Červenec 2008

Myslíte, že stavba VE změní naše malebné okolí? - anketa

21. července 2008 v 19:15 | větrník

Vážení přátelé, příznivci těchto stránek.

Dovolil jsem si přesunout komentáře které jste napsali pod anketu - Myslíte, že stavba VE změní naše malebné okolí? Děkuji všem kteří se ankety zúčastnili.

Jiří Bartoška, 4.3.2008 12:59

Zachraňte se !
Prosím lidi, alespoň trochu myslících, nestavte vše jenom na penězích. Ať bydlím od Vás 80 km, mám ve Vaší vesnici sploužáky a proto k Vám jezdím. A když vidím ty neokonomické monstra kde mají stát, nemohu pochopit jak si je tam můžete dobrovolně postavit. Asi je to tak jako u nás, že ten kdo je prosazuje je v tom nějakým způsobem zainteresován. Proto Vás vyzívám zacharňte přírodní dědictví Vašeho malebného kraje a nechte nepoškozenou přírodu pro Vaše DĚTI ! Mnohokráte děkuji. A tlačte na zastupitele vašeho kraje ať po vzoru jiných krajů, také zakážou výstavbu těchto obludných monster.

Jirka, mail, 9.3.2008 11:51

Je zapotřebí abychom se všichni probudili a nemysleli jen na peníze.Takovou devastaci přírody si v moderní době můžeme klidně odpustit.
Stačí jen málo-na jednu hodinku v podvečer se jít projít ještě malebným okolím a po tuto dobu nesvítit.Celorepublikově šetřená energie za tu hodinu nesvícení pokryje výkon všech větrných elektráren.

Major, 16.7.2008 22:41

Vážení obyvatele obce Lichkov.Jako neznalý věci v problematice VE jsem hlasoval v referendu pro výstavbu těchto monster.Po zhlédnutí vyzualizace a doplněni si některých faktu a znalostí ohledně VE jsem došel k názoru,že se mám za co stydět.Připojuji se nyní k odpůrcům této stavby a pevně věřím,že se nepodaří toto destrukční dílo dovést v naší obci do neštastného závěru.

Petr Skurný, mail, 19.7.2008 21:15

Vizualizace jsou odfláknuté, v reále to tak vypadat nebude. Stroje se natírají antireflexním nátěrem a nepůsobí až tak rušivě. Zásah do krajiny to ale je, to je pravda. Stejně jako tisíce stožárů el.vedení, komíny tepelných elektráren a třeba i vysoké a škaredé mrakodrapy ve městěch. Před pár stoletími lidé taky bojovali proti strojům... V oboru nepodnikám, ale studoval jsem ho a mohu říct, že většina záporných věcí, co se o VE vykládá, jsou vážně bludy. Je to velká a zaplacená lobby ČEZu, nebo jak se to dnes jmenuje :-)
Lidé si nakonec zvyknou na všechno a někdy se to naučí mít i rádi. Za dvacet let, až se bude hlasovat, jestli se mají VE zbořit, bude 90proc obce pro ponechání, protože už nikomu nebudou vadit, naopak na budou zvyknutí. Ale dnes málokdo vidí do budoucnosti ;-)

Má odpověď na předešlý komentář

Vážený pane Skurný,
děkuji za vaši reakci na moje vizualizace, potažmo na celou problematiku plánované výstavby větrných elektráren nejenom v lokalitě Lichkov.
Správně píšete, že sloupy VE jsou natírány antireflexním nátěrem. Pro neznalé - v procházejícím slunečním světle produkují otáčející se lopatky v krajině rušivé, přebíhající stíny. V odraženém světle vzniká rušivý efekt, potlačovaný u moderních strojů matovými nátěry. Odstranění tohoto jevu je sice možné realizovat vhodným tvarem rotoru, ale za cenu výrazného nárůstu ceny za instalovaný výkon. Mým cílem však nebylo podat 100% přesný (barevný odstín) vzhled. Zaměřil jsem se především na velikost a umístění plánovaných větrníků v malebné krajině podhůří Orlických hor. Většina investorských firem je skoupá na jakékoliv informace s výjimkou "výhod", které turbíny přinesou obcím a městům. Nemohl jsem tedy předvídat jakým nátěrem budou sloupy opatřeny. Zvolil jsem tedy nejmenší zlo - neutrální šedivou barvu. Mnou vytvořené vizualizace byly pouze reakcí na jednání investorské firmy Synergion. Ta nebyla schopna na sezení s obyvateli obce, v rámci seznámení s projektem zamýšlené výstavby, připravit jakýkoliv materiál z kterého by bylo vidět, jak VE "zapadnou do krajiny." To znamená, že naprostá většina obyvatel hlasováním PRO v referendu "koupila zajíce v pytli."
Co se týče zásahu do krajiny, není myslím třeba namlouvat si, že se tomu tak nestane. Zásah je to opravdu veliký. Až nyní se přesvědčuji, že jsme měli naprostou pravdu. Zastavují mě lidé kteří jsou nyní otřeseni hrůznou výškou věží. Ve většině případů si lidé nedokáží představit výšku. Dálka není problém ale výška jako taková u většiny ano. Firma Synergion před několika dny nainstalovala měřící stožár o výšce cca 60 metrů (plánovaná výška VE je 190 metrů). Ten se stal okamžitě nepřehlédnutelnou "součástí" obce.
Současné větrné elektrárny mají výšku až dvěstě metrů a bývají viditelné z jakéhokoli místa v rozmezí deseti a více kilometrů. Pro srovnání, stožáry elektrického vedení mívají výšku maximálně čtyřicet osm metrů. Větrné elektrárny se tak stávají novými dominantami krajiny. Změna panoramatu je nepřehlédnutelná! Větrníky spolehlivě zničí krajinný ráz. Srovnání se stožáry elektrického vedení, komíny, nebo se stožáry mobilních operátorů je demagogie. Obojí je sice odporné, ale neruší tak příšerně. Navíc tyto stavby mají svůj smysl což, ať přemýšlím a studuji nejrůznější materiály, u větrníků postrádám. Lidé totiž potřebují elektřinu pořád, ne jen když fouká vítr. Přínos všech větrných elektráren pro naši přenosovou soustavu je nula, nebo spíš je ještě záporný. Každý soudný člověk, obzvláště studovaný, musí souhlasit s tím, že kdyby nebyly stanoveny povinné limity výkupu energie z větrníků za zcela nesmyslné ceny, nestál by tady ani jeden. Navíc, tak nespolehlivý a nevypočitatelný zdroj energie, jako jsou větrné elektrárny jen komplikuje situaci v přenosové soustavě. Finanční návratnost takové investice by bez dotací (jak na stavbu, tak na cenu vyrobené energie) byla nulová. Co se týče energetické efektivnosti výstavby větrných elektráren ve vnitrozemí, kde účinnost díky tomu, že nejsme přímořským státem a tolik "to tu nefouká" a pohybuje se někde kolem 10-15% (ke všemu nikdo neví, kdy ta šťastná chvíle nastane a kdy tam ty vrtulky budou jen pro "ozdobu") je velice diskutabilní. Kolik energie se musí spotřebovat, než takové monstrum vůbec vznikne? Počínaje těžbou rud přes tavbu, pak projekční činnosti, výroba dílů, finální výroba, vlastní stavba - a mezitím spousta dopravy! Převážení materiálů, polotovarů, hotových celků i zúčastněných osob sem a tam? A pak po celou dobu životnosti hotového zařízení dojíždění obslužných techniků, údržbářů a opravářů? Ani nemluvím o tom, že i likvidace bude stát nejen peníze, ale i další energii. Kolik let se musí větrník točit, aby vůbec vrátil alespoň tu energii, která se vynaložila na jeho vznik? Hlasovat o zboření se nebude, investor má povinnost po "vyhoření" elektrárny odstranit a uvést zasaženou krajinu do původního stavu.
Jak říkáte: "Před pár stoletími lidé taky bojovali proti strojům..." Lidé jsou přizpůsobiví, zvyknou si na všechno, i na ohavnost a především nesmyslnost a zapatičtějí. Mají k tomu přístup "to je osud." Někteří si zvyknou okamžitě. U jiných může akomodace trvat několik měsíců, let a někteří si nezvyknou nikdy. I takové občany mezi sebou máme. V jednom materiálu nejmenované firmy, týkající se také zamýšlené výstavby větrných elektráren jsem se dočetl: "Jsme si vědomi toho, že než si lidé zvyknou, tak to může dělat trochu problémy." Jeden příklad za všechny. Po čase, kdy si lidé zvyknou na magickou hranici 30 korun za litr benzínu, nic nebude bránit tomu, že se může dál pomalu zdražovat na další pomyslnou hranici 40 korun za litr benzínu a tak dále. To samé se stalo v případě výstavby VE. Z počátku se stavěli několik desítek metrů vysoké věže - nyní již stovky. A proto není možno argumentovat, že lidé si jednou zvyknou a budou na tento druh staveb hrdí.
Na závěr bych chtěl dodat. Jsem si vědom, že budování nových energetických zdrojů je nevyhnutelné. Při neustále narůstající spotřebě se tomu nevyhneme. To však neznamená, že se musí jednat o výstavbu takových monster v dosud neporušené, české kotlině. Smysl vidím v dobudování JE Temelín, případně v jejím rozšíření. Není krásná, bezpochyby změnila ráz krajiny, ale je jen jedna - zato větrníky, aby daly alespoň zlomeček jejího výkonu, by musely stát skoro všude. Hrozná představa. Co se týká energie "zelené" jsem příznivcem fototermických kolektorů, nikoliv však v prostoru ale na střechách budov, kde o zásahu do krajiny a celkového rázu nemůže být řeč. Jděme cestou Dlouhé Třebové - obce obnovitelných zdrojů. Fungují zde dvě tepelná čerpadla a necelý rok také tři desítky kolektorů.
P.s.: Opravdu nejsem placený ČEZem, nebo jak se to dnes jmenuje :-)))

Pačesova komise prolomila mlčení

13. července 2008 v 7:53 | větrník
Zelení dostali políček. Vládou jmenovaní odborníci se v předběžné zprávě přimlouvají za další rozvoj jaderné energie.
Vládou jmenovaná nezávislá energetická komise dospěla k prvním závěrům. Hlavní sdělení týmu vedeného předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem k budoucnosti české energetiky jsou tři.
Za prvé neskrývaná podpora jaderné energetice.
Za druhé o něco mírnější tlak na prolomení územních limitů pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách.
A konečně odsunutí doby, kdy bude možné výrazněji spoléhat na obnovitelné zdroje, do vzdálenější budoucnosti.
Na následujících řádcích si můžete přečíst závěry týkající se obnovitelných zdrojů energie. Pokud vás zajímá celá zpráva zde je odkaz: http://ekonom.ihned.cz/c1-25935480-pacesova-komise-prolomila-mlceni
Obnovitelné zdroje jsou nezpochybnitelnou součástí budoucího palivo-energetického mixu.
Komise uznává velký význam energie z obnovitelných zdrojů a uvádí, že na výrobě elektrické energie jednou budou mít téměř poloviční podíl. Tuto roli jim přiznává až k roku 2050. Podstatný vzestup jejich významu lze čekat zhruba za dvacet let. Do té doby by podíl energie z obnovitelných zdrojů měl dosáhnout přibližně pětiny celkové energetické spotřeby, což je ostatně i závazek vyplývající z členství v Evropské unii.
I to je hodně a nebude to vůbec jednoduché. Možnosti využití větru a tekoucí vody jsou kvůli geografii silně limitovány.
Nikdy nepůjde o víc než doplňkový zdroj. Větrníky navíc představují velkou zátěž pro krajinu. Neustále také rostou do výšky. První nebyly vyšší než 30 metrů, nyní i s lopatkou vrtule šplhají ke 150 metrům. Proti jejich umístění často protestují i místní ekologové bez ohledu na to, co říkají politici Strany zelených v Praze.
Existuje propočet, že kdyby výkon větrných elektráren měl být ekvivalentem současného Temelína, spotřebovalo by se k jejich postavení několikanásobně více betonu a oceli než k vybudování nových energetických bloků.
Podstatně více je možné očekávat od spalování biomasy a ve vzdálenější budoucnosti od sluneční energie. Zejména od její přímé přeměny v elektřinu ve fotovoltaických článcích. I když také nejde o čistou technologii. Články mají omezenou životnost a při jejich likvidaci vznikají nebezpečné látky. A především jsou drahé.
Větší budoucnost proto zatím čeká spalování biomasy, slámy, dřevěných odpadů a pilin nebo i speciálních bylin. Právě to by mělo zajistit asi 70 procent energie z obnovitelných zdrojů. Existují ale omezení. Využití biomasy je náročné na dopravu.
Pěstování zvláštních plodin, například šťovíku, navíc odebere velké množství zemědělské půdy, čímž se tlačí i na růst ceny potravin. Pro výkon klasické elektrárny se mluví o dodávkách z polí o rozloze kolem půl milionu hektarů.

Hromadná výstavba větrných elektráren v ČR je ekologickým mýtem

6. července 2008 v 18:12 | větrník
Větrné elektrárny vzhledem k naším orografickým a geografickým podmínkám nemohou být u nás žádným významnějším energetickým přínosem, jejich hromadná a podtrhuji slovo hromadná výstavba zničí krajinu a provětrá peněženky občanů, neboť je dražší, nežli elektřina z klasických zdrojů. Pro příklad uvádím, že pouhých, a to ještě teoretických 6 procent elektřiny vyrobených z obnovitelných zdrojů představuje výstavbu, podle výkonu jedné elektrárny 0,5 MW, asi 6000 větrných elektráren instalovaných na sloupech vysokých 100 metrů. Musí být postaveny převážně v horských oblastech, v nadmořské výšce kolem 750 metrů nad mořem, aby se dosáhlo potřebné rychlosti větru nad 6-7 m.s-1. Investiční náklady by dosáhly 120 až 150 miliard korun, které by byly vyšší, než poměrná výstavba Jaderné elektrárny Temelín. Daleko únosnější může být přístup k výstavbě pouhého a energeticky zanedbatelného jednoho procenta elektřiny z větrných elektráren, který je snad vzhledem k našim podmínkám možný. Představuje investici kolem 25 miliard korun a v některých regionech může být i vítaným přínosem pro obecní pokladnu. Každý projekt větrných elektráren by vedle uvedených obrovských investic měl zohlednit vedle mnoha vyžadovaných posudků i aspekt ochrany a estetiky krajiny. Jsem toho názoru, že hromadná a státem neřízená výstavba větrných elektráren by znamenala doslova ekologickou pohromu, nevratný zásah do krajiny, standardů ochrany biosféry včetně nesmírného omezení turistického ruchu, rekreace i podnikatelské činnosti na našich horách. Vážným ekonomickým argumentem je rovněž nedostatek jejich výkonu. V Německu, které na základě požadavků Strany zelených se ukvapilo s výstavbou 14 000 větrných elektráren, pracujících pouhých 16 procent roční provozní doby (!), se dostali do značných energetických a
ekonomických potíží. O tom se však u nás nemluví. Připravovaný projekt větrného parku v Krušných horách, který se zdá snad již být nereálný, počítal s využitelností 30 procent, byl nesmírně optimistický. Připomínám, ževyužitelnost větrných elektráren u nás postavených na Mravenečníku v Jeseníkách je pouze kolem 10 procent. Občana a podnikatele bude ze všeho nejvíce zajímat za kolik by se uvedený a nedomyšlený "experiment" hromadné výstavby větrných elektráren promítnul do cen elektřiny a kdo jej zaplatí. Elektřinu vyráběnou ve větrných elektrárnách budou energetické společnosti vykupovat zhruba trojnásobně dráže, nežli elektřinu z klasických zdrojů, navíc při jejich nespolehlivém a nízkém výkonu musí být zajištěno zálohování klasickými zdroji. V praxi to znamená, že například uhelná elektrárna musí spalovat navíc určité množství uhlí znamenající zbytečné vypouštění škodlivin do ovzduší. Jinak by se po většinu roku v dotčených regionech nesvítilo. Odborné odhady ukazují, že naplnění 8procentní indikativní nezávazné kvóty elektřiny z obnovitelných zdrojů od Evropské unie pro ČR vyráběné převážně z větrných elektráren, znamená u občanů a podnikatelů zaplatit za elektřinu ročně asi 10 miliard korun navíc. V současné době technologických znalostí považuji hromadnou výstavbu větrných elektráren z ekologického a ekonomického hlediska za nedomyšlenou akci. Přesto je různými podnikateli a iniciativami propagována za cenu "ať to stojí, co to stojí ". Podle mého názoru se i Ministerstvo životního prostředí dostává do hlubokého rozporu samo se sebou, neboť musí rovněž chránit krajinu a její ekologické vztahy! Za závažnou chybu považuji, že veřejnost je o uvedených skutečnostech málo nebo zcela neinformována.
RNDr. Jiří Hanzlíček, ekologický poradce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Autor vystudoval mimo jiné Přírodovědeckou fakultu UK - jako první v ČR získal doktorát z ochrany a tvorby životního prostředí. Zaměstnán je od roku 1972 ve vedoucích místech orgánů státní správy - Ministerstvo lesního a vodního hospodářství, Ministerstvo životního prostředí, Federální ministerstvo kontroly, Ministerstvo obrany, Ministerstvo průmyslu a obchodu, převážně ve funkcích poradce ministra, včetně funkce poradce prezidenta Václava Havla, vždy v ekologických otázkách.
Jeho stati a články v nejrůznějších médiích lze shrnout do několika vět: "V současnosti nejpropagovanějším obnovitelným zdrojem je vítr. Při prosazování a budování větrných elektráren se však nesmí zapomínat na fakt, že toto řešení je sice ekologické, ale v žádném případě ne ekonomické. Energie z větru je trojnásobně dražší než jaderná energie!"

Větrné elektrárny jinak

5. července 2008 v 8:49 | větrník
V našich končinách jsme zvyklí pouze na klasické typy větrných elektráren, což znamená několik desítek metrů vysoký stožár na němž je umístěna gondola s lopatkami. Ve světě se neustále inženýři snaží vymyslet cokoliv co by bylo účinnější, levnější a hlavně co by tak drasticky nezasahovalo do krajinného rázu. Narazil jsem na několik zajímavých studií které myslím stojí za zhlédnutí.
Supervýkonné létající větrné turbíny Při instalaci větrných elektráren nebo i jen větrných turbín obecně platí jednoduché pravidlo: čím výše, tím lépe. Kanadská společnost Magenn Power proto přišla se zajímavým návrhem vznášející se větrné turbíny. "Magenn Air Rotor System" neboli MARS je statický balón naplněný héliem, připojený dlouhými dráty přímo k rozvodné síti. Cena generované energie je údajně výrazně nižší, než v případě velkých pozemních turbín. V současné době probíhá testování prototypů s tím, že možnosti nasazení existují především v řídce osídlených oblastech.
větrné turbíny Magenn
Větrné turbíny do města Využití větrných elektráren, resp.větrných turbín ve městě je dnes stále velmi problematické. Začínají se nicméně pomalu objevovat projekty (viz. například Quiet Revolution), které dokáží městské prostředí pro generování energie z obnovitelných zdrojů využít. Jedním z nejnovějších je projekt "Architectural Wind" společnosti AeroVironment. Jedná se o malé, tiché větrné turbíny určené pro městská centra a předměstí. Je možné je instalovat na okraje budov, jsou navrženy tak, aby využívaly právě zrychlení větru deroucího se vzhůru po fasádách domů. Na jednu budovu je možné instalovat až desítky turbín, každou s výkonem 6 kW. Jsou vybaveny ochrannou proti ptákům, zároveň mohou sloužit jako oživení architektury, která se najednou stává pohyblivou, dynamickou. Firmám pak mohou posloužit jako nástroj v oblasti public relations. Zároveň je možné je využít v kombinaci s dalšími alternativními zdroji, například fotovoltaikou.
Doplněk solárních panelů? Větrné turbíny do města začínají být čím dál tím zajímavějším doplňkem či alternativou solárních panelů. Nový typ představila britská společnost BroadStar Wind Systems. Jedná se o větrné mikro-turbíny s horizontální osou s několika lopatkami, ne nepodobné mlýnskému kolu. Cena za jeden vyrobwený watt by se měla pohybovat pod jeden dolar, což je velký pokrok v oblasti větrné energie. Nové turbíny jsou určeny nejen do městské zástavby, ale také jako doplněk velkých větrných elektráren - mohou vyplňovat volné místo na velkých větrných farmách. Jsou velmi tiché a společnost Broadstar Wind Systems prozatím vyrobila několik prototypů. V současné době plánuje spolupráci se dvěma společnostmi z žebříčku Fortune 100 (sto největších firem na světě).
AeroVironment - větrné turbíny

Vláda posvětila omezení pro větrné elektrárny

4. července 2008 v 15:05 | Tomáš Fránek
Investoři do větrných elektráren mají kromě protestů lidí a regionálních politiků další problém - vláda souhlasila s omezením jejich výstavby. V novele energetického zákona, kterou vláda dnes schválila, je totiž nově stanovena minimální vzdálenost větrníků od elektrického vedení.
Bezpečnost nade vše
Vzdálenost je stanovena ve dvou variantách a to 300 a 100 metrů. "Sto metrů je to v případě, že elektrické vedení je vybaveno protivibračním zařízením," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Opatření při provozu větrných elektráren má zajistit bezpečný provoz distribuční i přenosové soustavy, podobné opatření zavedlo i Německo. Podle ministerstva při provozu větrných elektráren vznikají turbulence, které mohou poškodit vedení, a tím ohrozit dodávku elektřiny. Investoři nyní plánují větrné farmy co nejblíže k vedení, aby se ušetřilo za přenos proudu do energetické soustavy. Česká společnost pro větrnou energii záměry ministerstva kritizovala, podle ní přísné opatření může část projektů výstavby větrných parků zastavit. Podle některých odhadů by problémy mohla mít až polovina připravovaných projektů.
Skončí některé projekty?
Navrhované bezpečnostní pásmo je podle zástupců větrné společnosti příliš přísné. U ostatních staveb včetně výškových platí mnohem mírnější ochranné pásmo, a vedení 400 kilovoltů je to dvacet metrů. V celé zemí se plánuje výstavba stovek větrných elektráren.
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren podle Českého sdružení pro větrnou energii vzroste do roku 2012 téměř na osminásobek. Kapacita větrníků by v té době měla překročit 1000 megawattů, zatímco nyní dosahuje 133 megawattů.

ZAMÝŠLENÁ VÝSTAVBA VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN – PROBLÉMY, PROBLÉMY, ………

3. července 2008 v 23:24 | větrník
Dokážete si představit kolosální velikost větrné elektrárny? Spousta z nás nemá problém odhadnout vzdálenost, horší už je to ale s přenesením na výšku. Pro lepší představu můžete shlédnout přiloženou fotografii. Na snímku se nachází komín bývalé mlékárny v Žamberku, který měří neuvěřitelných 94 metrů. Vedle stojí větrná elektrárna, identických rozměrů se zamýšlenými VE v Lichkově - cca 190 metrů. Několik desítek let starý, mlékárenský komín je opravdu dominantní, ve srovnání s hrozivou velikostí budovaných elektráren v okolí však přehlédnutelný.
Mám za to, že tento problém (velikost elektráren) se nebude týkat pouze obcí ve kterých, v převážné většině, o umístění rozhodli zastupitelé. Ve všech případech se jedná o hranice katastrů jednotlivých obcí, tudíž na dohled "sousedů". A nemusí se vždy, tak jako v případě lichkovských větrníků jednat o obce ale o stát. O naše severní sousedy z Polska. Jak se vyrovnají s tímto stavem obce, města, stát sousedící? Subjekty jež investují nemalé finanční prostředky - ze svých nikterak vysokých rozpočtů - do výstavby rozhleden, muzeí, sportovišť a ostatních staveb a areálů, které mají za účel především přilákat do měst a obcí nové návštěvníky, či turisty. Absolutně stupidní a nepřípustné mi připadají argumenty investorů hnaných pouze vidinou zisku se kterými se v mnoha případech ztotožnili představitelé obcí, které říkají: "Pokud nepostavíme elektrárny u vás půjdeme k sousedům. Elektrárny stejně uvidíte ale zisk z nich budou mít oni."
Pro obce, kde souhlasili s výstavbou je přínos jasný, většinou dopředu daný. Ale jak je to s přínosem pro nás, kteří s výstavbou radikálně nesouhlasíme? Zbytečně vynaložené investice? Dražší elektřina? Zničené ovzduší, okolní příroda? Využití energie větru není dozajista pouze otázkou výstavby drahých monster s větrnými turbínami. Vzhledem k nepravidelnosti dodávek energie z těchto zdrojů je nutné větrné elektrárny zálohovat. Elektrárny které kryjí výpadky způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami v ČR jsou v provozu častěji než VE samotné. To, že se jedná v převážné většině o zálohy, které spalují uhlí, je zřejmé. Dalším z problémů nepromyšlené, překotné výstavby je nedostatečně výkonná rozvodná síť. Nezbytná tedy bude výstavba nových přenosových tras, často vedoucích přes chráněná území. Pokud tedy "ochránci životního prostředí" míní, že neustálým navyšováním instalovaného výkonu VE ušetří životní prostředí, hluboce se mýlí! V podmínkách naší legislativy a v ní zakotvené podpory energie z větru zaplatí všechny výše uvedené investice v konečném důsledku sami spotřebitelé, tedy my všichni. Jednak formou navýšené ceny energie, jednak formou navýšených poplatků za nutné, podpůrné služby.
Potřebu v co největší míře, při našem náročném stylu života, využívat alternativní zdroje energie asi všichni považujeme za správnou. Otázka však stojí, zda-li se má jednat o energii z větru. Již spousta analýz, studií renomovaných institutů prokázala, že produkce energie touto cestou není až tak jednoznačně výhodná jak uvádějí investoři, potažmo představitelé obcí rozhodnutých pro výstavbu větrných elektráren na "svých" katastrech.