Květen 2008

Větrný park lidé na Záhoří nechtějí

29. května 2008 v 10:33 | Petra Poláková-Uvírová
Hranicko - Výstavba věrného parku Rakov na Hranicku, od níž si starostové obcí slibují přísun kapitálu a oživení turistického ruchu v regionu, je ohrožena.
Proti záměru totiž nyní začali protestovat někteří obyvatelé, kteří si větrné elektrárny v této lokalitě nepřejí. Zahájení výstavby větrného parku je naplánováno na jaro příštího roku a v současné době se čeká, jak dopadne proces posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA).
"Po vesnici v této době kolují petice. Proti stavbě větrného parku se vyslovilo už přes sto občanů, pro je přibližně stejný počet. Obecní zastupitelstvo vyhodnotí názory lidí už v červnu. Poté se sejdeme se zástupci firmy Ventureal, která přišla se záměrem na stavbu větrného parku, a stanovisko jim sdělíme," informovala starostka Býškovic Jana Světlíková. Ta hodlá podle svých slov respektovat vůli lidí. Odpůrci stavby parku se obávají toho, že větrné mlýny naruší krajinný ráz Záhoří. "Vadí mi kovová monstra a nelíbí se mi to. Minimálně tři vrtule z parku by se totiž nacházely v naší obci," shrnula své výhrady jedna z obyvatelek Býškovic.
Ve vesnici byl dokonce ustanoven petiční výbor, který celou protestní akci organizuje. " Proti stavbě se v petici vyjádřilo zhruba 130 lidí," shrnula výsledky jedna z odpůrkyň projektu Libuše Sehnálková. Zelenou nechtějí dát projektu ani někteří obyvatelé z obce Rakov, kterým v minulosti investiční záměr společnosti Ventureal nevadil. Starosta obce to přičítá dezinformační kampani, která pohled lidí na celou věc změnila. "Mezi lidmi se začaly šířit informace o negativním dopadu stavby na životní prostředí a mnozí se toho chytli, přestože se tyto údaje nezakládají na pravdě," vysvětlil starosta Rakova Vojtěch Skácel. Lidé, kteří podobné protesty organizují, argumentují podle jeho slov hlavně tím, že větrná elektrárna zvýší hlučnost a naruší ráz krajiny. Podle Skácela však odborníci tvrdí opak. "Nechali jsme si ale zpracovat od Národní referenční laboratoře hlukovou studii, která potvrzuje pravý opak. Stavba rozhodně hluk v obci nezvýší," prohlásil rakovský starosta. Podle jeho slov bude mít větrný park pro obec výrazný ekonomický přínos. "Kromě peněz do rozpočtu totiž obci firma nabízí také opravu místních komunikací nebo úpravu zeleně. Bez nadsázky se dá říct, že takový záměr přivede do obce kapitál a bude pro nás znamenat oživení," tvrdí starosta Rakova Skácel. Větrný park navíc podle jeho slov zvýší atraktivitu této lokality pro turisty. Stavba se má totiž nacházet v blízkosti cyklostezky Záhoran. Větrný park Rakov zasáhne do několika obcí - kromě Rakova rovněž do Malhotic nebo Dolních a Horních Nětčic.
Lidé se však podepisují pod petice i v obcích, jichž se stavba větrných elektráren přímo nedotkne. "Na protest proti elektrárnám jsme založili občanské sdružení Za naše Záhoří a petice jsme rozdali v obcích Horní Nětčice, Býškovice, Rakov, Opatovice, Malhotice, Rouské a Všechovice," vysvětlil hlavní iniciátor protestu Miroslav Maťa. Podle jeho slov se například ve Všechovicích vyjádřilo proti stavbě na 440 lidí, což představuje zhruba 70 procent obyvatel. "Také v Rouském je to kolem 75 procent," podotkl Maťa.
Iniciátorům petice podle jeho slov vadí, že stavba naruší krajinný ráz a bude mít negativní dopad na zdraví lidí. "To ale nejsou jediné důvody. Do lokality s větrným parkem se lidé nepohrnou, takže se tím vlastně zabrání rozšíření výstavby rodinných domů. Navíc se obáváme ohrožení místní fauny, nemluvě o negativním dopadu neslyšitelného infrazvuku na zdraví člověka," uzavřel Maťa.

Na Prostějovsku možná vyroste nejvýkonnější větrný park

28. května 2008 v 20:28 | větrník
Na Drahanské vrchovině v okolí obcí Otinoves, Drahany a Niva možná vyroste v následujících letech nejvýkonnější větrný park v Česku. Brněnská společnost Eldaco plánuje, že v sousedství obcí vybuduje 19 stožárů s vrtulemi, které budou schopné produkovat až 52 megawattů elektřiny. Zájem vybudovat v Olomouckém kraji nové větrné elektrárny mají i další investoři. ČTK to zjistila v anketě.

Větrné elektrárny- hrozba sportovnímu letectví?

28. května 2008 v 18:19 | Josef Uher
Další z negativních jevů větrných elektráren hlásí piloti sportovních letadel.
V Časopise Pilot - 4/2008, Letecké Amatérské Asociace ČR, se v článku Jana Fridricha z pracovního jednání EMF ve Španělském Madridu dočteme, že na pracovním jednání Evropské Ultralehké Federace (EMF), který dnes reprezentuje více než 50 000 UL pilotů, zaznělo od delegáta Belgie a Paula Dewhursta delegáta Velké Británie, že obě země mají problémy s větrnými elektrárnami (VE) kolem letišť.
Zdá se tedy, že je jen otázkou času kdy bude mít i naše sportovní letectví stejný problém v kontextu plánované výstavby stovek až tisíců větrných elektráren, při nekoncepční živelné výstavbě VE a historicky velkým počtem sportovních letišť v České Republice.
Desítky občanských iniciativ, mnoho jednotlivců, odborníků i obyčejných lidí již delší dobu upozorňují na nesmyslné ničení krajiny, ztráty hodnoty nemovitostí a zhoršování kvality životního prostředí našeho venkova pro minimální energetický a tím i ekologický přínos VE.
Sportovní létání je tedy další z činností, které tyto obří stavby, plánované většinou ve větrných parcích, mohou negativně ovlivnit.
Po zkušenostech z členských zemí EMF by se i naši příznivci létání měli začít více zajímat o plánované výstavby VE v okolí letišť a uplatňovat v čas svá práva v povolovacích řízeních VE.

Větrníky ruší televizní signál

26. května 2008 v 19:02 | MARTIN STAVĚLA
Obyvatelé Jemníků na Kladensku si stěžují na špatný příjem i v době, kdy elektrárna nepracuje

Jemníky - Nekvalitní televizní signál měli obyvatelé obce Jemníky na Kladensku vždy. Vesnice totiž leží v údolí. Od března, kdy u nedalekých Pcher vyrostly dvě velké větrné elektrárny, je však příjem ještě mnohem horší. V některých domácnostech dokonce po zapnutí televize občas naskočí jen zrnění.
"Nám sice nevypadávají programy, ale obrazovka bliká. Myslel jsem si, že se to bude stávat jen za provozu elektrárny, ale signál mizí, i když se vrtule netočí," řekl Václav Landa, jenž bydlí v centru Jemníků. Někteří lidé zkoušeli problém vyřešit pomocí satelitů. Moc to nepomohlo. "Pořídili jsme si satelit, ale i s ním máme problémy. Kvalita obrazu není dobrá," řekl další z obyvatel, Stanislav Leibl.
Největší problémy mají lidé bydlící uprostřed vesnice. Naopak důvod ke stížnostem nemají ti, kteří žijí na vyvýšeném okraji obce. Televizi mohou sledovat bez omezení, je jich ovšem jen pár.
Protože stížností přibývalo, zastupitelé požádali Český telekomunikační úřad, aby zjistil příčinu rušení signálu. Různá měření potvrdila, že elektromagnetické stínění skutečně způsobuje větrná elektrárna.

Některé kanály mizí úplně "Český telekomunikační úřad na základě stížnosti obyvatel zahájil šetření. Zjistili jsme, že lopaty elektrárny mění elektromagnetické pole a tím i televizní signál," potvrdila mluvčí úřadu Dana Makrlíková.
Nejhorší situace nastává v době, kdy je elektrárna v provozu, ale i nehybné vrtule natočené kolmo k Jemníkům signál ruší. Obrazovky podle místních blikají a chvílemi některé kanály úplně mizí.
Podle zákona je poskytovatel elektronických komunikací povinen vyzvat vlastníka elektrárny k odstranění závady. V tomto případě mají nápravu zjednat České radiokomunikace. Nyní lidé čekají, jak se radiokomunikace dohodnou s provozovatelem elektrárny, tím je skupina J&T. Ta chce nejdřív udělat další nezávislé měření a poté problém řešit. Možná bude nutné zvýšit výkon vysílačů.
"V úvahu přichází i nasměrování antény na jiný vysílač, než je Cukrák," upozornila Dana Makrlíková.
Dva větrníky, které u Pcher začaly fungovat v dubnu, jsou s výškou 90 metrů největší a nejvýkonnější v Česku. Vrtule mají průměr 100 metrů a ročně vyrobí energii pro zhruba 3 250 domácností.
Větrníky u Pcher jsou prvními ve středních Čechách, jejich výstavba stála 190 milionů korun. Obec od majitele elektrárny získá ročně 200 tisíc korun za pronájem přístupové cesty.

Příčinou špatného signálu v Pcherách mohou být větrné elektrárny

26. května 2008 v 16:59 | větrník
Jana ŠEVČÍKOVÁ; moderátorka
Na konci února jsme vám říkali, že v Pcherách na Kladensku jsou dvě nové větrné elektrárny. Obavy tamních obyvatel, že budou hlučné, se sice nenaplnily, objevil se ale jiný problém. Místním lidem tam nejde televizní signál.
Vlastimil HROMÍŘ; redaktor
Za mnou vidíte dvě nejvýkonnější větrné elektrárny v České republice. Lidé za tímto horizontem je ale mohou vidět pouze na vlastní oči. Vrtule elektráren jim totiž ruší televizní signál. Tohle teď vidí na své televizi někteří diváci v obci Jemníky.
obyvatelka obce Jemníky
A to nic není, to večer, to vůbec nemůžeme koukat na to. To vás bolej oči z toho, tak to vypnu a jdu spát.
Vlastimil HROMÍŘ; redaktor
Bohužel lépe na tom není ani digitální vysílání.
osoba
Nic z toho není, protože z pěti slov vypadnou tři.
osoba
Předtím krásný obraz, všechny programy probíhaly suprově, začaly vrtule, skončily televize.
osoba
Nic proti vrtulím, ale ruší nám to tady signál.
Vlastimil HROMÍŘ; redaktor
Na tento problém provozovatel místní předem neupozornil.
Ladislav KUČERA; starosta obce Jemníky /nezávislý/
Provozovatelé tvrdili, že prostě vrtule nebo rotory těch elektráren jsou plastový, takže rušení nebude žádný.
Vlastimil HROMÍŘ; redaktor
Proto se o tom teď chce sám provozovatel přesvědčit. Za špatným signálem totiž nemusejí stát právě elektrárny.
Martin MAŇÁK; J&T, ředitel komunikace pro energetiku
Provedeme nové nezávislé měření, jehož cílem je zjistit skutečnou kvalitu toho televizního signálu.
Vlastimil HROMÍŘ; redaktor
Mezitím se ale k problému vyjádřil Český telekomunikační úřad a ten dal lidem za pravdu.
Dana MAKRLÍKOVÁ; mluvčí Českého telekomunikačního úřadu
K rušení televizního signálu dochází vlivem pohybu lopatek rotoru dvou větrných elektráren.
Vlastimil HROMÍŘ; redaktor
Podle zákona by teď měl provozovatel elektrárny o problému jednat s Českými radiokomunikacemi.
Kamil CHALUPA; mluvčí Českých radiokomunikací
Důležitý je vlastně to, co zjistíme tento týden vlastně v rámci našeho měření a potom se, budeme se snažit dohodnout na tom vlastně, jak dál pokračovat.
Vlastimil HROMÍŘ; redaktor
Na měření přistoupí i vlastník elektráren. Už za pár dnů začíná na naší televizi mistrovství Evropy ve fotbale. Lidé v okolí elektráren si přejí jen jedno, co nejméně větrných dnů.

Větrným elektrárnám lidé příliš nefandí

25. května 2008 v 9:31 | větrník
Region - Větrné elektrárny jako zdroj čisté energie mají své odpůrce. V některých obcích proběhly ankety.
Větrné elektrárny jsou moderním zdrojem energie zejména v západních zemích. Na území okresu Bruntál je vytipováno několik lokalit, kde by mohly být vystavěny. Lidé jim však nakloněni příliš nejsou. Jednou z obcí, kde by se měly elektrárny začít stavět, je Razová poblíž Slezské Harty. V obci už proběhy dvě ankety, ve kterých se občané vyjadřovali, zda chtějí, anebo nechtějí elektrárny v blízkosti svých domů. Při první anonymní anketě bylo o něco více hlasů pro výstavbu, ve druhé se naopak o něco více účastníků vyslovilo proti větrným elektrárnám. Opravdu výrazné pro nebo proti však nepřinesla ani jedna anketa.
Jde také o peníze
V Razové se jedná celkem o pět větrných elektráren vysokých 120 až 150 metrů, které by měly stát jeden až jeden a půl kilometru od vesnice. Tyto elektrárny by obci, která má necelých pět set obyvatel, přinesly nemalé peníze. "Při vydání stavebního povolení bychom dostali deset milionů korun a potom každoročně za každou dvě stě tisíc po dobu dvaceti let. Když vezmeme v úvahu, že náš celoroční rozpočet je přibližně pět milionů, tak je to opravdu dost peněz," řekl starosta Razové Václav Bártek.
Chataři jsou proti
Nesouhlas některých lidí s výstavbou větrných elektráren v Razové byl hlavní důvod, který je vedl k založení občanského sdružení Slezská Harta. Tento krok není samoúčelný, ale má dost zásadní význam, jelikož se právě sdružení stává dalším oprávněným účastníkem veškerých úředních řízení i jednání týkajících se větrných elektráren.
Obecní zastupitelstvo společně s vedením obce Razová v anonymní anketě nevzali v potaz názory chatařů. Ti na podporu svého požadavku upořádali v obci vlastní anketu. "Uskutečněná podpisová akce zvrátila výsledek anonymní ankety ve prospěch odpůrců výstavby větrných monster, a tento výsledek byl předán zastupitelstvu na veřejném zasedání," sdělili Zdeněk Adamec a Zdenko Černý z Razové. Dlužno ovšem podotknout, že tato anketa sice přinesla opačný výsledek, ale opět nepříliš výrazný a přesvědčivý.
Proti větrným elektrárnám uvádějí jejich odpůrci pádné argumenty. "Jedinou motivací firem deroucích se k této výstavbě jsou dotace na investice i následný provoz, které ve finále stejně zaplatíme z našich kapes. Není to ani ekologie ani potřeba těchto zdrojů. Jedna kilowatthodina ve výkupu z větrných elektráren je třikrát dražší než z běžné produkce," uvedli například vedle mnoha dalších stanovisek Zdeněk Adamec a Zdenko Černý.
Někde už stojí
Zatím první mohutná větrná elektrárna na území okresu Bruntál stojí ve Staré Libavé, místní části Norberčan u Moravského Berouna. Postupně by jich tady mělo vyrůst sedm. Nebudou to přitom žádné malé větrníky, ale mohutné a zdaleka viditelné objekty. Jejich stožár bude vysoký 85 metrů a rozpětí vrtule 35 metrů. Konec vrtule bude tedy při otáčení přesahovat výšku sto metrů od země. I v této obci jsou na výstavbu vrtulí rozdílné názory.
Rozpor s přírodou a venkovem
Větrné elektrárny nejsou jenom záležitostí technickou a ekologickou. Mnohdy se dotýkají, a to velmi osobně, osudů lidí. Své o tom ví Jan Bábek z Hraničních Petrovic, malé vesnice nedaleko Moravského Berouna.
"My jsme se ženou chtěli být blíž k přírodě, a tak jsme se z Olomouce odstěhovali do Petrovic. Koupili jsme tady odrbanou chalupu a začali ji opravovat," řekl Jan Bábek. Pro zásadní životní změnu se manželé Bábkovi rozhodli až po důkladném a dlouhém zvažování. Neodradily je ani potíže se zaměstnáním. Paní Magda totiž pracuje jako odbornice v olomouckém muzeu a musí do práce složitě dojíždět a pan Jan si musel také najít nové zaměstnání. "Ze začátku to bylo v pohodě. Začali jsme s opravami a byli jsme naprosto spokojeni. Pak ale bác ho! Dozvěděli jsme se o těch větrných elektrárnách a to teda pro nás byla pecka. Byli jsme samozřejmě proti. Nestěhovali jsme se přece z Olomouce proto, abychom se z okna dívali na ty hnusný monstra škaredý jak tropická půlnoc," pokračoval Jan Bábek. Nespokojení obyvatelé se snažili výstavbě větrných elektráren zabránit a jak už je zvykem, podpořili svůj nesouhlas peticí. "Ta petice byla houby platná, navíc jsme se dozvěděli, že těch elektráren tady bude ještě víc. Máme smůlu, že Petrovice leží mezi Přírodním parkem Sovinecko a Přírodním parkem Údolí Bystřice, kde elektrárny být nemůžou, tak to lišácky rvou k nám, šmejdi. Ať si přijdou poslechnout, jak to tady hučí," rozhořčeně dodal Jan Bábek.
Další alternativní zdroje
V okrese Bruntál se kromě větrných elektráren uchytily také vodní elektrárny. O jednu z nich přijde pravděpodobně vlastník v Nových Heřminovech, které mají být zatopeny novým vodním dílem. Velice populární se stal solární ohřev vody. sluneční energii využívají k ohřevu vody například na moderním koupališti ve Městě Albrechticích.

Odpůrci a příznivci energie z větru: asi 50:50

25. května 2008 v 7:46 | DENÍK/Kristina Hašková
Havlíčkobrodsko - Je to pozoruhodné: region je v otázce, zda se mají větrné elektrárny stavět nebo ne, rozdělen na dva přibližně stejně silné tábory. A to jak z hlediska názoru lidí, tak jednotlivých zastupitelstev jako celků.
Argument přebíjí argument: Je to čistý zdroj energie. Ale málo efektivní, musí se dotovat. Stavby naruší ráz krajiny a budou hlučné. Již stojící elektrárny předvídané problémy nezpůsobují a zajistí obcím stálý a značný příjem. Příkladem obce, kde se o elektrárny vedl dlouhý boj, je Oudoleň na Chotěbořsku. O stavbě elektráren se tu jednalo přes rok. Nakonec se stavět nebude. Vedení obce se nezalíbily finanční podmínky, které zájemce o stavbu nabízel. Naopak městys Štoky stavbu již posvětil. V obci Věžnice na Přibyslavsku si dokonce na stavbu a provozování chtěli troufnout sami. Nakonec ze záměru sešlo. Podle starosty Josefa Málka by to bylo pro obec příliš náročné, raději najde vhodnou firmu.
K referendu sáhli v Havlíčkově Borové a Uhelné Příbrami. "Chtěli jsme, aby o stavbě rozhodli občané," vysvětlila v Příbrami starostka Marie Ostatnická. Nakonec se ani tady stavět nebude. Důvodem je nevhodný terén. Kdyby u Uhelné Příbrami měly elektrárny stát, musely by být nižší, než si investor přeje.
"Dle vyjádření Vojenské správy se naše katastrální území nachází v prostoru, který omezuje maximální možnou výšku větrných elektráren na 59 metrů nad terénem. Je zde vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách," upřesnila starostka. V tomto prostoru se nachází více okolních obcí.
Samotný Havlíčkův Brod odmítl žádost firmy o postavení větrné elektrárny u Zbožic, které pod město spadají. "Zúčastnil jsem se semináře v Polné, který pořádal krajský úřad. Bylo tam asi tři sta starostů z celé Vysočiny, odpůrci i příznivci elektráren a také lékaři," řekl místostarosta Čeněk Jůzl. Podle jeho slov tam zaznělo několik pádných argumentů proti. "Lékaři nastínili rizika, která hrozí v důsledku překračování hlukových bariér. A neméně důležité je i narušení rázu krajiny," vysvětlil důvod zamítnutí stavby větrníku ve Zbožicích Jůzl.
Že seminář vyznívá proti elektrárnám, není ovšem nic divného - dominantní stranou v zastupitelstvu je ODS, která dotované výrobě čisté elektřiny nefandí. Vítr ale není jedinou variantou. V již zmíněné Oudoleni by měla v budoucnu stát dokonce malá elektrárna solární, ale na soukromém pozemku. Sloužit bude jenom svému majiteli.

NATO vyšetřuje hrozbu větrných elektráren

22. května 2008 v 19:17 | větrník
NATO vyšetřuje hrozbu větrných elektráren
Britští vojenští odborníci zjistili, že letadla přelétající nad turbínami větrných elektráren jsou neviditelná pro radary. Alianční velitelé se obávají, že rychle narůstající počet těchto turbín by se mohl stát hrozbou pro bezpečnost, protože by systémy mohly přehlédnout například letadla v rukou teroristů.
Britské ministerstvo obrany nyní brání výstavbě všech nových turbín v dosahu radarů, bez ohledu na vzdálenost od radarových stanic.
Situace je velmi složitá, protože v rámci plánování a vývoje mnoho členských států NATO chystá výstavbu dalších větrných elektráren. Právě Británie chce do roku 2020 vztyčit 7 tisíc nových turbín.
Problémem větrných turbín se začal zabývat mezinárodní tým expertů z alianční Organizace pro obranný výzkum a technologie.

Vynálezce z Boleslavi vymyslel novou větrnou elektrárnu, kterou chce koupit dokonce i ČEZ!

21. května 2008 v 9:55 | Tomáš Ježek
Mladá Boleslav/ Obrovským vrtulím na velkých stožárech ve volné krajině možná brzy odzvoní. Muž z Boleslavi přišel na to, jak vyrábět elektřinu pomocí daleko menších elektráren.
Stlačený vítr je vháněn (na obrázku z levé strany) do menšího pracovního prostoru. Tím vzniká zvětšená síla, přičemž se zvyšuje výkon motoru.
Na mnoha místech České republiky se k nebi tyčí obrovské stožáry větrných elektráren. Odpůrci tohoto zdroje energie proti tomu bojují. A teď se možná dočkají toho, že vítr bude dál vyrábět elektřinu, ale nebude to muset být už jen díky velkým větrným elektrárnám. To všechno díky mladoboleslavskému vynálezci Jiřímu Dürichovi!

Princip je podle vynálezce velice jednoduchý. "Česká hlava vymyslí všechno," říká s úsměvem Dürich. V současné době větrné elektrárny fungují na principu obrovských vrtulí, které otáčí vítr. Ale jde to i jinak! Větrná elektrárna, kterou vymyslel Jiří Dürich, funguje na principu velkého záchytného a malého pracovního prostoru. Jednoduše by se dalo říct, že jde o jakýsi velký trychtýř, kterým je vítr vháněn dovnitř.
Stlačený vítr je vháněn (na obrázku z levé strany) do menšího pracovního prostoru. Tím vzniká zvětšená síla, přičemž se zvyšuje výkon motoru.
"Navržený přeplňovaný větrný motor pracuje na základě maximálně možného zvětšení záchytného prostoru a síly větru před vlastním motorem, jeho stlačením do menšího pracovního prostoru a využitím této značně zvětšené síly a tlaku větru pro zvýšení výkonu motoru," vysvětluje Dürich. Takto navržená elektrárna má tedy čtyřnásobně velký záchytný a jen čtvrtinový prostor. Současné větrné elektrárny přitom pracují na zcela opačném principu. Rozměry nově navržené větrné elektrárny jsou mnohokrát menší než u stožárových. "Celý systém je otočný a není problém ho umístit například na panelový dům," dokládá další z výhod boleslavský vynálezce. Díky malým rozměrům není potřeba stavebních úprav. Navíc vyžaduje jen minimální údržbu. Návratnost vložených investicí je přibližně za tři roky. Výkonnost elektrárny je do 5 kW. Zařízení ale není problém sestavit do velkých ploch, čímž by se získaná energie jen zvýšila. Energie z jedné větrné elektrárny je dostatečná k provozu nejčastějších elektrických přístrojů v domácnosti, jakými jsou televize či počítač.

Svůj vynález, který není problém používat například u domů na horách, kde jsou pro větrné elektrárny naprosto ideální podmínky, si Jiří Dürich už nechal patentovat. Nabídl ho také společnosti ČEZ. "Už jsem dostal vyjádření od generálního ředitele obnovitelných zdrojů. Chce, aby to někdo odzkoušel a následně se vše vyhodnotilo. A pak, by to koupili," dodává boleslavský vynálezce.

Když spustí vrtule, mají po seriálech

21. května 2008 v 6:16 | větrník
Jemníky - Obyvatelé obce Jemníky si stěžují na výrazné zhoršení televizního signálu v souvislosti s provozem větrné elektrárny u Pcher. Prodejci satelitů mají v Jemníkách na Slánsku žně.

Ve chvíli, kdy vrtule elektrárny ještě ležely na zemi, nebyl příjem televizního signálu v Jemníkách tak tragický.

Už tak slabý analogový příjem televizního signálu se zde v posledních týdnech výrazně zhoršil. Na obrazovkách se střídají světlá a tmavá probliknutí. Některé stanice prý občas mizí zcela. Zdejší lidé to dávají do souvislosti s nedalekou větrnou elektrárnou u Pcher.

Potvrdila to i měření provedená Českým telekomunikačním úřadem. Provozovatel zařízení, společnost J&T, chce provést další nezávislé měření. Pokud i to prokáže rušení signálu z důvodů činnosti vrtulí, je podle svého vyjádření ochotna provést kroky k nápravě.

Digitál není lepší
"Přes obrazovku létají pruhy. Nejvíce je to znát na Primě, která už dříve měla nejslabší signál. Teď dokonce vypadává úplně," řekl Kladenskému deníku Václav Tott z Jemníků. "Na televizi se nedá koukat. Ani digitálem se to nezlepší, to se zase obraz rozkostičkuje a televizor prská," dodal Tott. Nejhorší situace údajně nastává, když se vrtule elektrárny roztočí, dobrá ale není ani když na jejich listy vítr nepůsobí, ale vrtule jsou natočeny kolmo k Jemníkům.

Provedli měření
Lidé se proto obrátili na obecní úřad. "Chceme, aby provozovatel nahradil ztracený signál, postavil vykrývač nebo zesilovač, případně jiné zařízení, které by příjem televizního vysílání vrátilo na normální úroveň," říkají.

Vedení obecního úřadu podalo podnět Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ), jehož pracovníci v minulých dnech provedli v Jemníkách různá měření. "Při nich bylo zjištěno, že zdrojem rušení televizního příjmu elektromagnetickým stíněním a odrazy je větrná elektrárna Pchery," uvedl odborný referent ČTÚ Jiří Kadela ve vypracované zprávě.

V ní dále stojí, že příjmové podmínky jsou v zastíněné oblasti vzhledem k terénu velmi různorodé. Větrnou elektrárnou je negativně ovlivněn příjem vysílačů Praha-město a Cukrák. Úroveň degradace signálu je pak závislá na natočení rotorů. Rušení se projevuje úbytkem a výpadkem signálu v rytmu rotace vrtulí.

Co říká zákon
Podle zákona o elektronických komunikacích je za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb považováno i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami nebo činnostmi souvisejících s jejich provozem.

Poskytovatel elektronických komunikací nebo radiokomunikačních služeb, v tomto případě společnost České radiokomunikace, jsou povinny vyzvat vlastníka větrné elektrárny Pchery k odstranění rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne podle zvláštního předpisu stavební úřad v Kladně.

"Stížnost obce Jemníky jsme obdrželi a vzali jsme jí na vědomí. Nyní čekáme na výsledek jednání mezi Českými radiokomunikacemi a provozovateli elektrárny. Zatím v celé záležitosti nemůžeme nic dělat," informovala za stavební úřad mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová.

Nechtějí prý investovat Podle starosty Jemníků Ladislava Kučery vedení obce podniká všechny výše zmíněné kroky k nápravě. "Rušení televizního signálu nastalo ihned poté, co byly větrníky spuštěny. Provozovatel elektrárny nám sdělil, že chce situaci řešit, ale obávám se, že nemají zájem do nějakého zařízení investovat," poznamenal Kučera. Zároveň uvedl, že nemá poznatky o tom, že by se podobný problém týkal i okolních obcí, s výjimkou jednoho obyvatele Řisut. "Je to zaměstnanec elektrorozvodných závodů a dokáže tedy přesně zjisitit, kdy se vrtule točí. dokáže tedy rozlišit jejich vliv na rušení televizního signálu," sdělil k tomu starosta Řisut Miloš Šlajchrt.

Stanovisko provozovatele
"Skupina J&T zaznamenala dva názory místních obyvatel, které se týkaly kvality televizního signálu v okolí větrných elektráren Pchery. K dispozici máme také vyjádření Českého telekomunikačního úřadu. Skupina J&T v této souvislosti neprodleně zahájila aktivity, které by měly vést k uspokojivému řešení celé situace," sdělil včera Kladenskému deníku ředitel komunikace skupiny J&T pro oblast energetiky Martin Maňák.

Jedním z kroků, které chce provozovatel v brzké době podniknout, je provedení dalšího nezávislého měření, jehož cílem je zjištění kvality televizního signálu v dotčené lokalitě a nezávislé zmapování vlivu provozu větrných elektráren na intenzitu elektromagnetického signálu.
"V případě prokazatelného zjištění nevyhovující kvality televizního signálu jsme připraveni vstoupit s provozovatelem televizních vysílačů do jednání o zvýšení výkonu jeho vysílačů a zajištění dostatečné kvality televizního signálu," přislíbil Maňák.
Zdroj: www.denik.cz

Větrné elektrárny na každém větrném kopci, to je nechvalný fenomén dnešních dnů

20. května 2008 v 11:37 | Jiří Šilha
Ačkoliv byl vítr využíván odpradávna k pohonu různých důmyslných zařízení usnadňujících lidem práci, v 21. století je tento zdroj potencionální energie sporný.
Krajina se mezitím stala prostředkem k rekreaci a odpočinku mnoha lidí, kteří přes týden pracují ve stísněném prostoru měst. Krajina s monumentálními sloupy držící monstrózní hvízdající vrtule, však ideál romantického pobytu v přírodě rozhodně nepředstavují. Nepomohou ani veselé barvy konstrukcí či slibovaný finanční přínos zadluženým obcím.

Půvabné prostředí?
Malebná krajina je tím jediným a nejcennějším, co lidé na venkově v mnohých oblastech mají. Česká krajina byla považována za krásnou díky zachování své malebnosti, kterou narušují pouze vedení elektrické energie, kterého máme zatím dostatek. O budoucnost bychom se měli starat raději prostřednictvím jistých zdrojů, tedy dostavbou či rozšířením bloků v již stávajících zdrojích, jako je například jaderná elektrárna Temelín.

Zvěř nemá klid
Myslivci (alespoň ti slušní, kteří nejsou finančně, či jinak na výstavbě VE zainteresovaní - poznámka větrník) snahy o budování větrných elektráren nevítají, protože ty ruší zvěř v posledních klidových zónách, které jí ještě zbyly. Větrné elektrárny nejsou budovány v již zastavěných oblastech, ale většinou jde o stavbu v doposud nezničených zbytcích krajiny. Tedy v místech, kde nalézá poslední klidné útočiště zvěř, které již tak dost ubývá prostoru v přírodě díky rozvíjejícímu se turistickému ruchu a také bezohlednými aktivitami člověka při provozování adrenalinových sportů.

Článek zveřejněn také na lesnicko-dřevařském serveru http://www.silvarium.cz/

Větrné mlýny na postupu

20. května 2008 v 7:05 | Lojzin, Hulín
Kdysi dávno, několik desítek let tomu nazad, napadlo jednoho technicky zdatného kamaráda na (dnes již bývalé) trampské boudě v Hostýnských horách zřídit větrnou elektrárničku. Obdivoval jsem jejich nadšení a dovednost a jediné co mi na celé věci vadilo, byla železná konstrukce, hyzdící paseku. Stála tam, rezavé torzo, ještě pár let po tom, co tento pokus o první alternativní elektrifikaci tramské boudy v Československu skončil nezdarem. On totiž ten alternátor jen tak "volně ke stažení" na tyči v lese, byl natolik silným magnetem, že přitahoval lapky ze širokého okolí a po páté výměně, kdy už stejně nebylo odkud shánět další, nezbylo než tento novátorský počin odpískat.
Nezvratný zásah do našeho života je změna rázu krajiny. Koncem minulého roku jel jsem z Mikulova do Vídně a žasnul, jak se tamnější, donedávna velice líbezná krajina(tak podobná naší Jižní Moravě), změnila. Mezi romantickými vinohrady, ovocnými sady, malebnými vesničkami se zříceninami hradů a malovanými sklípky, tyčí se, od horizontu k horizontu, obrovité sloupy větrných elektráren. Jsou jich tam desítky a než dojedete do Vídně, přestane vás pohled z okna bavit. Nedávno ještě typicky zemědělský ráz se všemi jeho klidovými akcenty, změnil se v tvrdě industriální a pozorovatel, turista, tramp těžko mezi rotujícími vrtulemi hledá místo, kam by namířil své kroky. Krajina zevšedněla!
Potlach, větrné elektrárny a vysílače

Foto z 13. Československého potlachu (Autor: Pekelník)
Nu což, řekl jsem si, ať si rakušáci dělají co chtějí. Když mi ale před měsícem donesli zvědové zprávu, že v polích, pár kilometrů od mého bydliště se již vykupují pozemky, aby na nich mohlo stát hejno větrníků, zbystřil jsem a začal shánět infomace. A světe div se! Postavit větrnou elektrárnu, ještě se státním požehnáním a tučnou dotací je totiž maličkost. Teda zejména, jste-li silná, zahraniční firma s neomezeným kapitálem, nebo úvěrem a týmem zkušených právníků. To si jednoduše vytypujete lokalitu, čím menší a zastrčenější vesnice na ní leží, tím lépe a pak zdvořile oslovíte starostu a občany, soukromé majitele pozemků (státním, nebo jinak majetkově sporným se pro jistotu vyhnete). Lidem, doposud za své polnosti inkasujícím od místního zemědělce pár stokorun ročně, nabídnete za plácek pod elektrárnou sumu, ze které se jim zatočí hlava a ruka sama sahá po peru, jen aby už podepsala smlouvu. Starostovi a zastupitelstvu přislíbíte takovou dotaci do obecní pokladny, že od té chvíle začnou věřit na zlatý prasátko a v noci se budí strachem, jen aby jste si nakonec pro svůj záměr nevybrali sousední ves. No a můžete začít stavět. Jen ať vítr fouká!

Větrné elektárny u Slavkova stát nebudou

15. května 2008 v 7:38 | větrník
Větrné elektrárny na kopci poblíž slavkovského bojiště nebudou. Sporný projekt za 160 milionů korun nedostal po třech letech debat a správních řízení stavební povolení. Podle místního stavebního úřadu by mohly pokazit krajinný ráz.
Změní větrné vrtule krajinu? Přesvědčte se
Minimálně pět obcí na jihovýchodní Moravě v současné době vážně uvažuje o zřízení větrných elektráren na svém území. Podobná jednání téměř vždy provázejí rozsáhlé a často velmi dramatické diskuse o tom, zda jsou několik desítek metrů vysoké větrníky ošklivé a zda by narušovaly místní krajinu.
Jihomoravský kraj si proto nechal vypracovat počítačovou simulaci, ve které je zakresleno několik plánovaných staveb. "Touto formou se nejlépe ukáže dopad na ráz krajiny," vysvětlila náměstkyně hejtmana Anna Procházková. Vizualizace je vyvěšena na internetu, a tak má každý možnost si v počítači prohlédnout, jak budou jednotlivá místa vypadat a odkud až budou větrné elektrárny vidět.
Představitelé kraje přiznávají, že větrným elektrárnám na jižní Moravě příliš nefandí. "Nejsme vhodným krajem pro větrné elektrárny. Nemáme správné podmínky a hyzdí nám to krajinu," řekl hejtman kraje Stanislav Juránek.
Podle jeho náměstkyně Anny Procházkové se větrné elektrárny na jižní Moravě dostatečně nevyplatí. "Větrné elektrárny vyrobí 0,6 procenta celkové spotřeby energie v kraji. S ohledem na krajinu a na problémy, které mezi obcemi kvůli větrníkům vznikají, je to zanedbatelné," vysvětlila.

Rozbor a doporučení Odborné sekce SZ Krajina k plánované výstavbě větrných turbín na zemí ČR

11. května 2008 v 8:14 | větrník
Větrné turbíny způsobují velký zásah do krajiny a z hlediska ochrany jejího rázu jsou nejproblematičtější. Pokud tento stavební boom nebude usměrňován, bude to znamenat velké změny krajiny České republiky s negativním dopadem do ochrany avifauny. Přitom se jedná o stavby se zpochybňovaným energetickým efektem.

"Doporučujeme další výstavbu větrných turbín v ČR prozatím dále politicky nepodporovat"

Takové je stanovisko odborné sekce Krajina Strany Zelených k plánované výstavbě větrných turbín na území ČR.
Podrobnosti na:

K pohonu větrníků nestačí vítr

10. května 2008 v 11:15 | R. Hladík
Jediný pozitivní efekt cenové podpory najdeme v růstu důchodů investorů a provozovatelů větrných elektráren. To je totiž jediný reálný a vyčíslitelný efekt tohoto vládního nařízení. Zde leží klíč, to je ta reálná hybná síla. Jde o peníze. Skleníkový efekt a trvale udržitelný rozvoj jsou ideje, které byly použity jako argumenty pro regulaci vedoucí k novému rozdělení peněz ve společnosti.
Skleníkového efektu se chytili podnikatelé, jejichž byznys skomírá a jejichž produkty nikdo nechce. K pohonu větrníků nestačí jen vítr. Je ještě třeba někoho donutit, aby to zaplatil. Kdyby zastánci elektřiny z větru a jejích vysokých výkupních cen skutečně věřili v to, co hlásají, dohodli by si smluvně vyšší ceny za svou individuálně spotřebovanou elektřinu. Sami by hradili náklady na větrnou energii. Místo toho nabízejí svou vizi ostatním a nutí je přispět na věc, se kterou nesouhlasí. Je to stejné, jako bychom byli zákonem donuceni odebrat v neprosperujícím obchodě nějaký "ležák".
Povinné procento energie z obnovitelných zdrojů (u nás navrhované mimo jiné ve formě větrníků na Krušných horách) - tedy to, co je někým prezentováno jako "nejmodernější trend", "přibližování se EU", "realizace závěrů summitu v Johannesburgu" - může být další ukázkou jevu, který popsal výstižně Milton Friedman jako obrácenou verzi slavné "neviditelné ruky trhu" Adama Smithe. Totiž že provozovatel veřejného blaha je jakoby neviditelnou rukou veden k prosazování soukromých zájmů…

„Důvody“ pro podporu větrné energie lze vyvrátit

10. května 2008 v 7:42 | větrník
Takzvaný přechod k trvale udržitelné energetice vypadá jako logická myšlenka. Vyčerpatelnost klasických zdrojů energie platí ale jen ve fyzikálním, přírodním či geologickém smyslu, neplatí ve smyslu ekonomickém. Po vyčerpání jednoho zdroje se přejde k druhému, dražšímu, takže ekonomicky je problém vyřešen. Trvale udržitelné je tedy i postupné čerpání omezených fosilních zdrojů v řadě podle jejich efektivnosti. Proponovaný cíl budovat "trvale udržitelnou energetiku" je neudržitelný v tom smyslu, že nemá cenu čerpat dražší zdroje, i když jsou obnovitelné, dokud jsou k dispozici levnější zdroje neobnovitelné. V podstatě pak mohou nastat dvě varianty: Buď bude obnovitelný zdroj (elektřina z větru) trvale a navždy dražší než elektřina ze zdroje neobnovitelného (uhlí apod.). Pak nemá cenu přecházet k obnovitelnému zdroji. Anebo nastane okamžik, kdy se ložiska neobnovitelných zdrojů zmenší tak, že - kvůli nedostatku a vlivem tržního mechanizmu - bude elektřina z neobnovitelného zdroje dražší než z větru. Potom větrné elektrárny vzniknou jako efektivní tržní řešení i bez dotace (stejně jako již v minulosti vznikly elektrárny vodní). Navíc růst cen elektřiny v této variantě donutí všechny spotřebitele natolik šetřit, že zpětně omezí čerpání omezených zdrojů. Ani argument budování trvale udržitelné energetiky tedy nestačí k odůvodnění podpory výkupních cen elektřiny z větru.
Na vodě stojí rovněž odůvodnění skleníkovým efektem. Jsou totiž jiné a lacinější metody jak snížit množství oxidu uhličitého, než je větrná energetika, například úspory, zdanění emisí, výsadba lesů apod. Navíc by se musela prokázat podstatná souvislost mezi lidskou činností a nárůstem koncentrace oxidu uhličitého. Změny klimatu a výkyvy hladiny oceánů o desítky metrů proběhly v minulosti i přirozeně (doby ledové). Pokud by byl vliv člověka například jen 10 % a vliv přírody 90 %, je naše snažení zřejmě zbytečné. Právě tu proporci by měli vědci zkoumat. Obávám se, že větší šanci na grantovou podporu mají katastrofické hypotézy a že to ovlivňuje i směry výzkumu.
Negativní důsledky podpory větrných parků
  • Ekologické hledisko. Zamýšlená stavba větrných elektráren na hřebenech hor znamená narušení vzhledu krajiny a rušivý efekt pro ptactvo (infrazvuky) i lidi v okolí (znehodnocení pozemků).
  • Energetické hledisko. Česká republika více než čtvrtinu elektřiny vyváží, budování dalších energetických kapacit větrné energetiky je tedy zbytečné. Logičtější by samozřejmě bylo spořit energii.
  • Technické hledisko. Vzhledem ke kolísání větru je nutno mít rezervu výkonu pro případ bezvětří nebo jakékoliv poruchy. "Klasické" zdroje, resp. jejich pohotová kapacita, stejně neubudou, ale musí být v pohotovosti, aby mohly včas "zaskočit".
  • Ekonomické hledisko. Elektřina z větru je mimořádně nekvalitní, protože kolísá. Odhady ročního využití bývají nadhodnocené, jak se ukázalo například v Jindřichovicích pod Smrkem (místo předpokládané využitelnosti 20 % se dosáhlo jen 12 %). Větrné elektrárny u nás nedosáhnou takového stupně využití jako v přímořských oblastech. Ačkoliv je tedy užitek z takové elektřiny menší než užitek elektřiny z uhlí (vinou kolísavosti větru), musí se vykoupit za vyšší cenu. Z toho vyplývá ztráta pro rozvodné společnosti, která se převede na spotřebitele. (Tím se větrná elektrárna liší od vodní, která má možnost nadržet vodu a využít její energii později.)
Lze přibližně odvodit, že každá kilowatthodina elektřiny z větrné elektrárny ochudí ekonomiku jako celek o 1,40 Kč, způsobí deformaci trhu (donucené přerozdělení mezi soukromými firmami) ve výši 2,40 Kč/kWh a obohatí producenty větrné energie o 1 Kč. Dalším negativem je přesměrování energie podnikatelů na lobování v parlamentu a vládě místo na produktivní činnost. Místo tržní soutěže o vysokou kvalitu a nízkou cenu začíná bitva o příznivou podobu zákonů a regulačních opatření, boj o podobu předávacích cen.

Města v Pardubickém kraji větrné elektrárny odmítají i vítají

8. května 2008 v 6:29 | čtk
PARDUBICE (ČTK) - Investoři výstavby větrných elektráren v Pardubickém krajijen obtížně překonávají odpor některých místních radnic. Před dvěma týdny odmítli povolit připojení větrníků k elektrárenské distribuční síti zastupitelé v Králíkách na Orlickoústecku, o několik dnů později jen těsně neprošlo zamítavé stanovisko k budování stožárů v Lanškrouně. Naopak některá města by větrníky vybudovala sama. Výrobu elektřiny považují za dobrou investici a zaručený zdroj peněz do městského rozpočtu. V poslední době přišla s myšlenkou postavit u města čtyři větrníky radnice v České Třebové na Orlickoústecku, zisk by mohl dosáhnout několika milionů korun ročně. Podobné plány mají také Polička a Svitavy a již zmíněná Proseč.
Například ale starosta Lanškrouna Martin Košťál si myslí, že větrné elektrárny "przní krajinu". "Nelíbí se mi, že by na každém kopci stály stožáry. Je to jen obchod pro firmy, které je staví a provozují, který by ale nefungoval bez dotací," uvedl Košťál. Nic naopak nenamítá proti elektřině z jaderných elektráren, kterou považuje za "čistou". Pro Košťálův návrh zamítnout investici do větrné energie hlasovalo osm zastupitelů, devět bylo proti. V Lanškrouně se v současnosti žádná větrná elektrárna nechystá, zanedlouho by ale měly začít fungovat vrtule v nedaleké Anenské Studánce. "Na pozemcích města nic takového nedovolíme. Využijeme pro to všechny zákonné možnosti v územním a stavebním řízení," prohlásil Košťál.
Zastupitelé Králík měli podobné argumenty jako starosta Lanškrouna. "Hlavní námitkou byly obavy ze zničení krajinného rázu. Jsme tu hodně zaměřeni na turistiku a okolní prostředí si musíme hlídat," řekla ČTK starostka Králík Jana Ponocná.
Větrné elektrárny v minulosti několikrát narazily i na odpor veřejnosti. V referendu odmítli velký větrný park obyvatelé Koclířova na Svitavsku, nelíbí se lidem z Holetína na Chrudimsku, před časem vystoupilo proti vrtulím třeba sdružení Františky, které odmítá elektrárny mezi Prosečí a Krounou u Hlinska. Výroba elektřiny z větru přesto v Pardubickém kraji vloni výrazně vzrostla ve srovnáním s předchozím rokem. Zatímco v roce 2006 vrtule větrníků vyrobily přes 819 megawatthodin (MWh), o rok později to bylo již 3,5 gigawatthodin (GWh), tedy více než čtyřnásobek. Nárůst byl způsoben prudkým zvýšením instalovaného výkonu v souvislosti s uváděním stále větších soustrojí do provozu. Energie z větru však stále pokrývá jen zlomek spotřeby elektřiny v České republice ve srovnání s její klasickou výrobou v uhelných a jaderných elektrárnách. Minulý rok se větrníky podílely na dodávkách elektrické energie 0,14 procenta.

Problémy s větrnými elektrárnami

7. května 2008 v 10:11 | 100+1
Větrné elektrárny se stávají novými dominantami krajiny. Jak je to s energií, kterou dodávají? Na první pohled je snadno dostupná a ekologická. Její výroba však není bez problémů.
Větrné elektrárny neprodukují emise, nevytvářejí odpady a nespotřebovávají přírodní zdroje nebo suroviny. Jednotlivá zařízení zabírají minimální plochu zemědělské půdy. Půdu v bezprostřední blízkosti stožárů větrných elektráren lze bez potíží a obav dále obdělávat. Mají-li být větrné elektrárny skutečně využitelné, je nutné jich stavět vyšší počty - stovky nebo tisíce. Soubory větrných elektráren, tzv. větrné parky nebo farmy, pak mohou zabírat i tisíce čtverečních kilometrů.
Světové prvenství ve využití energie větru měly USA. Už v devadesátých letech minulého století tam pracovalo asi šest milionů větrných elektráren a dalších zařízení, umístěných v oblastech s vhodnými přírodními podmínkami. Z evropských zemí má nejvíce větrných elektráren Německo, Španělsko a Dánsko, tedy státy s dlouhým mořským pobřežím, které se nejvíce hodí k jejich umístění. Ostatní země se potýkají s problémy, kam větrné parky postavit.
Ve vnitrozemí se vhodné oblasti nacházejí zpravidla ve vyš­ších nadmořských výškách. Jednotlivé státy mají pro svá území zpracovány tzv. větrné mapy, udávající průměrnou rychlost větru během roku. V České republice přicházejí v úvahu oblasti v nadmořské výšce 650 metrů a více. Často jde o území národních nebo regionálních přírodních parků. Zasahují také do chráněných ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

PROBLÉMY
K hlavním problémům patří hluk, který větrné věže vydávají. Vzniká činností strojové části elektrárny i vzájemným působením proudícího vzduchu a povrchu listů rotorů. Hluk lze sice snížit jinak konstruovanými listy vrtule, avšak za cenu úbytku výkonu. Povolená hladina hluku bývá stanovena v závislosti na vzdálenosti elektrárny od bytové zástavby. V Evropě mívá hodnotu od několika decibelů až do několika desítek decibelů podle konkrétního státu. Kromě hluku se mohou objevit i vibrace, které mohou vést až ke vzniku prasklin ve zdech domů.
Podle zprávy francouzské Lékařské akademie působí i slabý soustavný zvuk na lidskou psychiku nepříznivě. Vede k poruchám spánku a vyvolává stres. Z tohoto důvodu by ve Francii měly být elektrárny o výkonu 2,5 megawattu stavěny nejméně půl druhého kilometru od lidských obydlí. Také pohyblivé stíny, které vznikají v okolí elektráren za slunečného počasí, jsou terčem kritiky. Omezit nebo odstranit je není možné. Jediným řešením je elektrárny v takový okamžik vypnout. Na větrných elektrárnách v horských oblastech se tvoří námrazy, zhusta v období od října až do dubna. Elektrárny proto musí být poměrně často odstavovány. Větrné elektrárny postavené ve vysoko položených oblastech jsou náchylné k úderu blesku.

EKONOMICKÁ STRÁNKA
Vybudování větrných elektráren je relativně nákladné. Jen betonový základ, v němž je větrná růžice zakotvena, váží zhruba tisíc tun. Náklady na výrobu elektřiny z větru jsou asi pětkrát nižší než náklady na energii z fotovoltaické sluneční elektrárny, ale mají řadu omezení. Větrné elektrárny nepracují nepřetržitě, jen za vhodných povětrnostních podmínek. Vítr nesmí být příliš slabý ani příliš silný. Životnost větrných elektráren je asi dvacet let. Jejich ekonomický přínos proto může být relativně sporný. Běžným ekonomickým ukazatelem výhodnosti větrných elektráren je cena vyrobené energie. V Evropě bývá asi třikrát vyšší ve srovnání s energií vyrobenou tradičním způsobem nebo v jaderné elektrárně. Důvodem je fakt, že náklady na stavbu větrné farmy se blíží nákladům na výstavbu jaderné elektrárny, ale jejich využití je daleko menší. Někdy vlivem nepříznivého počasí bývá využíváno jen několik málo procent výkonu větrné elektrárny. S problémem nestálé síly větru souvisí i proměnlivý výkon větrných elektráren. Pokud je dodávka elektřiny do sítě kryta z velké části větrnou energií, jako je tomu například v Německu, dochází v síti k velkým výkyvům výkonu.

DOPAD NA ŽIVOČICHY A KRAJINU
Jak působí větrné elektrárny na ptáky, zvláště na stěhovavé druhy? Rušit je mohou zvuky těchto elektráren a osudný je pro ně i přímý kontakt s otáčejícími se listy rotorů. Některé druhy ptáků reagují na přítomnost elektráren více, jiné téměř vůbec ne. Počet zabitých ptáků nalezených v blízkosti větrných elektráren je velmi nízký.
Studie sledující chování jiné volně žijící zvěře naznačují, že jí sto padesát metrů vysoké stožáry nevadí. Nízkofrekvenční nepřetržitý hluk elektráren vybudovaných v moři, podle některých studií negativně působí na kytovce v pobřežních vodách, podobně jako hluk působený sonary ponorek nebo těžebními plošinami. Současné větrné elektrárny mají výšku až sto padesát metrů a bývají viditelné z jakéhokoli místa v rozmezí deseti kilometrů. Pro srovnání: stožáry elektrického vedení mívají výšku maximálně čtyřicet osm metrů. Větrné elektrárny se tak stávají novými dominantami krajiny. Změna panoramatu je ale v každém případě méně závaž­nou alternativou jiných zásahů, například povrchové těžby hnědého uhlí.

Miliony versus ticho. Zvolte si

6. května 2008 v 19:02 | MICHAL ŠVERDÍK
BOOM VĚTRNÍKŮ
Lidé na Drahanské vrchovině řeší, jestli chtějí anebo nechtějí ve svém okolí desítky větrných elektráren. Odpůrci větrníků se začínají spojovat. Stavbám chtějí zabránit i za cenu sousedských sporů.
Drahanská vrchovina - Pokud by se naplnily všechny vize několika firem, které na Drahanské vrchovině usilují o stavby větrných elektráren, mohlo by větrníků stát v krajině až čtyřicet.
Elektrárny lidi rozdělují. Jedněm nevadí, druzí jsou proti. Část obyvatel z různých částí Drahanské vrchoviny, rekreační oblasti, kam pravidelně jezdí stovky lidí odpočívat, za turistikou, na kola a v zimě na běžky, se nyní větrníkům začala stavět i na společný aktivní odpor.

Elektrárny nechceme.
K občanskému sdružení Drahanská vrchovina, které vzniklo v Nivě, se pomalu začínají hlásit i nespokojení lidé z Otinovse, Bousína, Drahan či Protivanova. Bojí se především hluku z obrovských lopatek a zároveň toho, že velké množství stožárů na dlouhá léta zničí zdejší poklidný život a malebný ráz kopcovité krajiny. "K čemu nám budou zlaté chodníky, když na dědině nebudou bydlet lidi. Větrné elektrárny je vyženou," obává se jeden ze zakladatelů sdružení František Flek.
Část lidí stožáry podporuje. Třeba i kvůli tomu, že firmy, které elektrárny chtějí stavět, nabízejí obcím desítky milionů korun. "U nás bylo celkem šest firem, takže jsme si mohli vybrat nejlepší nabídku. Zastupitelstvo s větrnými elektrárnami souhlasilo, měli jsme ale podmínku, aby stály co nejdál od obydlí. Mezi lidmi jsou názory rozděleny tak půl napůl," zhodnotil starosta Malého Hradiska František Grulich. Lidé z občanského sdružení počítají s tím, že do smrti budou poslouchat výčitky některých sousedů. "Kdyby se nám podařilo stavby nakonec přece jen zrušit a někdy v budoucnu obec nebude mít na něco peníze, počítáme s tím, že budeme poslouchat nepříjemné poznámky. Ale nebudeme muset poslouchat hluk z elektráren," řekl Pavel Lachman z Protivanova.
Hluk je obrovský, někdy se nedá spát. Na Drahansku nyní operují minimálně tři soukromé firmy, které chudým obcím za to, že je pustí na jejich katastry, nabízejí desítky milionů korun. Pokud však větrníky stojí příliš blízko domů, jejich obyvatelé tvrdí, že je elektrárny obtěžují hlukem. "Hluk je obrovský, někdy se při něm vůbec nedá spát. Samozřejmě to závisí na tom, jakým směrem fouká vítr, ale mě to obtěžuje," svěřil se například Pavel Lachman z Protivanova, který se hlásí k protestnímu sdružení. U tohoto městyse již dva vysoké stožáry stojí.
Občanské sdružení Drahanské vrchovina obeslalo nejrůznější instituce, jako je například krajský úřad, odbory životního prostředí, stavební úřady či obce, a prohlásilo se za účastníka řízení při povolování větrníků. "Podle příslušného zákona na to mají právo a my je samozřejmě jako účastníky řízení s právy, které k tomu náležejí, budeme brát," řekla vedoucí Stavebního úřadu v Plumlově Miloslava Přikrylová. Předseda sdružení Pavel Bouda dodal, že další možností jsou referenda. "Máme nejvyšší čas začít něco dělat. Například v Nivě byla téměř polovina lidí pro vypsání referenda, z toho většina proti elektrárnám," je přesvědčen Bouda. Obecní zastupitelstvo však mezitím stavbu sedmi větrníků povolilo, občanské sdružení se proto veřejné hlasování pokusí prosadit znovu. Referendum bude najisto v nedalekém Bousíně, kde ho podpořila téměř sedmdesátka z více než stovky voličů.

Starosta: O takových příjmech se nám ani nezdálo Starosta Nivy Josef Ambrož kritické názory obyvatelům nebere. "Chápu, že se to každému nelíbí, ale přínos je obrovský. Malým obcím, jako jsme my, by se o takových příjmech nemohlo nikdy ani zdát," řekl. Starosta rovněž argumentuje tím, že v Nivě budou stožáry minimálně kilometr od obce, a navíc je to stavba dočasná, která po dvaceti letech zmizí. "Je to škaredé, ale dá se to přežít. Je to otázka zvyku. I kdybychom byli proti, sousední obce by to stejně postavily a my bychom se na to tak jako tak museli dívat," vysvětlil starosta Nivy Ambrož. Nemá tak úplně pravdu. Celý plán na výstavbu desítek větrných elektráren má totiž jedno slabé místo. Pokud jich na Drahansku nebude alespoň dvacet, nikdo se do stavby nepustí. "Na Drahanské vrchovině se dá postavit pouze projekt o velkém počtu větrníků z důvodů velkých nákladů na připojení do sítě přes rozvodnu sto deset kilovoltů. Jádro větrného parku musí stát v okolí Drahan, Nivy a Otinovse," přiznala Iva Šťastná, jednatelka společnosti Eldaco, jedné z firem, které se o Drahansko zajímají. Vysoké napětí lze přivést z Konice nebo Vícova.

František Flek z Nivy se dokonce pokusil skoupit půdu, kde se větrníky plánují. "Obeslal jsem všechny vlastníky, ale neozval se mi ani jeden, i když jsem jim výslovně slíbil, že mám jediný zájem, zabránit stavbě," řekl Flek.

A proč vlastně nechcete větrné elektrárny? Můžete někdo objasnit důvod? Zajímá mně to...

6. května 2008 v 18:39 | větrník
Obvykle jde nekvalifikované veřejnosti o krajinný ráz, ptáky apod. O to, co kde uslyší. Problém takovýchto větrných parků však je jinde. Vydělá na tom jen investor. A to jen a jen kvůli dotacím. Dotace si platíme z daní (třebas skrytě přes Evropu). Zvyšuje to náklady na provoz sítě, protože výkyvy přísunu elektřiny hold způsobují minimálně větší náročnost obsluhy, ale i problémy. Stoupá pak cena elektřiny pro běžné uživatele. Takže si to zase zaplatíme. Nebýt dotací, tak je to hodně drahá energie v našich koutech.
Smysl by měl větrný park, ze kterého by byla napájena např. celá obec, aby občané nepotřebovali jiné dodavatele, či by napájela majiteli nějakou výrobní technologii a jen přebytek by šel do sítě.
Občané se staví negativně k elektrárnám z důvodů, které jsou ale subjektivními. V zásadě větrnou energii ano, ale ne na kšeft jen kvůli dotacím, aby to jen zdražovalo náklady všech drobných odběratelům.
Převzato z internetové diskuze infozmesta.cz