přichází do módy a napřetřes, bych se nejprve zmínil o výhodách. Těmi je dostupnost energie kdekoliv na Zemi, časově neomezená možnost využívání a brzká energetická návratnost (záleží na velikosti a typu však), provoz nezatežuje přírodu emisemi a hlukem a v neposlední řadě je to bezpečnost provozu. Tím výčet kladných vlastností v kostce končí. Mezi nevýhody patří: zejména nedostupnost světla v noci, dále pak závislost na ročních a klimatických podmínkách. Při širším využívání je nutná akumulace energie, zde však je nutno podotknout že zápornou vlastností těchto solárních elektráren je nízká energetická hustota. Posledním záporem jsou velmi vysoké pořizovací náklady na takto obsáhlé solární parky. Mezi další nevýhody patří velký požadavek na zábor půdy. Zde bych opět podotkl, že pro velkou část naší republiky a vzhledem k hustému osídlení sídel, nejsou takto rozsáhlé solární projekty opět příliš vhodné.

Jako občan si nedokáži představit tyto alternativní zdroje ve velkém rozseté volně po krajině v okolí měst, ale obecně i v krajině.

Nutno se také dívat na ekonomickou stránku výroby elektrické energie v těchto elektrárnách, která je výrazně dražší než v běžných elektrárnách. Stát ji ve většině případů musí dotovat z daní občanů. Na nevzhledné "větrníky" či pole "černých desek" tak přímo přispívá každý občan této země. Nehledě nato, že vzhledem k okolním států, zde pořád máme jiné provozní podmínky těchto zdrojů. Tyto zdroje lze obecně chápat, jako velmi malý procentuélní podíl na celkovém instalovaném výkonu energie v ČR. Nechť si každý udělá sám obrázek o dnešní módních větách o alternativních zdrojích v podmínkách České Republiky. Nejedná se jen o šikovný lobbistický zájem, jak hub po dešti, dočasně vznikajících firem?
Autor pracuje jako technická podpora manažerských projektů v oblasti energetiky a vohodospodářských staveb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama