Miliony versus ticho. Zvolte si

6. května 2008 v 19:02 | MICHAL ŠVERDÍK
BOOM VĚTRNÍKŮ
Lidé na Drahanské vrchovině řeší, jestli chtějí anebo nechtějí ve svém okolí desítky větrných elektráren. Odpůrci větrníků se začínají spojovat. Stavbám chtějí zabránit i za cenu sousedských sporů.
Drahanská vrchovina - Pokud by se naplnily všechny vize několika firem, které na Drahanské vrchovině usilují o stavby větrných elektráren, mohlo by větrníků stát v krajině až čtyřicet.
Elektrárny lidi rozdělují. Jedněm nevadí, druzí jsou proti. Část obyvatel z různých částí Drahanské vrchoviny, rekreační oblasti, kam pravidelně jezdí stovky lidí odpočívat, za turistikou, na kola a v zimě na běžky, se nyní větrníkům začala stavět i na společný aktivní odpor.

Elektrárny nechceme.
K občanskému sdružení Drahanská vrchovina, které vzniklo v Nivě, se pomalu začínají hlásit i nespokojení lidé z Otinovse, Bousína, Drahan či Protivanova. Bojí se především hluku z obrovských lopatek a zároveň toho, že velké množství stožárů na dlouhá léta zničí zdejší poklidný život a malebný ráz kopcovité krajiny. "K čemu nám budou zlaté chodníky, když na dědině nebudou bydlet lidi. Větrné elektrárny je vyženou," obává se jeden ze zakladatelů sdružení František Flek.
Část lidí stožáry podporuje. Třeba i kvůli tomu, že firmy, které elektrárny chtějí stavět, nabízejí obcím desítky milionů korun. "U nás bylo celkem šest firem, takže jsme si mohli vybrat nejlepší nabídku. Zastupitelstvo s větrnými elektrárnami souhlasilo, měli jsme ale podmínku, aby stály co nejdál od obydlí. Mezi lidmi jsou názory rozděleny tak půl napůl," zhodnotil starosta Malého Hradiska František Grulich. Lidé z občanského sdružení počítají s tím, že do smrti budou poslouchat výčitky některých sousedů. "Kdyby se nám podařilo stavby nakonec přece jen zrušit a někdy v budoucnu obec nebude mít na něco peníze, počítáme s tím, že budeme poslouchat nepříjemné poznámky. Ale nebudeme muset poslouchat hluk z elektráren," řekl Pavel Lachman z Protivanova.
Hluk je obrovský, někdy se nedá spát. Na Drahansku nyní operují minimálně tři soukromé firmy, které chudým obcím za to, že je pustí na jejich katastry, nabízejí desítky milionů korun. Pokud však větrníky stojí příliš blízko domů, jejich obyvatelé tvrdí, že je elektrárny obtěžují hlukem. "Hluk je obrovský, někdy se při něm vůbec nedá spát. Samozřejmě to závisí na tom, jakým směrem fouká vítr, ale mě to obtěžuje," svěřil se například Pavel Lachman z Protivanova, který se hlásí k protestnímu sdružení. U tohoto městyse již dva vysoké stožáry stojí.
Občanské sdružení Drahanské vrchovina obeslalo nejrůznější instituce, jako je například krajský úřad, odbory životního prostředí, stavební úřady či obce, a prohlásilo se za účastníka řízení při povolování větrníků. "Podle příslušného zákona na to mají právo a my je samozřejmě jako účastníky řízení s právy, které k tomu náležejí, budeme brát," řekla vedoucí Stavebního úřadu v Plumlově Miloslava Přikrylová. Předseda sdružení Pavel Bouda dodal, že další možností jsou referenda. "Máme nejvyšší čas začít něco dělat. Například v Nivě byla téměř polovina lidí pro vypsání referenda, z toho většina proti elektrárnám," je přesvědčen Bouda. Obecní zastupitelstvo však mezitím stavbu sedmi větrníků povolilo, občanské sdružení se proto veřejné hlasování pokusí prosadit znovu. Referendum bude najisto v nedalekém Bousíně, kde ho podpořila téměř sedmdesátka z více než stovky voličů.

Starosta: O takových příjmech se nám ani nezdálo Starosta Nivy Josef Ambrož kritické názory obyvatelům nebere. "Chápu, že se to každému nelíbí, ale přínos je obrovský. Malým obcím, jako jsme my, by se o takových příjmech nemohlo nikdy ani zdát," řekl. Starosta rovněž argumentuje tím, že v Nivě budou stožáry minimálně kilometr od obce, a navíc je to stavba dočasná, která po dvaceti letech zmizí. "Je to škaredé, ale dá se to přežít. Je to otázka zvyku. I kdybychom byli proti, sousední obce by to stejně postavily a my bychom se na to tak jako tak museli dívat," vysvětlil starosta Nivy Ambrož. Nemá tak úplně pravdu. Celý plán na výstavbu desítek větrných elektráren má totiž jedno slabé místo. Pokud jich na Drahansku nebude alespoň dvacet, nikdo se do stavby nepustí. "Na Drahanské vrchovině se dá postavit pouze projekt o velkém počtu větrníků z důvodů velkých nákladů na připojení do sítě přes rozvodnu sto deset kilovoltů. Jádro větrného parku musí stát v okolí Drahan, Nivy a Otinovse," přiznala Iva Šťastná, jednatelka společnosti Eldaco, jedné z firem, které se o Drahansko zajímají. Vysoké napětí lze přivést z Konice nebo Vícova.

František Flek z Nivy se dokonce pokusil skoupit půdu, kde se větrníky plánují. "Obeslal jsem všechny vlastníky, ale neozval se mi ani jeden, i když jsem jim výslovně slíbil, že mám jediný zájem, zabránit stavbě," řekl Flek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama