Větrné elektrárny jsou jen doplňkový zdroj

23. června 2008 v 8:18 | LUDĚK NAVARA, redaktor MF DNES
Větrné elektrárny jsou důležité, ale pokud vědci nevyřeší skladování energie, budou jen doplňkovým zdrojem elektřiny. Říká Josef Štekl, který v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd vede oddělení pro větrnou energii. Větrnými elektrárnami se zabývá od roku 1993.

* Zachrání nás "větrníky" před energetickou krizí?
Výstavba větrných elektráren může být jedním z řady opatření, jejichž cílem je, aby taková krize nenastala. Větrná energetika má nepopiratelný podíl na ochraně životního prostředí, snížení závislosti na těžbě uhlí a dovozech energie.

* Kolik energie lze získat z větru?
Naše území má podobné klimatické poměry jako například německá spolková země Sasko. Tam k prosinci 2007 výroba elektřiny z větru pokrývala 6 procent z celkové spotřeby elektřiny. Na celém území Německa to bylo 6,5 procenta. V Česku je však podíl elektrické energie z větru velmi nízký: ani ne půl procentního bodu. Takže možnosti rozvoje jistě existují. I přesto se domnívám, že u nás bude vítr i v budoucnosti jen doplňkovým zdrojem.

* Energie z větru se neobejde bez speciální podpory. Proč zde nefunguje "normální" trh?
Často se srovnává cena elektřiny (kilowatthodiny) vyrobené z uhlí a z větru. Byl-li v roce 2001 rozdíl mezi cenou kilowatthodiny z větru a uhlí 2,30 Kč, dnes je tento rozdíl jen 0,86 Kč. S ohledem na rostoucí ceny uhlí a technický rozvoj větrných elektráren lze předpokládat, že brzy bude větrná energetika schopna existence bez jakékoliv podpory. K tomu je však třeba dodat, že stát platí za výrobce energie z uhlí revitalizaci krajiny, škody na zdraví a stavbách, které vyvolávají emise. Tuto cenovou "nespravedlnost" by měla odstranit ekologická daň.

* Není právě díky této státní podpoře podnikání v tomto oboru dobrým "byznysem"?
Domnívám se, že v porovnání s energetikou jadernou a fosilní (spalování uhlí) to bude "byznys" méně výnosný. Zvlášť pro podnikatele, na které se již nedostaly lokality, kde je vyšší průměrná roční rychlost větru. Jaký je to "byznys", ukáže až čas a to, zda podnikatelé budou schopni splácet půjčky. Mimochodem - poslední léta jsou mimořádně větrná, což nemusí trvat stále.

* Větrníky se sice vyrábějí z obnovitelných zdrojů, ale jejich odpůrci připomínají, že ničí krajinný ráz...
Můžeme si přečíst, co bylo polemik například kolem stavby Eiffelovy věže, Tančícího domu a v poslední době letenské knihovny. Je s podivem, kolik "krajinářů" brojí proti větrným elektrárnám, ale bez povšimnutí připustili například stavby asi pěti tisíc stožárů mobilních operátorů. Zásadně však platí, že každá energetika a hlavně přenosové sítě mají vliv na krajinný ráz. Ale vždy je potřeba hledat kompromis. Na druhé straně mohou obce z peněz získaných z větrné energie krajinný ráz vylepšit budováním obecních staveb, chodníků a podobně.

* Kolika větrných elektráren se u nás můžeme dočkat?
Předpokládáme výstavbu 1 200 větrných elektráren. Když uvážíme, že na našem území byla historicky doložena existence 879 větrných mlýnů, pak zmíněné množství se od tohoto čísla tak nevzdaluje.

* Odpůrci mohou výstavbu na mnoha místech zablokovat. Právě kvůli vlivu na krajinu...
Jestli někteří větrné elektrárny z hlediska krajinného rázu kritizují, je velká část veřejnosti, která větrné elektrárny vnímá pozitivně. To dokazují průzkumy veřejného mínění provedené u nás i v zahraničí. Musíme však respektovat měřítko krajiny či její významné dominanty. Dovolte, abych připomněl, že i ty větrné mlýny byly přece vnímány jako přirozená součást prostředí.

* Můžeme mít jistotu, že výstavba bude opravdu citlivá?
Každý projekt musí projít úspěšně řízením posuzujícím vliv stavby na životní prostředí, v němž se hodnotí vliv na okolní přírodu (na hnízdící a tažné ptactvo, chráněné druhy živočichů apod.). Posuzuje se, zda stavba nepřekračuje povolené hladiny hluku, a také jakýmá vliv na krajinný ráz. Stavba musí projít územním řízením a stavebním povolením, při nichž se vyjadřují desítky dotčených stran.

* Nechme krajinu stranou. Někteří lidé si stěžují, že jim větrníky škodí. Mohou škodit?
Ano. Jsou-li špatně vyprojektovány a špatně provozovány. Podobně jako dálnice postavené pod okny obytných domů, povrchový důl na hnědé uhlí půl kilometru od třicetitisícového města nebo chemička u pstruhového potoka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama