Větrné elektrárny vzhledem k naším orografickým a geografickým podmínkám nemohou být u nás žádným významnějším energetickým přínosem, jejich hromadná a podtrhuji slovo hromadná výstavba zničí krajinu a provětrá peněženky občanů, neboť je dražší, nežli elektřina z klasických zdrojů. Pro příklad uvádím, že pouhých, a to ještě teoretických 6 procent elektřiny vyrobených z obnovitelných zdrojů představuje výstavbu, podle výkonu jedné elektrárny 0,5 MW, asi 6000 větrných elektráren instalovaných na sloupech vysokých 100 metrů. Musí být postaveny převážně v horských oblastech, v nadmořské výšce kolem 750 metrů nad mořem, aby se dosáhlo potřebné rychlosti větru nad 6-7 m.s-1. Investiční náklady by dosáhly 120 až 150 miliard korun, které by byly vyšší, než poměrná výstavba Jaderné elektrárny Temelín. Daleko únosnější může být přístup k výstavbě pouhého a energeticky zanedbatelného jednoho procenta elektřiny z větrných elektráren, který je snad vzhledem k našim podmínkám možný. Představuje investici kolem 25 miliard korun a v některých regionech může být i vítaným přínosem pro obecní pokladnu. Každý projekt větrných elektráren by vedle uvedených obrovských investic měl zohlednit vedle mnoha vyžadovaných posudků i aspekt ochrany a estetiky krajiny. Jsem toho názoru, že hromadná a státem neřízená výstavba větrných elektráren by znamenala doslova ekologickou pohromu, nevratný zásah do krajiny, standardů ochrany biosféry včetně nesmírného omezení turistického ruchu, rekreace i podnikatelské činnosti na našich horách. Vážným ekonomickým argumentem je rovněž nedostatek jejich výkonu. V Německu, které na základě požadavků Strany zelených se ukvapilo s výstavbou 14 000 větrných elektráren, pracujících pouhých 16 procent roční provozní doby (!), se dostali do značných energetických a
ekonomických potíží. O tom se však u nás nemluví. Připravovaný projekt větrného parku v Krušných horách, který se zdá snad již být nereálný, počítal s využitelností 30 procent, byl nesmírně optimistický. Připomínám, ževyužitelnost větrných elektráren u nás postavených na Mravenečníku v Jeseníkách je pouze kolem 10 procent. Občana a podnikatele bude ze všeho nejvíce zajímat za kolik by se uvedený a nedomyšlený "experiment" hromadné výstavby větrných elektráren promítnul do cen elektřiny a kdo jej zaplatí. Elektřinu vyráběnou ve větrných elektrárnách budou energetické společnosti vykupovat zhruba trojnásobně dráže, nežli elektřinu z klasických zdrojů, navíc při jejich nespolehlivém a nízkém výkonu musí být zajištěno zálohování klasickými zdroji. V praxi to znamená, že například uhelná elektrárna musí spalovat navíc určité množství uhlí znamenající zbytečné vypouštění škodlivin do ovzduší. Jinak by se po většinu roku v dotčených regionech nesvítilo. Odborné odhady ukazují, že naplnění 8procentní indikativní nezávazné kvóty elektřiny z obnovitelných zdrojů od Evropské unie pro ČR vyráběné převážně z větrných elektráren, znamená u občanů a podnikatelů zaplatit za elektřinu ročně asi 10 miliard korun navíc. V současné době technologických znalostí považuji hromadnou výstavbu větrných elektráren z ekologického a ekonomického hlediska za nedomyšlenou akci. Přesto je různými podnikateli a iniciativami propagována za cenu "ať to stojí, co to stojí ". Podle mého názoru se i Ministerstvo životního prostředí dostává do hlubokého rozporu samo se sebou, neboť musí rovněž chránit krajinu a její ekologické vztahy! Za závažnou chybu považuji, že veřejnost je o uvedených skutečnostech málo nebo zcela neinformována.
RNDr. Jiří Hanzlíček, ekologický poradce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Autor vystudoval mimo jiné Přírodovědeckou fakultu UK - jako první v ČR získal doktorát z ochrany a tvorby životního prostředí. Zaměstnán je od roku 1972 ve vedoucích místech orgánů státní správy - Ministerstvo lesního a vodního hospodářství, Ministerstvo životního prostředí, Federální ministerstvo kontroly, Ministerstvo obrany, Ministerstvo průmyslu a obchodu, převážně ve funkcích poradce ministra, včetně funkce poradce prezidenta Václava Havla, vždy v ekologických otázkách.
Jeho stati a články v nejrůznějších médiích lze shrnout do několika vět: "V současnosti nejpropagovanějším obnovitelným zdrojem je vítr. Při prosazování a budování větrných elektráren se však nesmí zapomínat na fakt, že toto řešení je sice ekologické, ale v žádném případě ne ekonomické. Energie z větru je trojnásobně dražší než jaderná energie!"