Rozhovor s Josefem Uhrem z občanského sdružení Zelená louka a Janem Kaňkou z občanského sdružení Naše Výprachtice

2. června 2008 v 19:58 | Listy Lanškrounska č. 11
Na základě článku, který jste napsal pro LL je jasné, že větným elektrárnám příliš nefandíte. Znamená to, že jste zásadně proti využívání tohoto energetického zdroje v rámci ČR?
JU: Pro ČR žádný význam výroby energie z větru opravdu nevidím, podle mě je to jako chovat lední medvědy na Sahaře a nesmyslnost této cesty dnes už zaznívá i z nejvyšších míst. Jenomže to, že nejsem zastáncem větrné energie není přesné, protože ta nám v zásadě nevadí, my vystupujeme jako ochránci krajiny, ne proti větrníkům. Kdyby tu bylo něco jiného, co nám hyzdí krajinu, tak budeme také proti. Jestliže u moře je využitelnost VE 20-30%, tak proti tomu nikdo nebude nic mít, bohužel u nás je využitelnost VE cca 12% a do naší energetiky vyrobí dnes cca 0.05% elektrické energie naší spotřeby. Jestli si někdo na svůj dům a za své peníze namontuje sluneční kolektory, tak proti tomu nikdo z nás také nebude. V globálním měřítku však budeme zásadně vystupovat proti tak ohromné devastaci krajiny, jež se tady chystá, zvláště když se jedná o zařízení která nám nic významného nepřinesou. To je obrovské plýtvání státními prostředky a opravdu něco strašného.
V současné době se okolo 2/3 elektřiny vyrobí v tepelných elektrárnách při spalování uhlí. Zbytek vzniká v jaderných, vodních a jen nepatrný zlomek i dalších typech elektráren. Máte nějakou představu, kam by měl stát směřovat pozornost, a kterým směrem by měl, ať už legislativně, nebo finančně nasměrovat svou pozornost při řešení výroby elektrické energie?
JU: Samozřejmě, že ten, kdo o tom něco ví, tak už pochopil, že jiná cesta, než jádro není. Nakonec, jak se zdá, už i Strana Zelených ustupuje od dříve jednoznačného odmítání této energie.
Co se týče uhlí, tak uhlí, to za nic nemůže, záleží na tom, jak dokážeme uhlí spalovat. Dokážeme ho spalovat s vysokou účinností, nebo jen s 20%. Říkat, že uhlí je špatné, není správné. Když už by se mělo něco zatížit daní, tak je to spalování v kotlích, které vykazují nízkou účinnost. Moderní kotel na uhlí má lepší výsledky než spalování biomasy klasickým způsobem.
Když se dnes v tepelných elektrárnách přídavkem spaluje biomasa, tak se spaluje s 20% účinností. V kotlích s řízeným spalováním dokážeme ale vyrobit teplo a spalovat biomasu s 90% účinností. Paradoxem ale je, že díky tomu že se biomasa začala spalovat v elektrárnách, vzrostla její cena a stala se pro maloodběratele nezajímavou. A tak v rámci nařízení EU vyrábíme část elektrické energii z obnovitelných zdrojů s 20% účinností a uděláme si znaménko plus a nevyrábíme z ní teplo s 90% účinností. To je úplný nesmysl.
Dnes se mluví o prolomení limitů těžby hnědého uhlí. V severních Čechách je dobře patné, že i tohle je velmi razantní a nevratný zásah do krajiny. Tohle vás neděsí?
Já bych na to odpověděl tím, co poradil pan Klaus, když byl na návštěvě v severních Čechách: "demonstrujte za jaderné elektrárny a nebude hrozit prolomení limitů."
Vy tedy jednoznačně stojíte za jádrem. Souhlasíte s tímto názorem i vy pane Kaňko?
JK: Naprosto.Podívejte se tohle jsou velmi odborné otázky. Myslím si, že fundovaným odborníkem ohledně jaderné energie je paní ing. Dana Drábová. Ta už se mnohokrát vyjádřila ve sdělovacích prostředcích okolo jádra. Použiji teď výraz výrobců větrných elektráren. Kolem jádra se vytvářejí "mýty a legendy" ale ptejme se odborníků, co jádro přinese, jak se dá zabezpečit a jak postoupily technologie recyklace jaderného odpadu. Dnes už se v podstatě jaderný odpad stal obnovitelným zdrojem.
Mluví se o tom, že ČR má velký potenciál, co se týče výstavby elektráren na spalování biomasy. Jak se díváte na tento obnovitelný zdroj energie?
JK: Já nevím, s jakou účinností se v nich dá biomasa spalovat. Myslím si ale, že informace o obnovitelných zdrojích jsou zavádějící, a že je to jen móda. Je to především politické řešení. Vždyť se tam prakticky spaluje jídlo. Na polích se přestává pěstovat to, co je zdrojem potravy a uvědomme si, kolik lidí na Zemi hladoví. Na našich polích je všude jen řepka, která nic neřeší. Jestli-že se podaří prosadit ve větším měřítku spalování biomasy a omezí spalování uhlí, např. díky ekologické dani, tak vzroste cena biomasy ještě více a doplatí na to opět obyčejní lidé.
Proč si myslíte, že se česká vláda rozhodla podporovat obnovitelné zdroje?
JK: To jsou lobistické tlaky výrobců větrných elektráren hlavně ze zahraničí.
Když by ale vláda podporovala jádro, tak by za tím nebyl lobistický vliv?
Vždycky je tam záležitost lobinku. Ale když se na to podíváme, tak z jádra se bude vyrábět elektřina s vysokou účinností, kdežto účinnost VE není jasná. Někdo tvrdí, že je 30%, někdo, že 12%. Příroda je nevyzpytatelná, jádro nám dodává energii čistou, spolehlivě a doposud levněji.
Jak se díváte na relevantní argument, že větrná elektrárna se na rozdíl od jiných zařízení dá poměrně snadno odmontovat a krajina se vrátí ke své původní podobě.
JU: Já osobně tomu absolutně nevěřím. Z celého světa přicházejí zprávy, že cca 1/3 VE zůstává na svých místech. Je to z různých důvodů - ekonomických atd. Nevěřím, že my budeme nějaká výjimka, spíš budeme horší! Protože jestliže někdo vybuduje drahou infrastrukturu, tak to najednou dobrovolně nezbourá. Postaví buď větší, nebo v případě, že čirou náhodou s.r.o. zkrachuje, tak to tam nechá stát. Protože majitel pozemku nebude mít 2 - 3 miliony na odstranění stavby. V tom mém minulém článku "Budou větrné elektrárny nad Lanškrounem? - Listy Lanškrounska č.8", vypadnul znak eura. Dnes podle spolkové databáze nehod stojí likvidace jedné elektrárny přes 90 tis. EUR. Jestli soukromý vlastník vydělá za pronájem pozemku např. milion, tak si jednou, bude možná muset, ještě dva miliony přidat, aby mohl již nefunkční VE zlikvidovat, protože např. tuny plastů jsou nebezpečný odpad. S likvidací betonového základu se myslím ve většině případů vůbec nepočítá. Argumentuje se tím, že je to stavba dočasná. Jest-li se někomu zdá 20 let dočasným obdobím, tak se příště může zdát jinému třeba 100 let dočasným. Mě osobně se 20 let dočasným obdobím nezdá.
JK: V doporučení EU je uvedeno, že pro výstavbu VE se mají vybírat taková místa, kde by se mohli časem postavit elektrárny větší. Účinnost větrných elektráren nelze zvyšovat technicky, ale pouze tím, že budeme zvětšovat jejich rotor. Pokud tady betonové základy budou, tak je předpoklad, že se tu VE po čase postaví znovu a větší. Za předpokladu, že bude i nadále existovat lobink na jejich podporu. Druhá věc je, že základ, který obsahuje okolo 500 - 800 m3 železobetonu zůstane v zemi, protože ve smlouvách s vlastníky bývá, že základ bude odstraněn do hloubky 50 cm. V metodickém pokynu MŽP je uvedeno, že "po skončení provozu by mělo být v podmínkách rozhodnutí SÚ zajištěno, aby došlo k celkovému odstranění stavby až do 50 cm pod úroveň okolního rostlého terénu a následnému zatravnění pozemku". V praxi se nabízí řešit to tak, že se na vrch naveze 50 cm ornice, která se slehne a ten, kdo tam bude mít pole, tak už za dva roky bude o původní základ VE brousit pluh.
Znamená to, že považujete hledání alternativních obnovitelných zdrojů energie jako slepou uličku?
JK: Záleží na tom, z jaké strany se na to díváme. Jestli z pohledu našeho, nebo z pohledu investora VE. V minulém článku jste uvedl pana Štekla, který tvrdí, že by v ČR mohlo stát cca 1200 VE. Jiná práce od RNDr. Martina Culeka, Ph.D. uvádí, že by zde okolo roku 2050 mělo stát asi 1500 VE. Když jsme od povrchu ČR (cca 77 tis. km2 - pozn. autora) odečetli chráněná území, vodní plochy a stovku největších měst, dostali jsme se k číslu, že na ploše cca 40 km2 by měla v průměru stát jedna VE. To je oblast 8x5 km. Nemáme odečtené silnice, dálnice, železnice, letiště, menší obce a města, lesní pozemky. Spočítejte si, jak husté rozmístění VE tu bude a jestli je to správně nazýváno devastací. Protože my to vidíme v globálu. Občanská sdružení se na problém VE nedívají z pohledu jedné obce, ale z pohledu celé ČR.
JU:
Když si jedna obec postaví čtyři elektrárny, tak proti tomu nic nemáme, ale když víme, že na tom kousku vedle nás jich dnes plánují už 109 a to nejsou konečné informace, protože se to neustále mění. Stále přijíždějí noví investoři, lépe řečeno v uvozovkách investoři. Těžko totiž říci, jestli je investorem truhlářství s.r.o. se základním jměním 150 tis. v mínusu. Ta čísla jsou strašná a informace o investorech snadno zjistitelná v obchodním rejstříku.
O výstavbě ale nakonec rozhoduje systém státních úřadů, který v rámci platné legislativy musí posoudit všechny pro a proti a nezávisle rozhodnout o vhodnosti, či nevhodnosti stavby. Pro vás nejsou tato opatření dostatečnou zárukou?
JU: Problém je v tom, že chybí jakákoliv koncepce. Státní úředníci nevědí jeden o druhém zhola nic. Teď se plánuje větrný park v Lichkově. Odpůrci z Lichkova byli v Polsku, protože to má stát asi 50 m od hranice. Poláci jim řekli, že o tom vědí, ale že dostali informaci, že tak blízko u hranice to prý nebude. Nebyla to ale pravda. Pan starosta z Bobošova na polské straně se jim při druhé návštěvě omluvil, že to má skutečně být tak blízko a Poláci už jsou také proti. Polská strana poté napsala dotaz na krajský úřad Pardubického kraje, který jim odpověděl, že o ničem neví. Takhle to je po celé republice.
Máte tedy pocit, že systém státní zprávy selhává a úředníci nemají informace?
JK: Neselhává. Na VE totiž neexistuje legislativa. Stavební řád jako takový je nedostatečný, protože s takovými stavbami vůbec nepočítá. Jedinou legislativou je metodický pokyn ministerstva životního prostředí z roku 2005. Jiná legislativa na tyto stavby není. Paradoxem je, že některé kraje zpracovávají jakési studie, které sice byly postoupené úředníkům státní zprávy, ale my jsme se přesvědčili o tom, že s nimi úředníci neumějí pracovat. Nikde není také dané jsou-li tyto studie pro úředníky státní správy závazné. Také je každý kraj zpracovává sám o sobě a chybí vzájemná provázanost. Není vytvořená jednotná koncepce, jak tyto studie zpracovávat. Naše legislativa je v dané věci značně opožděná.
JU: To se specielně týká Pardubického kraje. Ten má studii velmi dobře a obsáhle zpracovanou, někteří úředníci s ní ale neumějí pracovat. Mají ji někde v šuplíku, a někteří ji ani neumí otevřít na internetu.
Jak by se situace měla podle vás řešit?
JK: Každopádně už výstavbě VE měla předcházet legislativa, která by centrálně určovala, jak studie metodicky zpracovávat. V každém případě by vzhledem k reliéfu krajiny, k její ochraně, k ochraně přírody a kulturních památek a hustotě osídlení měla být vytvořena mapa celé ČR, která by určovala, kde by neměly VE stát. Taková mapa by měla být základním podkladem pro investory, kde VE ano a kde ne. Pak už by bylo na domluvě investorů a obcí, tam, kde by eventuelně podle takového dokumentu mohly být VE vybudované.
Jak rozhodovat, kde je lokalita vhodná pro výstavbu VE a kde už není?
JU: Jestli mohu, tak ze zkušeností ze zahraničí víme, že např. infrazvuk se může šířit do vzdálenosti kolem 3 km. Můžeme infrazvuk zpochybňovat jak chceme, jestliže ale neexistuje norma, že se to musí měřit, tak to lze vždy lehce odbýt s tím, že to jsou fámy. Já znám osobně dva lidi, kterým se při exkursi k VE udělalo špatně. Úplně by stačilo, kdyby se legislativně schválilo, že to musí být dále než dva km od lidského obydlí. Když se časem ověří, že modernější elektrárny škodlivý infrazvuk neprodukují, tak to třeba můžeme postavit blíž. Už ty dva km by stačily pro zachování principu předběžné opatrnosti. Někteří lidé a zastupitelé si myslí, že je to jen jejich věcí zda se rozhodnou ve své obci VE postavit. Jenomže to je mylný názor. Větrníky svou velikostí přesahují rámec jednotlivých obcí a podle mě např. negativně ovlivní panoráma krásného města Lanškroun více než panoráma zmíněných malých obcí.
JK: Z hlediska zdraví je to dnes tvrzení proti tvrzení. Jsou kapacity, které tvrdí, že to neškodí a jsou jiné, které tvrdí opak. Podezření tu ale je a z lékařské praxe je známo, že tu určité problémy jsou. Jestliže někde hrozí ohrožení lidského zdraví, pak by měla být okamžitě vydána předběžná opatření.
JU: Ing. Vladimír Grosser vypočítal, že podle zákona o zachování energie, větrník při potencionálním výkonu 75 MW převede na mechanickou práci a následně elektrickou energii pře-tvoří pouze výkon 60 MW. Takže do okolního prostoru uniká energie o výkonu 15 MW, tedy energie, která je schopna zvednout 1,5 milionů kilogramů do výše jednoho metru , a to každou jednu vteřinu. To je 1500 tun! Je to takřka neuvěřitelné, ale fyzikální zákony a výpočty dle nich, to není žádné ohebné počítání předpokládaných nákladů nebo zisků na cokoliv. Jestli je tam nějaké záření - ať už ve formě infrazvuku, nebo ve slyšitelném spektru - tak to může něco ovlivnit a nemělo by se to asi stavět tak blízko od lidských obydlí jak se to u nás plánuje.
Jakou úlohu mají podle vás občanská sdružení, jako je třeba Zelená louka, která bojují proti výstavbě VE?
JK: Občanská sdružení jsou založená za účelem ochrany krajiny a přírody, ne proti VE. To je zásadní věc. Můžeme říci, že spousta občanských sdružení supluje práci státních orgánů, protože upozorňují na nedodržování platných zákonů. Případně na špatná rozhodnutí těchto institucí. A nejsou to jen OS zaměřená na nekoncepční výstavbu VE. Je to nesmírně velké množství času, kdy lidé zdarma dělají práci za státní úředníky. VE do naší české krajiny nepatří, protože ji to zbytečně a nesmyslně industrializuje. Jsou to objekty, které svojí výškou několikanásobně překračují přirozené rozměry v krajině. Výška vrostlého lesa dosahuje výšky kolem 30 m. Někdo namítne, že tu stojí vysílače mobilních operátorů, ale to jsou zařízení o výšce do 40 m. Jedná se o subtilní příhradovou konstrukci, která se v prostoru ztrácí a navíc je to záležitost statická, nikoli kinetická. Rozhodně jejich stavby nepoutají na sebe takovou pozornost, jako 150 - 190 metrů vysoké VE s otáčejícími se rotory.
František Teichmann
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama