ŽIVOT S VĚTRNÍKEM

25. června 2008 v 7:14 | LUDĚK NAVARA, redaktor MF DNES
Větrné elektrárny přinášejí obcím miliony. Mnozí se s nimi však nesmířili. "Jen hyzdí krajinu," říkají Ten svist samozřejmě není úplně příjemný. "Bzzn!" Kdo stojí v těsné blízkosti větrné elektrárny, má opravdu pocit, že by mu mohlo něco přistát na hlavě. "Bzzn!" "Bzzn!" Svist vzniká rázem vzduchu ve chvíli, kdy vrtule míjí ocelový sloup. Ale ze vzdálenosti pár stovek metrů už je pohled na otáčející se vrtule docela uklidňující. Ovšem jak pro koho. "Jebe to do hlavy. Pořád ten opakující se zvuk. "Bzzn!" "Bzzn!" jako když mučili vězně, když jim nechali nepřetržitě kapat vodu na hlavu," stěžuje si Jiří Hanák, vedoucí zemědělského družstva v Protivanově. Kanceláře družstva jsou opravdu otáčejícím se lopatkám nejblíže. Na první pohled to vypadá, že se jedna obří vrtule tyčí přímo za kravínem. Ale na svist si stěžují i někteří lidé v obci. "Když fouká směrem k vesnici, tak mne to budí. Mám takový divný pocit, to byste zešílel," říká Pavel Lachman z Protivanova. "Nevyspíte se jednou, dvakrát a pak musíte do práce," stěžuje si. Podle odborníka na větrnou energii Josefa Štekla z Akademie věd však dobře umístěné a konstruované elektrárny zdraví neškodí. "Mohli bychom předpokládat, že v Německu by bylo možné postavit přes 19 tisíc větrných elektráren, kdyby měly škodlivý vliv na zdraví?" ptá se. Jen kamení, zima a vítr Nad Protivanovem, obcí na Drahanské vrchovině, se tyčí dvě obří vrtule a jedna malá, která tam vyrostla už před lety. "Nejbližší domy jsou kolem 800 metrů od elektráren, další jsou přes kilometr vzdálené. Jsou slyšet jen v noci, když je ticho, při jihovýchodním nebo jižním větru, což je asi dvacetkrát do roka," popisuje starosta Protivanova Karel Trnečka. Upozorňuje, že všechny hlukové normy tamní elektrárny splňují. I po všech ostatních stránkách fungují - zdá se - bezchybně. Nikdy zde nebyly problémy s námrazou a ani si nikdo nestěžoval, že by kvůli nim hynuli ptáci z okolí. Ostatně Protivanov asi s tisícovkou obyvatel byl jednou z prvních obcí v širokém okolí, která si výstavbu elektráren odsouhlasila. "Při zvažování další výstavby větrných elektráren bylo v březnu zasedání zastupitelstva. Odpůrců bylo asi deset," popisuje starosta. Investice samozřejmě přináší peníze z poplatků do obecní pokladny. Výši však starosta prozradit nechce. "Není toho zase tolik. Potřebujeme opravit cesty, chodníky, náměstí a školu... na to všechno to nevystačí." Protivanov leží sice v nejvyšších partiích Drahanské vrchoviny, ale v kraji, který je stranou turistických cest a v jeho blízkosti není ani žádné průmyslové město. Na druhé straně větru je tam opravdu dost. "Vítr je snad jediná šance. Vždyť kromě kamení, zimy a větru tady nic není. Topí se u nás od 20. září do konce května. Tak co tady chcete dělat?" ptá se Trnečka, který elektrárny považuje za novou dominantu obce. Už uvažuje, že by v budoucnu mohla přibýt elektrárna další. Stroje jsou totiž stále dokonalejší a výkonnější, a tak se s novými nabídkami objevují i přísliby stále vyšších příspěvků do obecní pokladny. Dnes už investoři nabízejí příspěvky v řádu milionů korun. Je to umožněno tím, že odběratel musí elektřinu z větru odkoupit za státem garantovanou cenu, která je vyšší než tržní. Rozhoduje o ní energetický regulační úřad. Zvýšené náklady se pak rozúčtují do cen elektřiny. Při garantovaných výkupních cenách je výstavba a provoz elektráren zdrojem jistých a relativně vysokých příjmů. Toho si jsou vědomi i v Protivanově. Ostatně minimálně ještě jedna elektrárna by při dodržení předepsaných vzdáleností poblíž obce stát mohla. Jenže je otázka, zda by dnes obyvatelé už nebyli proti. "Myslím, že bychom k tomu neměli zůstávat lhostejní. Věřím, že s narůstajícím časem odpor bude sílit a občané se tomu postaví," říká Jiří Hanák. On sám však bojuje proti větrným elektrárnám nejen kvůli hluku a nejen v Protivanově. Hnusota, kam se podíváš Podle Hanáka totiž obří vrtule do krajiny jednoduše nepatří. "Ta krajina se pak stane nezajímavou. Možná se za peníze z větru zvelebí obce, ale lidé z nich zase utečou," říká. A kritizuje krajinu v Dolním Rakousku, kde dnes stojí obrovské množství větrných elektráren. "Když přejedu hranice u Mikulova, je to děs a hrůza. Hnusota. Dnes už při pohledu od Bratislavy směrem do Rakouska se vám otevře panorama hnusoty," rozhořčuje se. Jeho názor není zdaleka osamocený. Ostatně i sami Rakušané si nejcennější horské scenérie před výstavbou větrníků chrání. V řadě lokalit v Česku už vznikla sdružení, která proti elektrárnám bojují, a jedenáct se jich spojilo do unie proti větrným elektrárnám. "Větrné elektrárny hyzdí krajinu, evokují průmyslovou zónu, jejich výstavba je na většině území ČR nevhodná," píše se mimo jiné v jejich stanovisku. Odpůrci vypočítávají i další důvody: například že pozemky v blízkosti elektráren ztrácejí svou hodnotu a že elektrárny v rekreačních oblastech mají záporný vliv na podnikání, především na ubytování a služby. Zásahy do krajiny, které větrníky působí, si však už začaly hlídat i některé kraje. Jihomoravský kraj si nechal vypracovat počítačovou simulaci, která ukáže, jak se budou v krajině vyjímat plánované stavby a odkud odevšad na ně už bude vidět. "Tento způsob získávání energie na jižní Moravě nepodporujeme. Neumím si představit, co by to udělalo s krajinou," říká náměstkyně hejtmana Anna Procházková. Větrníky tak nevyrostou například u Slavkova, kde je známé "Napoleonovo" bojiště. Stavební úřad tam před krátkým časem zastavil projekt za 160 milionů korun právě s ohledem na krajinný ráz. Není nic lepšího Naopak větrníky si nemůže vynachválit známý ekolog a starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek. V jeho obci nevlastní elektrárny soukromá firma, jak je to dnes běžné jinde, ale elektrárny jsou přímo majetkem obce. Dva tamní větrníky se staly prvními obecními elektrárnami v tuzemsku. "Jsme s nimi velmi spokojeni, přispívají nám významně do obecního rozpočtu. A jsou to naše peníze," říká Pávek. On sám netají, že je velkým zastáncem větrníků. "Zásah do krajiny je otázkou subjektivního vnímání. Je to samozřejmě velký zásah, ale to jsou i stožáry vysokého napětí, kostely, hrady. Ale nemusí to být přece vnímáno negativně. Věž kostela také vnímáme většinou kladně," vysvětluje. "Větrné elektrárny hyzdí krajinu, evokují průmyslovou zónu, pro většinu území ČR se nehodí." Sdružení proti větrníkům
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Josef Urban Josef Urban | E-mail | 26. června 2008 v 14:35 | Reagovat

Vážený pane redaktore,

Nevím o kterých obcích v souvislosti s těmi miliony mluvíte,já vím že například obec Lichkov která uzavřela smlouvu s investorem na výstavbu 4 vět. el má nárok na odměnu pokud se nebude větru dařit ve výši 440000 tisíc za všechny 4 kusy. Pokud se bude dařit tak je odměna sjednaná tzv. ze zisku . Všichni víme jak je tato forma odměny pružná a co se dá pod nebo do tohoto způsobu odměňování nacpat.Když to vše přepočítávám s dostupnými informacemi ohledně zisku např. s větrníky v Jindřichovicích ,samozřejmě přepočítám výkon těch co jsou pro Lichkov/2MW/ Jindřichovice 600kW/ a k tomu použiju výpis z počítače který je nainstalován na vět .el. v Jindřichovicích a ukazuje každý den výkon a peníze tak i tak pro Lichkov se těch milionů nějak nedostává.Asi bude potřeba příště napsat přesně o které vesnice se jedná a nevyvolávat tady zdání že vesnice které je odmítly tak že se ta vesnice připravila o miliony.Forma odměny pro Jindřichovice je zcela v jiné rovině, než pro jiné obce. Jedná se především o vlastnictví vět. el. a s tím i další finance.Takže pokud to dám vše dohromady, pořád to pro obec Lichkov vychází tak na větší garáž.Co říká pan Pávek ohledně přírovnání hradů a kostelů s 90 metrovými točícími se vrtulemi na 110 metrových stožárech ,ktomu je lepší nic neříkat, protože by se člověk mohl přestat kontrolovat a .........

       z Lichkova zdraví Urban

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama